Autor

Kate

v Lehké, Oběd, Podzimní recepty, Polévky, Pro děti, Pro těhotné, Večeře, Vegetariánské, Zimní recepty, Život

Podzimní dýňový krém s pečeným česnekem

Dýňový krém z Hokkaido jsem poprvé uvařila na podzim před 5 lety. Byl taky říjen tuším. 🙂 Od té chvíle se tato polévka stala jednou z mých nejoblíbenějších. A tak je jasný, že musela být hned na mém starém food blogu Kate’s Cuisine. Od té doby ale uteklo dost času, já založila tento blog a doména starého již není aktivní. Tudíž ani recepty. A najednou se stalo, že mi několik lidí, kteří sledovali starý blog, ale i kamarádek napsalo, jak tu svou dýňovou polévku dělám. 🙂 A tak si zaslouží být i tady. 🙂

Ingredience na 4 porce

1 kg dýně Hokkaido

6 stroužků nejlépe českého česneku

4 snítky rozmarýnu

4 snítky tymiánu

olivový olej

sůl

pepř

1 l zeleninového či kuřecího vývaru

hrst polévkových čerstvých bylinek – petržel a libeček

150 ml smetany ke šlehání

 

  1. Dýni důkladně omyjte, rozpůlte, vydlabejte semínka a nakrájejte ji na plátky. Plátky dýně pak dejte na plech, přidejte oloupaný a rozpůlený česnek, tymián a rozmarýn pokapejte olivovým olejem, posolte a opepřete.
  2. Plech vložte do rozehřáté trouby na 180 stupňů a pečte cca 20 minut, aby dýně byla měkká.
  3. Po upečení dýni a česnek bez bylinek přendejte do většího hrnce, přilijte vývar, přidejte polévkové bylinky a přiveďte k varu. 
  4. Nyní vše rozmixujte dohladka, poté přilijte smetanu a ještě provařte.
  5. Nakonec podle chuti dosolte či více opepřete.
  6. Pokud je polévka řidší, což by být neměla, ale kdyby přece jen byla, zahustěte ji moukou rozmíchanou ve smetaně nebo jíškou.

v Život, Život mámy

První rok mámou

Minulou sobotu to byl rok, co jsem se stala mámou, a tak jsem si říkala, že bych se s Vámi chtěla podělit o to, co se v mém životě a v mém myšlení a vnímání za tento čas změnilo a také napsat, jaký ten rok vlastně byl. 🙂

Aktuálně prožívám neskutečně melancholické a vzpomínkové období. Je říjen a jako by to bylo včera, co jsme si z porodnice přivezli v kočárku malinkatou čtyřdenní Natinku. Zpočátku pro mne bylo všechno tak nové a nejisté. Ačkoliv pro mne manipulace s miminkem byla vlastně přirozená, tak jsem se neustále bála, že něco udělám špatně a novorozeňátku ublížím. Pamatuji si, jaký pro mne byl ze začátku oříšek čistit správně pupík a neustále jsem všechno pro použití miminka sterilizovala. Všeho jsem se bála. Miminko mi připadalo tak křehké…

Co mi určitě na sebevědomí nepřidávalo, byly různé „dobře míněné rady“. Natálka byla od začátku velmi kontaktní miminko. Nelíbilo se jí v kočárku, autosedačka byla a doteď bohužel stále je její velký nepřítel a usínala zásadně v zavinovačce v naší náruči. Několikrát jsem si tak vyslechla, že tím, že ji mám prakticky stále na rukou nebo jí nosím, svou holčičku rozmazlím. Moc jsem to neposlouchala. Naštěstí mám svůj rozum a do ničeho si nenechávám kecat, takže jsem poslouchala svoji intuici a snažila se do pocitů svého dítěte vžít. A bylo nám tak dobře. A co myslíte? Samozřejmě, že jsem Natálku svým citlivým přístupem nerozmazlila. Časem se všechno začalo upravovat. Kočár vzala na milost až ve sportovní verzi, ale vzala. 🙂 Autosedačka je sice stále nepřítel, ale už jsem našla nějaké způsoby, jak jí cestu v autě zpříjemnit. Zavinovat jsem ji přestala okolo 6.měsíce a začala usínat v naší posteli, takže se přirozeně odstranilo houpání. Pokud se tedy ocitáte v podobné situaci, máte kontaktní miminko a bojíte se, že se to nezmění, věřte mi, že dítě potřebuje svůj čas a vše se upraví, až přijde ta správná chvíle. Věřte svému dítěti, snažte se do něj vžít a poslouchejte svou intuici.

Čím ale byla Natalinka starší a já jí více poznávala, všechno se zjednodušovalo a já si po nějakém čase už přišla jako zkušená máma, která dokonce může v mnohém radit ostatním. 😀 Což jsem ale nijak moc nedělala, pokud mě o to vyloženě někdo nepožádal. Já totiž nerada cpu někomu své názory. Ráda se o ně podělím, ale daný člověk musí chtít. 🙂

Nejkrásnější čas pro mne byly od začátku společné večery. Kdy jsme se v posteli sešli všichni tři – já, Jirka i Natalinka a mohli se společně tulit a být tu jen pro sebe. A trvá to i teď. Tak moc mě baví pozorovat Natálku a Jirku. Zpočátku to teda bylo neskutečně kouzelné a velmi romantické, dnes, když je z Natinky malá raubířka, co má nejradši, když táta s mámou dělají blbosti, směje se a neustále něco povídá a breptá, je to spíš legrační a divoké, ale stále je to pro mne ten nejmilejší čas z celého dne. Jsem prostě ráda, když jsme všichni spolu. 🙂

Ještě než se Natalinka narodila, měla jsem v hlavě představu, jaká máma bych chtěla být a hlavně, že kromě mateřství bych se chtěla i nějakým způsobem realizovat. A tak, hned jak jsem si trošku zvykla, že si svůj život a čas nebudu nějakou dobu řídit sama, ale že mám od toho najednou malého človíčka, jsem se začala věnovat i práci. Nebudu Vám nalhávat, že to bylo lehké. Nebylo! Každou chvilku, kdy Natinka přes den spala a pak také večer, jsem sedala k notebooku a snažila se psát na blog, pracovat, upravovat fotky… Dneska vlastně ani nechápu, jak jsem si mohla nastavit takové tempo, ve kterém jsem několik měsíců jela.

