Natálka už je na světě skoro čtyři týdny, které byly krásné, ale také náročné. Jak fyzicky, tak psychicky. Ne nadarmo se říká, že šestinedělí je velký zápřah a zkouška ohněm. Já si troufám říct, že pro mne byly nejhorší právě první tři týdny a teď už se to jen a jen lepší. Nicméně o prvních dnech s miminkem vám napíšu v nějakém dalším článku. Dnes je to o posledním trimestru těhotenství. 🙂

Třetí trimestr začíná 28. týdnem těhotenství a trvá až do porodu. Pro mne tato část těhotenství začala na konci června a trvala až do konce září a musím přiznat, že to pro mne byla ta nejnáročnější část…

Koncem června jsme se s manželem vydali na naši jedinou letní dovolenou, a to bylo putování po Jihočeském a Středočeském kraji. Původně jsem doufala a věřila, že zvládneme ještě nějaké moře nebo třeba Rakousko či Slovinsko. Ale po fyzické stránce jsem se už necítila na nějaké dlouhé vysedávání v autě. Přeci jen jsem co chvíli potřebovala, aby manžel zastavil na pumpě a já si mohla odskočit… A tak jsme se rozhodli, že tento rok budeme poznávat krásy Česka. 🙂 Fyzicky jsem na tom byla relativně ještě dobře, břicho už teda bylo znatelné, ale ještě ne tak „obtěžující“, takže jsem zvládla nachodit i 10 km za den. Chůze vlastně byla jednou ze tří aktivit, které jsme provozovali. Těmi dalšími bylo jezení a poznávání přírody i památek. Takže ačkoliv jsme toho za den snědli fakt dost, tak tím, že jsme pořád chodili, jsme ani nic nepřibrali. 🙂

Pak ale přišly dva nejteplejší měsíce v roce, červenec a srpen a mně začalo být jasné, že už to nebude vůbec žádná sranda.

Pokud to příště půjde, rozhodně se budu snažit otěhotnět tak, abych porodila nejpozději v červnu, protože léto s velkým pupkem už rozhodně nechci opakovat. 😀 Oba měsíce jsem se nicméně snažila být aktivní, chodila jsem hodně do města, ale musela jsem mít vždycky nějaký cíl. Takže jednou jsem šla na Zelňák pro ovoce a zeleninu, jindy jsem měla rande s některou ze svých kamarádek na kafe či na oběd anebo jsem nakupovala oblečení jak pro sebe, tak pro Natálku. Taky byly ale dny, kdy jsem radši celý den proseděla či proležela doma, protože v tom vedru se nic jiného dělat nedalo. A tak jsem dost záviděla všem těm, kteří byli někde u moře nebo mají doma bazén a cachtali se v něm. 😀

Asi poprvé v životě jsem se nemohla dočkat konce léta. Už tak od poloviny srpna jsem se vůbec necítila na to, abych chodila v šatech či se nějak odhalovala. Naopak jsem už chtěla oblíct legíny, delší trika, tuniky a svetry a se začátkem září jsem si neskutečně oddechla, protože se konečně ochladilo a já se mohla do podzimního oblečení zahalit. 🙂

Na začátku, ale i v půlce těhotenství jsem si myslela, že jak budu mít měsíc před termínem, už budu chtít být jen doma, ale opak byl pravdou. Čím víc se blížil termín porodu, tím více jsem se potřebovala „zabavit“, takže jsem v září stihla výšlap na Špilberk, když se za námi přijela podívat Kačka Smooth Cooking s manželem Artym a jejich úžasňákem Tobíkem, oslavu 30. narozenin mého bratra, nákupní šílenství Dny Marianne nebo krásnou svatbu mé kamarádky. 🙂 Poslední týden před porodem jsem už ale byla dost unavená a to už jsem fakt zůstala doma. Za prvé jsem chytla docela slušnou rýmu, takže jsem ji musela vyležet a za druhé jsem už neměla náladu cestovat MHDčkem, protože to je v těhotenství něco naprosto otřesnýho. Když si samy neřeknete, jestli vás někdo nepustí sednout, tak se většinou sám od sebe nikdo nezvedne, což mi přijde jako velká arogance a nevychovanost…

Už tak od půlky mého požehnaného stavu, mě provázelo takzvané hnízdění. Měla jsem potřebu skoro každý den uklízet, něco rovnat, vysávat, prát, žehlit… Samotnou mě to až překvapovalo, protože jsem bývala docela dost velký bordelář a na nepořádek jsem dokázala být i docela dost imunní. 😀 Za tohle jsem byla nicméně dost ráda, protože v uklizené domácnosti se člověk prostě cítí líp. 🙂

Závěrem se musím přiznat, že celých těch 9 měsíců bylo dost zajímavých. Nemůžu říct, že bych si je užívala, to fakt ne. Těhotenství mi přineslo spoustu omezení a nejvíc mě štvalo to, že jsem se musela omezit v pohybu a cvičení a také to, že jsem pořád musela kontrolovat, jestli můžu jíst tohle nebo tamto. A pro milovníka sýrů je jiný stav fakt zlo. 😀 Navíc jsem se vůbec necítila ve své kůži, což mohlo být způsobeno asi hormony, ale fakt jsem si připadala „jinak“. Také mi přišlo, že těch 9 měsíců a hlavně teda to léto, se neskutečně táhne, takže když mi někdo říkal, jak ten čas letí, tak jsem říkala, že neletí. 😀 No a na úplném konci už mě dost iritovali všichni, kteří mi ob den psali nebo volali, jak se cítím, zda už mám poslíčky a podobně, však si přečtěte tento článek. 🙂 A když mi někdo říkal, ať si poslední dny ještě užiju, že se pak nevyspím, tak to už mě vytáčelo úplně. 😀 Za prvé spánek už stejně nebyl to, co dřív a za druhé jsem se na miminko už tak těšila, že mi bylo jedno, jestli v noci budu spát nebo ne, hlavně, aby už tady bylo.

Termín jsem měla 25.9., ale ten den se samozřejmě, jak to tak většinou bývá, nic nedělo. No a ve středu 27.9. na kontrole v porodnici mi bylo trošku naznačeno, že to zatím nevypadá, že by se porod blížil a že nejpozději v pátek 5.10. by se porod vyvolal. To pro mne byla velmi neutěšující zpráva, ale tak nějak jsem se teda začala smiřovat s tím, že já budu přesně ta žena, která bude přenášet, co to půjde. Když mi v pátek 29.9. ve 3 ráno začaly kontrakce, tak jsem byla úplně v klidu, nadšená a šťastná. A šťastná jsem doteď, protože ten výsledek celých náročných devítí měsíců mi právě spinká v postýlce a já jsem každým dnem více a více nadšená máma. 🙂

Mít dítě je nádherný a rozhodně to stojí za všechny omezení v průběhu dlouhého těhotenství, i za obrovskou bolest a vyčerpání u porodu, i za neprospané noci. Je to ten největší dar a zázrak, který jsem ve svém dosavadním životě zažila a přeju vám všem, kteří si miminko přejete, aby bylo vaše přání brzy vyslyšeno. 🙂

P.S. Příště tedy o prvních dnech s miminkem. 🙂

P.P.S. Jestli mi v těhotenství přišlo, že se dny táhnou, tak s dítětem ten čas letí opravdu neuvěřitelnou rychlostí a někdy si říkám, že bych chtěla zastavit čas, abych si mohla některé momenty užít dosyta. 🙂

 

 

 

promo-image