Miluju Instagram. Vážně! Je to aplikace, která je pro mne obrovským zdrojem inspirace. Problém však je, pokud Instagram berete vážněji. Instagram je totiž vesměs svět nereálný. Což si asi všichni uvědomujeme. Pokud sledujete blogerky, fotografy, cestovatele či celebrity, musíte brát jejich „přehlídku fotek“ s velou rezervou…

Vždyť je to přece jasný! Na Instagram málokdo nahraje svou fotku, jak vypadá po ránu nebo vyfotí svůj obývák neuklizený… Za prvé by nebylo čím se chlubit a za druhé, koho by to vlastně bavilo? Můj názor totiž je, že na Instagram se mnoho lidí kouká rádo právě kvůli tomu, že tam najde hezké fotky, nápady, inspiraci. 🙂

Něco úplně jiného jsou krátká videa tzv. instastories. Tam už se lidé ukazují reálněji a většinou zachycují průběh svého dne. Instastories mě také baví hodně. Za prvé vidíte, co váš oblíbenec právě dělá a za druhý, i zde můžete objevit nějakou inspiraci. Například, co nakupuje, co jí, pije, čím si čistí zuby. 😀

Jak se liší můj reálný život od toho Instagramového? Co se týče fotek na Instagramu, snažím se nahrávat fotky, které jsou vesměs aktuální. Buď jsou z toho dne nebo alespoň týdne. Pod fotku většinou i píšu, co budu dělat, co jsem dělala, co jsem jedla nebo co aktuálně prožívám s Natali. Snažím se však o to, aby fotky, které nahrávám byly hezké a mně samotné se líbily. Já osobně se totiž také raději dívám na krásný a upravený fotky než na rychlofotky mobilem. Občas se ale neubráním i nějakému tomu mobilovému selfíčku. Myslím, že je totiž dobrý ty hezký a upravený fotky někdy prolomit větší realitou, což selfíčka bezesporu jsou. 🙂

Instastories zachycují skutečnost. Natáčím na ně, co jím, kam jdu, co jsem navštívila ten den, co jsem třeba nakoupila, co vařím a občas mám potřebu vám skrz ně i sdělit, co mě aktuálně trápí. 🙂 U storíček vlastně vůbec neřeším, jestli na nich vypadám dobře či ne. Ačkoliv, když se cítím fakt mizerně a jsem krátce po probuzení nebo naopak večer strhaná, hodím si přes obličej filtr buldočka, protože ten mi připadá dost vtipnej. 🙂

Je ale jasný, že ve chvílích, kdy se necítím moc dobře nebo nedělám nic moc zajímavého, nemám potřebu je sdílet. Jak prostřednictvím fotek, tak přes stories. A nemyslete si, že můj život je jeden velkej sen. Někdy jsou dny fakt náročný, od rána až do večera se skoro nezastavím, Natinka pláče, samozřejmě vesměs z neznámého důvodu, já jsem zpocená, mám mastné vlasy, nic nestíhám a když den skončí, potají brečím ve sprše, že svůj život nemám vůbec pod kontrolou. 😀 Na Instagramu se však většinou tvářím, jak je všechno super a všechno zvládám, jenže zase je to o tom, že by vás mé srdceryvné výlevy určitě nebavily. Chci vám být inspirací a motivovat vás, nechci být pesimistická. 🙂

Ačkoliv si tedy myslím, že můj život není zas tak odlišný od toho, který žiju na Instagramu, je fajn vědět, že za krásnýma fotkama stojí občas hodně dřiny, času, úprav, slz, nadávek, protože fotku vyfotím blbě a musím ji přefocovat a tak dále. Aktuálně se dost rozčiluji u fotek jídel a receptů. Za prvé se mi zdá, že fotit jídlo pořádně neumím a za druhé vznikne v kuchyni vždycky takový nepořádek, že jsem dost nešťastná, když ho musím uklízet. 😀 Nejradši teď fotím jídlo v restauraci či v kavárně, dobrý kafe s povedeným latte art, květiny, Natalinku a vesměs mě baví fotky z našich víkendových procházek, protože jsou přirozené, člověk nemusí sebe ani okolí moc stylizovat a to mi prostě přijde nejlepší. 🙂

Přesto přeze všechno mě tento nereálný svět fotek baví a jsem na něm prakticky závislá. Jak jinak vysvětlit, že na Instagramu trávím každý den hodně a hodně času? 🙂

promo-image