Moje původní představa totiž byla, že budu paní dokonalá a kromě toho, že zvládnu péči o dítě, budu chodit cvičit, budu mít krásně uklizený byt, uvařím, napeču a večer budu mít dostatek času na svého muže. Asi po přečtení předchozí věty sami chápete, že tohle se opravdu nedělo a vcelku je to dost scifi scénář. 🙂 Tohle se mi tedy nepovedlo. Bylo to tak, že kromě toho, že jsem se starala o miminko, jsem jakž takž zvládala i nějakou práci, ale ostatní činnosti se mi moc nedařily. Pravidelně jsem se tak dostávala do deprese, že já svou novou roli nedokážu skloubit s životem před miminkem. Na druhou stranu jsem věděla, že právě moje dítě je pro mě nejdůležitější. Takže to, že jsme večer nevečeřeli teplé jídlo, ale byli jsme rádi za namazaný chleba, mi až tolik nevadilo. Naštěstí to nevadilo ani mému muži. 🙂

Režim, který jsem si nastavila šel nějakou dobu udržet. Já byla moc ráda, že nemusím být máma na plný úvazek a že mohu také vydělávat peníze a tím zvýšit celkový příjem naší domácnosti. Jenže jak šel čas a Natalinka začala potřebovat více a více mé pozornosti, protože se naučila převalovat, lozit, sedět a nakonec i stát a chodit kolem nábytku, já začala být z mého režimu velmi vyčerpaná. A tak jsem se dostávala do velkého stresu, že nezvládnu dělat deset věcí najednou tak, jak bych si přála. Začala jsem tedy hledat nějakou rovnováhu… Abych nakonec zjistila, že být tou mámou na plný úvazek je to nejdůležitější a to, co vlastně chci dělat nejvíc. 🙂

Což ale neznamená, že bych se zajímala jen o dětské příkrmy, nejpřírodnější kosmetiku a horlivě diskutovala na Modrém koníkovi. 😀 Naopak se stále snažím najít si čas na sebe, na cvičení a pracovat. Začala jsem fotit na zakázku, čímž se mi vlastně splnil sen a to mi právě umožňuje pracovat jen, když chci a mám na to náladu. Nefotím až tak často, jak bych třeba mohla, protože chci být především se svou dcerou. Na druhou stranu mě focení a potkávání se s různými lidmi neskutečně baví a naplňuje a je to zase super nebýt jen tou mámou. 🙂 Je to super ale právě kvůli tomu, že jsem se nestala otrokem focení a upravování fotek, ale snažím se to udržet v určité rovnováze tak, aby to pro mne bylo zpestření a zábava. 🙂

Co bych ještě chtěla moc ráda zmínit, je to, že od půl roku Natálky chodíme cvičit. Chodíme stále plavat, pak také chodíme na cvičení s dětmi, kde se rozvíjí dětem motorika a trénují se jednotlivé smysly a pravděpodobně začneme chodit i do Little gymu, což je cvičení dětí založeno především na pohybu a to mi připadá jako skvělé doplnění aktivit, které praktikujeme. Samozřejmě, že cvičení i plavání jsou cenově náročnější položky. Na druhou stranu říkám, že raději se uskromním já sama, ale svému dítěti chci dopřát to nejlepší a to nejvíc co můžu. A když vidím, že Natalinku pohybové aktivity a setkávání s ostatními dětmi baví, chci to podpořit. 🙂 Navíc, mě to baví také a je to pro nás obě příjemné zpestření dne. Takže pokud přemýšlíte o tom, jestli má smysl chodit s dítětem cvičit hned odmala, věřte mi, že to smysl má. 🙂

No a to je asi tak všechno důležité. 🙂 Aktuálně si velmi užívám rovnováhy, kterou jsem si mezi mateřstvím, prací, blogem a manželstvím vytvořila. Jsem velmi ráda, že jsem si dokázala „povolit režim“ a dovolit si nebýt ve všem perfektní. Jsem ráda, že trávím čas více offline než online, že nemám potřebu sdílet svou dceru a své soukromí ve velké míře na sociálních sítích, že si dokážu najít čas na sebe i na manžela. Dokážu pracovat i odpočívat a když něco nestihnu, svět se pro mě nehroutí a stres se snažím potlačit. Jsem ráda, že jsem si konečně našla večery, kdy nepíšu článek na blog, ani neupravuju fotky, ale sedneme si s mým mužem k seriálu se sklenkou vína a užíváme si společný čas. Jsem prostě šťastná, že to je teď jak to je a především vděčná za to, že takto mohu žít.

A Vám přeji to samé, ať už jste mámou, tátou nebo ne. Žijte tak, aby Vás život bavil. To je nejdůležitější.

P.S. Jedno je na tom mateřství fakt hrozné a to je neuvěřitelný strach, který o své dítě mám. Začal hned, jak jsem objevila dvě čárky na testu a s každým dnem vzrůstal. S narozením Natinky se tak tisíckrát znásobil… A ten strach nikdy neskončí. I tak to ale stojí za to!

P.P.S. Narozením dítěte Váš život neskončí. Začne nová a jiná etapa, na kterou si musíte zvyknout, ale až se s miminkem sladíte, už si nebudete moct dokázat představit život bez něj. Musí se mu sice všechno přizpůsobit, ale vesměs můžete i nadále dělat téměř vše, co jste dělali před ním. Chce to samozřejmě toleranci a podporu partnera, mít možnost hlídání… A jak vidíte, s trochou trpělivosti jsme zvládli s Natalinkou i dost cestovat. 🙂

v Dezerty, Jídlo, Lehké, Oběd, oslavy, Párty, Pečivo, Podzimní recepty, Pro děti, Pro těhotné, Sladké, Snídaně, Vegetariánské

Buchtičky s krémem z tvarohu a bílé čokolády

Buchtičky s krémem. Kdo by je neznal. 🙂 Když byly k obědu v naší školní jídelně, většina dětí se po nich mohla utlouct. Existovaly však i takové případy, jako třeba já nebo můj muž, kteří jsme tímto jídlem docela pohrdali. No, není taky divu. V jídelně se pokrmy nepřipravovaly úplně kvalitně a koupené buchtičky zalité pudingem. Proti gustu… Ale můj šálek kávy to nebyl.

Nikdy jsem si tedy nepomyslela, že recept na buchtičky budu přidávat na blog. Jenže víte jak to je, člověk míní… 🙂 První nápad vznikl už když jsme s Jirkou kdysi dávno byli v Café Fara a on si tam, světe div se, objednal k obědu právě buchtičky s krémem. A byly dokonalé. Poctivé kynuté buchtičky, dokonalý a hladký krém. 🙂 No prostě skvost. Pak jsem na to, ale zapomněla. Buchtičky jsem si opět připomněla v Praze, kdy jsem je uviděla v cukrárně Myšák. Vypadaly tak skvěle, že bych si je z fleku dala. Ale zase jsem na ně zapomněla. 🙂

Našla jsem k ním cestu znovu až když jsme šly s Marťou vařit z čokolády do Dobrého rána. 🙂 A tak vznikly buchtičky s krémem z tvarohu a bílé čokolády s hruškami na másle a sušenými květy. A víte, jak chutnají? Naprosto božsky. Po másle, po rumu, po čokoládě, po tvarohu a i po skořici. Podzimní recept jedna báseň. 🙂

Ingredience na 4 porce

Buchtičky

250 ml vlažného bio plnotučného mléka

1 bio vejce

100 g panenského řepkového oleje

špetka soli

20 g čerstvého droždí nebo 7 g sušeného

450 g hladké pšeničné mouky

100 g moučkového cukru

kůra z jednoho bio citrónu

1 polévková lžíce Tuzemáku

Na vymazání formy

kousek másla

Na potření buchtiček

20 g másla

1 polévková lžíce rumu

Na posypání

moučkový cukr

 

  1. Nejprve připravte kvásek. Do misky nalejte mléko, přidejte lžíci cukru, lžíci mouky a rozdrobte do něj droždí, vše promíchejte metličkou a nechte 15 minut odpočívat.
  2. Do mísy od robotu přesejte mouku, přidejte sůl, nastrouhejte kůru z citrónu, přidejte vejce, cukr a kvásek a také olej a rum. Zvolte nástavec typu hák a nechte robota 10-15 minut zpracovat hladké těsto.
  3. Poté těsto přesuňte do plastové či dřevěné mísy. Kovová od robotu těsto chladí, a tak nenakyne tolik. Těsto poprašte moukou. Přikryjte jej utěrkou a nechte na teplém místě 2-3 hodiny kynout.
  4. Troubu rozehřejte na 180 stupňů.
  5. Pečící formu či pekáček vymažte máslem a poté do něj naskládejte stejně velké kuličky z nakynutého těsta. Můžete zvolit malinkaté buchtičky, mně připadají lepší a hežčí buchtičky větší. 🙂
  6. V rendlíku rozpusťte máslo, do kterého přidejte lžíci rumu a ještě teplým máslem pomažte buchtičky. Nedivte se, že Vám máslo ještě zbyde. V průběhu pečení pomažete buchtičky ještě dvakrát nebo dokud budete mít máslo. 🙂
  7. Pečící formu dejte nyní do trouby a pečte cca 20 minut.
  8. V průběhu pečení ještě alespoň dvakrát pomažte buchtičky rozpuštěným máslem.
  9. Po upečení nechte buchtičky vychladnout, poté je rozdělte na jednotlivé kousky a ty pocukrujte.
  10. Servírujte tak, že do hlubokého talíře nejprve nalijte omáčku, pak do ní položte buchtičky a přidejte plátky hrušek a sušených květů (ty můžete vynechat).

Omáčka

200 g bílé čokolády

500 g smetany ke šlehání

250 g polotučného tvarohu

 

  1. Ve vodní lázni rozpusťte bílou čokoládu.
  2. V rendlíku přiveďte téměř k varu smetanu a poté do ní přendejte rozpuštěnou čokoládu.
  3. Důkladně smetanu s čokoládou promíchejte a přidejte tvaroh.
  4. Pokud se Vám omáčka zdá řídká, přidejte ještě trochu tvarohu. 🙂

 

Hrušky se skořicí na másle

2 střední hrušky

15 g másla

špetka mleté skořice

 

  1. Hrušky zbavte slupky a jádřince a nakrájejte je na plátky.
  2. Na pánvi rozpusťte máslo, přidejte plátky hrušek a na středním stupni, aby se máslo nepřepalovalo je opékejte po dobu 10 minut.
  3. Poté je posypejte ještě mletou skořicí a máte hotovo.
  4. Teď už jen jídlo zkompletujte. 🙂

TIP: Místo hrušek můžete použít rybíz, jablíčka, jahody či borůvky. 

v Život, Život mámy

Kde výletit v Brně?

Asi každá máma chce víkendy, ale třeba i všední dny s malým dítětem prožít smysluplně. Já nejsem výjimkou. Každý den, kdy nejdu ven je pro mě špatný den. 🙂 Potřebuji vidět jiné lidi, nadýchat se čerstvého vzduchu, podívat se na to, co se událo nového… A tak každý den přemýšlím, kam se vydáme na procházku nebo dá se říci i výlet. Občas se nám totiž poštěstí a jsme venku většinu dne. To nám asi podzimem a pochmurnem brzy skončí, ale babí léto si snad ještě stačíme užít. 🙂

Článek vznikl ve spolupráci s Calvo

O tom, kam ráda chodím na procházky jsem na blog již psala. Jenže, kam jít, když chcete být venku celý den? Tudíž, kam se vydat v Brně na celodenní výlet? Já mám pro Vás 3 tipy. 🙂

  1. Brněnská přehrada

Pro nikoho to určitě není novinkou. Přehrada láká lidi nejen v letních měsících, ale i na jaře a na podzim. Dá se zde podniknout mnoho věcí. Můžete se samozřejmě poflakovat jen tak na dece u vody, hrát karty a užívat si nicnedělání.

Nicméně já určitě doporučuji projet se parníkem až na hrad Veveří a projít si jej. Anebo si můžete udělat i celodenní výlet pěšky kolem celé přehrady, pokud Vám dítě vydrží tak dlouho v nosítku. Na kočár to totiž jistojistě není. 🙂

Tak či tak, rozhodně nezapomeňte sobě, ani dítěti zabalit dostatek jídla, pití, piknikovou deku, hračky a dostatek vlhčených ubrousků a plen. 🙂 Jako rychlá svačinka Vám mohou posloužit i tuňákové saláty značky Calvo, které dělaly společnost při výletech mně. 🙂 Stačí si k nim dát kousek kvalitního pečiva, nějakou tu zeleninku a svačina či lehký oběd je na světě.

Na přehradě je však i mnoho restaurací a bister. Za mě doporučuji Rybářskou baštu. Jediná zapeklitost tkví v tom, že zde neberou karty. Nebo alespoň nebrali naposledy, kdy jsme tam byli, takže si naplňte před výletem peněženku hotovostí. To udělejte asi určitě. Nikdy nevíte, když nejste v centru města, kde se kartou platit dá a kde ne. 🙂

2. Kraví hora, Wilsonův les, Pisárky a nakonec Kaménka

Můj druhý tip na celodenní výlet možná také někoho nepřekvapí, ale věřím, že si tato místa rádi připomenou a pro někoho to třeba bude inspirace nová. 🙂

Kromě toho, že se na Kraví hoře nachází hvězdárna a bazén, je zde, hned vedle bazénu uzavřené hřiště s krásným výhledem na Brno. Zde můžete zabavit dítě i sebe a kochat se brněnskými krásami.

Hned poté se můžete vydat buď přes Masarykovu čtvrť směrem na Mendlovo náměstí anebo přes Wilsonův les, kde potkáte většinou minimum lidí do Pisárek. V Pisárkách se určitě rozhlédněte po všech honosných vilkách, které zde stojí a zajděte se podívat i na vilu Stiassni. Prohlídku interiéru asi s dítětem nezvládnete, ale ona i prohlídka zahrady je fakt super. 🙂

No a z Pisárek to vemte kolem výstaviště a přes Mendlák až do Kamenné čtvrti a pokochejte se místními domečky. Některé jsou opravdu podivuhodné. Když pak dojdete na Červený kopec, určitě Vás okouzlí další nádherný výhled.

Ano, tento tip na výlet by se mohl jmenovat výhledový. 🙂

 

3. Björnsonův sad

Poslední tip na půldenní či celodenní výlet je Björnsonův sad. Možná Vás tento tip překvapí. Co máte na jednom místě dělat půl dne? Nenechte se ale zmást. Toto místo nabízí spoustu možností.

Kromě toho, že se zde můžete posadit na zahrádce kontejnerové kavárny Piknik box, můžete i všude kolem, kde roste trává, roztáhnout deku a na ní se usadit. Je tu samozřejmě i dětské hřiště, takže pokud je Vaše dítě už ve věku, kdy se na hřišti umí samo pohybovat, je to ideálka. Vy si zatím můžete vypít kafe. 🙂

Věřte mi, že se ani nenadějete a půl den uteče jako voda. Výhodou tohoto místa jsou i záchody s přebalovacím pultem, takže pro nás mámy s malými dětmi je to fakt skvělé.

Opět si nezapomeňte přibalit svačinku. A po svačince si dejte něco sladkého od šikovných piknikboxových holek. 🙂

 

A jaké jsou Vaše tipy na místa v Brně, kde se dá strávit celý den?

 

v Dezerty, Pečivo, Podzimní recepty, Sladké, Snídaně, Vegetariánské

Cože?! Crúdl?

Když soutěž Food blog roku vyhlásila soutěž #aegmamadish se zadáním „Vytvořte moderní twist tradičního receptu „jako od maminky“, který byste uvařili svým hostům ze zahraničí.“, říkala jsem si, že se tento rok asi nezúčastním. Upřímně? Nenapadlo mě vůbec nic, co bych mohla připravit, aby to nebyla jen trochu upravená klasika. Vlastně jsem ani neměla moc čas recept vymýšlet a už vůbec ne jej připravovat. 😀

V září se roztrhl pytel s focením, na konci srpna jsme se stěhovali… Ale já se na poslední chvíli rozhodla soutěže se zúčastnit. A tak vznikl Crúdl. Neboli croissant a štrúdl v jednom. Upekla jsem klasické croissanty s neklasickou jablečnou náplní. A podle mě je to jeden z nejepších receptů, které jsem zatím vymyslela. 😀 Není to tak náročné, tak sis jej snad připravíte i Vy doma. 🙂

Ingredience na 10 kousků

Těsto

240 g hladké mouky nebo 150 g hladké a 90 g špaldové či žitné celozrnné

(u mouky ale pamatujte na to, že klasická hladká krásně nakyne, u varianty s celozrnné mouky nakynutí čekejte menší, to jde vidět i na fotkách, protože já použila celozrnnou variantu)

175 ml vlažného plnotučného bio mléka

7 g sušeného droždí

1 poléková lžíce třtinového cukru

špetka soli

170 g másla

1 bio vejce

 

  1. Mléko nalijte do misky, přidejte droždí a cukr, promíchejte a nechte 15 minut vzejít kvásek.
  2. Do mísy od robotu prosejte mouku se solí a přidejte kvásek.
  3. Zvolte nástavec typu hák a nechte 10-15 minut robota zpracovat těsto. Mělo by být vláčné, elastické a trochu lepit. Pokud lepí moc, přidejte ještě mouku.
  4. Těsto zabalte do fólie a nechte 1 hodinu odpočinout.
  5. Mezi 2 kousky pečícího papíru rozválejte máslo na čtverec, který by měl být menší, než rozválené těsto.
  6.  Na pomoučené pracovní desce rozválejte těsto a položte na něj máslovou vrstvu.
  7. Okraje těsta přeložte přes vrstvu másla, aby máslo bylo celé zakryté a těsto nyní spolu rozválejte, aby se zapracovala máslová vrstva.
  8. Těsto několikrát přeložte a převálejte a nakonec jej přeložte na třetiny poté zabalte opět do fólie a nechte těsto 1 hodinu odpočívat.
  9. Tento proces rozválení těsta a následné hodinové odpočinutí zopakujte ještě 2x nebo 3x a nakonec nechte těsto 3-4 hodiny v lednici odpočinout  a nakynout.
  10. Poté těsto rozválejte, aby bylo dlouhé a široké, nožem nebo pomocí rádýlka těsto rozkrájejte na dlouhé trojúhelníky.
  11. A teď přichází na řadu náplň. Náplň položte do široké části croissantu a pouze do 1/3 těsta a opatrně od nejširší části po tu nejužší zabalte. Croissanty trošku zahněte oběma konci.
  12. Croissanty položte na plech vystlaný pečícím papírem a nechte 1 hodinou kynout.
  13. Troubu předehřejte na 200 stupňů.
  14. Croissanty pomašlujte rozšlehaným vajíčkem s 1 polévkovou lžíci vody a posypte trochou karamelizovaných pekanů.
  15. Plech nyní dejte do trouby, do středu a pečte dozlatova cca 20 minut.
  16. Po upečení nechte vychladnout a podávejte se šlehačkou, vanilkovou zmrzlinou nebo s řeckým jogurtem.

Náplň

6 menších letních jablíček

2 sladké hrušky

40 g třtinového cukru

2 špetky mleté skořice

40 g sušených rozinek

panák Tuzemáku

 

1. Rozinky namočte do rumu.

2. Jablka i hrušky oloupejte a nastrouhejte nahrubo.

3. Přidejte cukr a skořici a vše promíchejte.

4. Nyní z nastrouhaných jablíček a hrušek vymačkejte přebytečnou vodu.

5. Nakonec přidejte okapané rozinky a většinu karamlizovaných ořechů. Část si nechte na posypání croissantů.

 

Karamelizované ořechy

100 g nasekaných pekanových ořechů

40 g másla

40 g třtinového cukru

panák Tuzemáku

špetka soli

 

  1. V pánvi rozpusťte máslo.
  2. Přidejte třtinový cukr, který nechte rozpustit s máslem a zkaramelizovat.
  3. Nyní přilijte rum a nechte odpařit.
  4. Nakonec do pánve přidejte ořechy a špetku soli a důkladně je s karamelem promíchejte, aby se jím dostatečně obalily.
  5. Část karamelizovaných ořechů přidejte do jablečné náplně a část si nechejte na posypání croissantů před pečením.

 

 

promo-image
v Život, Život mámy

Joolz Hub a Joolz day2

Chvilku poté, co jsem zjistila, že čekáme miminko, jsem si začala zjišťovat informace o kočárcích. Skoro každá maminka se asi na tento moment těší. Jak přijde do prodejny a bude kočárek zkoušet a představovat si, jak v něm vozí své miminko. Přiznám se, i mě to zpočátku moc bavilo a kočárky jsem doslova hltala. Ve chvíli, kdy jsem ale začala hledat ideální kočárek pro nás, jsem chytla paniku. Když jsem totiž zjistila, kolik různých výrobců kočárků je a jak se cenově liší, tak se mi začala nafukovat hlava. 😀

Článek vznikl ve spolupráci s dodavatelem kočárků Joolz pro ČR a obchodem Funbaby

Říkala jsem si, je vážně důležité, kupovat kočárek kolem 30 tisíc? Není to nějak moc? Zpětně říkám, že není. Tenkrát jsme se ale s manželem rozhodli pro levnější kočárek, protože jsme věděli, že miminko nás bude stát ještě dost výdajů a každá koruna bude dobrá. Jak to ale s tímto kočárkem nakonec dopadlo, pokud sledujte Instagram už víte. Vyměnili jsme ho.

Ve chvíli, kdy došlo k výměně, Natinka už nepotřebovala hlubokou korbu a zrovna se uváděl na trh nový typ kočárků Joolz, a to Hub. Já si tenkrát tedy říkala, že nemá smysl kupovat už klasický Day2, a tak jsme si Hub koupili. Ihned po rozbalení jsem z něj byla nadšená a jsem z něj nadšená dodnes.

Joolz Hub

Hub kočárek je ideální na cestování nebo do města. Zvládne ale i lehký terén a já s ním chodím i čas od času běhat, protože je úžasně lehoučký. 🙂 Kočárek je skvělý v tom, že má prodlouženou stříšku, kterou jsem velmi ocenila v letních měsících, kdy svítilo sluníčko více, než bych si přála. Dále je opravdu lehoučký, takže se dá krásně ovládat jednou rukou a je perfektně a lehce skladný, takže pokud máte malý kufr v autě nebo hodně cestujete, kočárek v tomto ohledu vážně oceníte. 🙂 Výhodou také je, že si jej můžete koupit pouze ve sportovní verzi a nemá korýtkové sezení jako Joolz2, takže lze miminko položit až do lehu na spánek. Za mě je to perfektní druhý doplňující kočárek. Někomu však stačí i jako hlavní. 🙂

S Hubem jsem tedy byla velmi spokojená. Jenže jsem po čase zjistila, že do lesa to není úplně ono, a tak jsme s manželem přemýšleli o tom, že bychom si chtěli pořídit ještě nějaký kočár do terénu. A i přesto, že nám byly v prodejně do terénu doporučeny jiné značky kočárků, já se nakonec rozhodla, že si pořídíme ještě Day2. Do značky Joolz, jeho designu a funkčnosti kočárků jsem se prostě zamilovala natolik, že mě nikdo nepřesvědčil o opaku. A jsem za to ráda. Protože Day2 je teď moje velká láska. Prostě ten kočár miluju.

Joolz Day2

Joolz Day2 je prostě boží. Má nádhernej design, je velmi stabilní a dobře odpružený, takže terén podle mne zvládá skvěle. Opět se dá lehce složit. Je tedy větší a těžší než Hub a oproti Hubu má korýtkové sezení a stříšku, která nejde prodloužit tolik, jako u Hubu. Stejně jako Hub je lehce a intuitivně ovladatelný. Podle mě je ideální na fakt dlouhé procházky jak městem, tak i lesem. Jediné, co mi na kočárku občas vadí je koš, který je umístěn docela dost u země, takže když udělám větší nákup a položím jej do košíku, dost často se mi stane, že dřu o zem, především, když sestupuju z chodníku nebo vcházím do tramvaje. Do koše tedy nic těžkého raději nedávejte. 🙂 Tento kočárek však nekoupíte pouze ve sportovní verzi jako Hub, ale prodává se dvojkombinace.

Co bych závěrem řekla? Pokud o značce Joolz uvažujete, za mě ji doporučuji na 150%. Opravdu jsem z kočárků unešená a šla bych do nich znovu. Pokud přemýšlíte o ceně kočárku, tak Vás chápu, ale uvědomte si, že kočár budete používat téměř každý den rok, rok a půl, možná dva a když si tu cenu přepočítáte na počet dnů, kdy s kočárkem budete trajdat, pak se podle mne za tu cenu vyplatí. 🙂

 

 

v Bez lepku, Jídlo, Lehké, Letní recepty, Veganské, Vegetariánské

Domácí kečup

Léto mám spojeno se šťavnatými, ale hlavně slaďoučkými rajčaty. Já jsem naprostý milovník rajčat a mohla bych se jich ujíst. A co se týče kečupu, je to to stejný. Kečup mám ráda a nemyslím si o něm nic špatného. 🙂 Pokud se teda neleje na špagety. 😀

Tento recept vznikl ve spolupráci s Bzeneckými octy

 Ingredience na cca 1 litr kečupu

2 kg zralých rajčat

4 střední jablka

100 ml balsamikového octa

5 kuliček celého pepře

1 zarovnaná polévková lžíce soli

4 hřebíčky

4 kuličky nového koření

2 bobkové listy

150 g třtinového cukru

špetka mleté skořice

 

  1. Jablka i rajčata omyjte a jablka zbavte slupky a jádřince.
  2. Jablíčka i rajčata nakrájejte na větší kousky, dejte je do středního hrnce.
  3. Přidejte sůl, hřebíček, pepř, nové koření a bobkové listy a na středním plameni duste do změknutí.
  4. Nyní směs přepasírujte, nalijte zpět do hrnce, přidejte ocet, cukr a skořici a vše ještě povařte do zhoustnutí.
  5. Podle své chuti můžete kečup dosladit nebo dosolit.
  6. Kečup po uvaření nalijte do zavařovacích skleniček a kečup buď zavařte nebo sklenice zavíčkujte a otočte dnem vzhůru a nemusíte zavařovat. 🙂

v Život

Proč jsem řekla ANO umělému mléku?

Kojení. V dnešní době se stala tato, pro mne intimní záležitost, věcí zcela veřejnou. Ihned po narození dítěte se každý začne zajímat o vaše prsa. Já neustále dotazy o kojení po čase filtrovala. Proč? Protože bych se asi jinak zbláznila.

Začátek s Natálkou v tomto ohledu nebyl snadný. Po svém narození totiž musela být nějakou dobu v inkubátoru a nemohli mi ji na kojení vyndat, takže jí ihned po narození začaly sestřičky dokrmovat umělým mlékem. Tenkrát mi tohle bylo docela jedno, protože pro mne bylo nejdůležitější, aby byla moje malá holčička v pořádku a co nejdříve u mě.

Co vám ale budu povídat, v hlavě jsem od začátku měla zaryto, že prostě musím kojit a pokud nekojím plně, jsem špatná máma. A tak nastalo období boje za plné kojení, které mám dnes už zamlžené. Doteď si ale pamatuji, že když jsme Natince míchali Nutrilon, brečela jsem u toho, protože jsem si přišla naprosto neschopně. Boj o kojení však dopadl úspěšně a formuli jsme z našeho života dočasně odstranily, za což jsem byla prostě velmi vděčná.

Na konci 5. měsíce však nastala situace, kdy jsem po Nutrilonu musela sáhnout opakovaně a nakonec to dopadlo tak, že jsme začaly i s příkrmy. Byla to najednou kombinace příkrmů, formule i mateřského mléka. A tak je to vlastně dodnes. Natálka tedy už nejí jen příkrmy, ale také spousta dalšího jídla. Přes den kojím, stejně jako večer a v noci, ale dostává i umělé mléko, protože jí prostě mé zásoby už nestačí. Vzhledem k tomu, jaký byl náš začátek a vzhledem k tomu, že je Natince už 10 měsíců a kojit jsem původně chtěla tak rok, jsem s tím, jak to máme, vlastně velmi spokojená. S kojením ale zatím nemíním přestat dokud se Natálka sama neodstaví.

Co se týče výběru umělého mléka, od začátku jsem sáhla po Nutrilonu. Je to vlastně náhoda. Nutrilonem krmily Natálku v porodnici, takže jsem moc dlouho nepřemýšlela o tom, jestli mám zvolit jinou formuli. Když mne pak firma, která Nutrilon, oslovila ke spolupráci, souhlasila jsem, protože za tímto umělým mlékem stojím a stát budu. Ještě víc poté, co jsem navštívila výzkumné centrum mateřského mléka v Utrechtu, kde jsem se mohla seznámit s vědci, kteří Nutrilon vyvíjejí.

Co se mi na této společnosti líbí je to, že ačkoliv vyvíjejí produkt, který nahrazuje mléko mateřské, nikdo vám tuto informaci netlačí. Naopak se zde tolik vyzdvihuje mateřské mléko. Formule přichází až ve chvíli, pokud se kojení bohužel nedaří anebo se dítě samo odstaví, ale mléko ještě potřebuje. Mimochodem, věděli jste, že kravské mléko je pro dítě zpočátku nevhodné, protože obsahuje velké množství bílkovin, které zatěžuje ledviny? Právě proto je lepší zavést do stravy umělé mléko, které je konkrétní fázi vývoje děťátka uzpůsobeno.

Když jsme s ostatními blogerkami v Utrechtu byly, povídali nám tam o tom, že bude na trhu nové mléko, které vyvíjeli celých 10 let. Toto mléko je jiné v tom, že obsahuje látky, kterým se mimo jiné říká POSTBIOTIKA. Že nevíte, co postbiotika jsou? Já to do návštěvy centra také nevěděla a ráda se s vámi o tu informaci podělím.

Jsou to bioaktivní složky produkované potravinářskými mikroorganismy v průběhu fermentace. A díky kombinace prebiotik a těchto látek se umělé mléko Nutrilon přiblížilo zase o trochu tomu mateřskému. Mateřské však nikdo nikdy nenahradí, to je jasné, protože to je prostě zázrak. Nicméně se firma Nutricia snaží co nejvíce tomu mateřskému mléku přiblížit. A právě při zkoumání MM se zjistilo, že obsahuje jisté druhy biologicky aktivních látek, jejichž vliv na organismus v kojenecké výživě lze částečně napodobit prospěšnými látkami, získanými speciálním výrobním procesem řízené fermentace.

Po narození je miminko velmi málo vybaveno a pro jeho rozvoj se jeho trávící trakt musí nejprve osídlit prostřednictvím mikroorganismů z okolního prostředí. Mateřské mléko obsahuje biologicky aktivní látky, které tomuto procesu napomáhají. Prospěšné látky vyrobené fermentací jsou pak alternativou těchto biologicky aktivních látek, a tudíž je nový Nutrilon zase o něco blíže mléku mateřskému. A díky tomu podle mne nemusí mít žádná maminka výčitky nebo ztrácet sebevědomí (a že já oboje zažila) když to bude nevyhnutelné a bude muset přejít z mateřského mléka na formuli. A i proto si za tímto umělým mlékem stojím a stát budu.

A co vy maminky, jak to máte s umělým mlékem a jaký na něj máte názor?

v Zdraví a krása, Život mámy

Jak zvládat vedra s malým dítětěm?

Červenec je skoro za námi a nevím jak vy, ale já mám těch vysokých teplot už tak akorát. 😀 Upřímně jsem si myslela, že nejhorší léto jsem už prožila v těhotenství s velkým bříškem. A to je asi i pravda. 😀 Nicméně s malým dítětem to také není zrovna velká zábava. 😀

Co vám mám povídat, být celý den zavřené doma je hloupost, jít ven je ale dost bláznivý nápad. Zvlášť, když by se s malýma dětma nemělo chodit ven v těch největších vedrech, což je tak nějak od 10 či 11 až do 15 hodin. No a to je právě ten čas, kdy jsme byly zvyklé po venku trajdat. 😀

Jaký teda máme teď režim a jak zvládáme vedra? Co se týče chození ven, snažím se vyhýbat se poledni, takže nejčastěji chodíme na procházky až v podvečer, avšak někdy to prostě nevyjde, protože musím něco zařídit a ven jít kolem 12 musíme. Mé tipy, jak zvládat procházky v parném létě jsou tyto.

Nezapomínám na opalovací krém

U Natálky opalováky střídám, máme 3 různé značky. U sebe volím to, co máme zrovna doma. Aktuálně jsou to opalovací krémy značky Astrid. Natálce mažu hlavně nožičky, které vyčuhují z kočárků a na které dopadá sluníčko. Ručičky i hlavičku má chráněnou, takže ty nemažu. U sebe se zaměřuju především na ramena, krk a dekolt, kde mám větší mateřská znaménka. Většinou nás namažu ještě doma. Ale pokud na to zapomenu, mám v přebalovací tašce vždycky jeden opalovací krém po ruce a mažu nás obě někde ve stínu. Můj muž tedy říká, že někde četl, že když jdete s dítětem jen chvilinku po sluníčku, tak jej mazat nemusíte, že prý nachytá vitamin D, co je na tom ale pravdy fakt nevím, takže já Natinku prostě mažu i kdybychom po sluníčku šly minimálmě.

Nosím s sebou všude termální vodu ve spreji

Tuto vychytávku mi poradila Kačka Smooth. Ačkoliv já termální vodu znám a myslím, že jsem ji v minulosti v kabelce i nosila, postupem času mi to přišlo jako zbytečnost, protože jsem se stříkat vodou zapomínala. S dítětem je to však jiné. V kočárku se většinou potí a vy přemýšlíte, jak mu v horku ulevit. Takže kromě toho, že jí dávám napít, mám u sebe teď neustále i termální vodu a v pravidelných intervalech Natinku i sebe osvěžuji. A věřte nebo ne, hned je nám líp. A pokud nemáte termální vodu rádi, mám pro vás ještě jeden tip. Moje kamarádka nosí v kabelce růžovou vodu ve spreji a ta je taky perfektně osvěžující a dokonce nádherně voní po růžích. 🙂

Nezapomínám na pitný režim

A to opět u nás obou. To, že mám v kočárku lahvičku s kojeneckou vodou pro Natálku je jasnačka, ale já nosím i vodu pro sebe. Jednou se mi totiž stalo, že jsme šla kolem poledne vyprahlými ulicemi Brna a hrozně se mi zamotala hlava. Od té doby na pití pro sebe nezapomínám. Natince pak vodu nabízím také pravidelně, aby nebyla dehydratovaná.

Doma máme nafukovací bazének

Pro zpříjemnění dne máme na terase nafouklý bazének. Natálka vodu miluje a cachtání v bazénku ji zaručeně vždy pobaví. Sice tam nevydrží tak dlouho, jak bych si třeba já představovala, ale i krátké osvěžení jí vlije opět energii do žil a mě to také osvěží, protože Natinka plácá ručičkama tolik, že je voda všude kolem a hlavně na mně. 😀

Když je nejhůř, jdeme se někam schovat

Když se stane, že jsme ve městě a fakt je už s prominutím na zdechnutí, rychle s kočárkem zalezu na nějakou zahrádku, která je ukrytá ve vnitrobloku či do nějaké kavárny, kde je chládek. Na ten vnitroblok doporučuji kavárnu Kafec a pak mám vytipovanou ještě dětskou kavárnu a čajovnu Mezi stromy, kde také není vedro, ale naopak je tam příjemně. 🙂 Navíc se tady dítě zabaví s jinými dětmi a hračkami, proleze se a hned je pro něj zase den zábavnější.

V autosedačce máme chladící podložku

Občas jedeme s Natinkou přes den v autě a co vám budu povídat, někdy je to dost pruda. Potím se já sama, takže se nedivím, že se potí i má dcera v autosedačce. A pro tento případ jsme pořídili chladící podložku, která by měla dítěti pomáhat udržovat správnou teplotu.

Na veřejná koupaliště zatím nechodíme, protože mi na to Natinka připadá ještě malá a zároveň si myslím, že tam musí být v tomto počasí hlava na hlavě a to není nic pro mne. 😀 Nejlepší by byla zahrada s vlastním bazénem, ale o takovém luxusu si bohužel můžu nechat zatím jenom zdát. 😀

No a to jsou asi všechny mé tipy. 🙂 Máte nějaké tipy vy, o které byste se chtěli podělit? Jaký třeba používáte opalovací krém vy? Znáte termální vodu ve spreji? Pužíváte chladící podložky do autosedačky nebo bambusové oblečení pro děti?

Elite Bloggers – Content Marketing

v Jídlo, Lehké, Letní recepty, Oběd, Pro děti, Pro těhotné, Sladké, Vegetariánské

Švestkové knedlíky z bramborového těsta

Léto je skoro v polovině, ale to neznamená, že bychom měli truchlit. Ba naopak, půlka prázdnin je ještě před námi a taky dozrává další letní ovoce, jako jsou švestky. Já dostala výslužku z jedné brněnské zahrádky, a tak jsem přemýšlela co s nimi. Polovinu jsem pak snědla jen tak samotnou a s polovinou jsem udělala tyhle dokonalé švestkové knedlíky, které si zamilujete. 🙂

Ingredience na 2 porce (10 knedlíků)

10 švestek

200 g hrubé mouky

600 g brambor

špetka soli

2 vejce

2 polévkové lžíce moučkového cukru

250 g tvarohu (ve vaničce)

30 g másla

 

  1. Brambory uvařte ve vodě do měkka.
  2. Ještě vlažné brambory oloupejte a nastrouhejte najemno nebo prolisujte.
  3. K bramborám přidejte mouku, vajíčko a sůl a zpracujte vláčné těsto.
  4. Švestky omyjte a vyjměte z nich švestku. Pozor na to, aby však zůstaly celé.
  5. Z bramborového těsta pak vytvořte 10 tenkých placiček, do kterých zabalte švestky. Pokud se těsto moc lepí, pomoučete si ruky hrubou moukou. Švestky zabalte opravdu důkladně a rovnoměrně, nesmí být nikde žádná trhlinka.
  6. Do středního hrnce dejte vodu a když začne vřít, vhoďte do ní opatrně knedlíky.
  7. Vařte nyní 9 minut.
  8. Máslo rozpusťte.
  9. Na uvařené knedlíky položte tvaroh, ten posypte cukrem a zalijte máslem.
  10. Ihned podávejte.

Zavřít