Kategorie

Cestování

v Cestování, Jídlo, Kde se dobře najíte?, Život

Co mě tento týden nadchlo? #3

Tak konečně jsem zpět s tímto článkem. Minulý týden jsem ho nestihla sepsat a i za minulý týden přicházím se zpožděním, ale to snad nevadí. 🙂 Někdy se prostě čas nedá naplánovat a já toho měla za poslední dva týdny tolik… Nicméně o tipy nepřijdete a dnes jsou tady za oba týdny. 🙂

Jinak předem upozorňuji, že to bude dneska o místech, kam jít na kafe a na jídlo a pak taky o seriálech a filmech, které jsem za poslední dva týdny viděla. 🙂

1. Elsner bistro

V Brně se otevřelo nové bistro. Najdete jej na Zelňáku, hned vedle divadla Husa na provázku. Za sebe můžu říct, že je to moc fajn místo, kde se najíte skvělého jídla z poctivých a kvalitních surovin. Jedinou nevýhodu spatřuji ve formě obsluhy, protože si objednáte, hned zaplatíte a jakoby se obsluhujete sami. Na druhou stranu, my si dali víno a to nám nosila paní či slečna, která zrovna obsluhovala, takže jsme se zas tolik sami neobsluhovali. Moc mi to tedy nedává logiku, ale asi to nějaký smysl má a čas ukáže, jestli to jak bistru, tak zákazníkům bude vyhovovat. 🙂 Jídlo je tady ale vážně skvělé. Nicméně soudím po jedné jediné návštěvě, takže jestli to tam půjdete vyzkoušet, určitě mi napište, jak se líbilo a chutnalo Vám. 🙂

2. Love coffee na Lesné

Na konečné zastávce Čertova rokle se nachází malé okýnko, kde si můžete koupit výbornou kávu a k ní třeba i nějaký ten sladký koláček. 🙂 Majitel je moc příjemný a zároveň vlastní i Komár kafé, na které jsem také slyšela samou chválu. 🙂 Takže jestli se někdy na Lesné objevíte, dejte si tam kafíčko i tvarohový koláček. Obojí bylo skvělý.

3. Manu a Matěj na cestě do Říma

A ještě chvilinku zůstaneme u toho jídla. Ačkoliv v jiné podobě. Česká televize mě tento podzim velmi baví. Kromě skvělých filmů a seriálů, o kterých se zmíním vzápětí, aktuálně vysílá zábavný pořad o vaření a cestování s italským kuchařem Emanuelem Ridim a zpěvákem Matějem Ruppertem. A musím říct, že je to po hodně dlouhé době pořad o vaření, který mě fakt baví. 🙂 Za prvé je to skvěle natočené, na jídlo, které se tam připravuje máte dost chuť, ale zároveň se díky Matějovi dost zasmějete. Jen malé upozornění – sledujte to, až budete po jídle. 🙂

4. Film Rašín

Film o politikovi Aloisi Rašínovi, který stál u zrodu samostatného státu, byl prvním ministrem financí, autor měnové reformy, byl odsouzen k trestu smrti, který nakonec nebyl vykonán a nakonec se stal obětí atentátu. To je velmi stručný popis. Určitě se na film podívejte, protože je moc fajn vidět, jaká byla minulost našeho státu a kdo za ní stál. 🙂 Ondřej Vetchý navíc v hlavní roli exceluje. Stejně jako Miroslav Donutil, který představuje Karla Kramáře.

5. Balada o pilotovi

Další skvělý film z produkce České televize, který vypráví o skutečné a dost děsivé události, pilota, který se po válce vrací domů ke své rodině s nadějí na šťastný život. Opět skvěle natočený film a David Švehlík je v hlavní roli skvělý.

6. Labyrint 3

Já nejsem moc nadšenec kriminálek, ale Labyrint mě prostě strhnul. V televizi byla odvysílaná už 3. řada tohoto krimi seriálu a s manželem jsme jej shlédli během 3 dnů na iVysílání. Až tolik nás to strhlo. 🙂 Co je na tom super, ale zároveň i děsivé je to, že všechny řady odehrávají v Brně.

7. French toast z vánočky se zralým mangem

A teď jeden tip na rychlou víkendovou snídani. Francouzský toust z vánočky ze slaďoučkým zralým mangem velmi chutnalo mě, ale stejně tak mému muži. 🙂 Tak si jej doma taky připravte. 🙂

 

No a to je za minulé dva týdny asi všechno. 🙂 Máte Vy nějaký tip? Napište mi a mějte krásný týden. 🙂

 

 

v Cestování, Cvičení, Kde se dobře najíte?, Tipy na výlet, Život

Co mě tento týden nadchlo? #1

Tak Vás tady vítám u nového typu článku, který zde snad budete nalézat každou neděli večer. 🙂 Týden je na jednu stranu krátká, na druhou stranu dlouhá doba, za kterou má člověk šanci objevit, zkusit a zažít něco nového, něco co jej nadchne. A tak jsem si říkala, že Vám sem v neděli vždycky napíšu o tom, co nadchlo v daném týdnu mne. 🙂 Co to tedy bylo za posledních 7 dní?

  1. Dvorek Bořetice

Minulou neděli jsme se jeli konečně podívat do Dvorku v Bořeticích a byla jsem z prostoru zde, ale i nabídky vín a dobrot, nadšená. Absolutně se mi nechtělo odcházet, to určitě pochopíte, když se kouknete na fotky. Je to tady prostě úžasné, krásné, insta friendly a k tomu bylo hezké počasí, takže se tahle neděle opravdu vyvedla.

Po návštěvě Dvorku jsme se prošli samotnýma Bořeticema a musím říct, že je to vážně krásná vesnička. Když tady budete, jeďte se určitě podívat i na „hobití“ vinné sklepy do sousední Vrbice a také do Kobylí. 🙂

2. Skleněný pokoj

Ve středu večer jsem se vydala se svojí maminkou za kulturou a šly jsme do Městského divadla v Brně na činoherní představení Skleněný pokoj, což je příběh o vile Tugendhat a rodině, která si tuto vilu nechala postavit. Představení, které trvalo téměř 3 a půl hodiny, bylo naprosto strhující a úžasné a herecké výkony ani nekomentuji. Vážně báječné! Když představení končilo, bylo mi to až líto, dívala bych se na to znovu a znovu. Mimochodem roce 2019 má být v kinech film Skleněný pokoj, kde bude hrát Roden, tak jsem zvědavá. 🙂

 

3. Knihkupectví Dlouhá punčocha

To jsem si tak v pátek kráčela po Obilním trhu a najednou mě uhodila do očí cedule – chytré nebo skvělé nebo něco takového knihy pro děti. A protože já knížky miluju, musela jsem se jít do knihkupectví samozřejmě podívat. 🙂 Malinkatý, avšak dostačující prostor, milá paní majitelka a spousta knih pro děti. Pro mě to byl ráj. 🙂 Ještě aby Natálka mou lásku k literatuře zdědila. 🙂

4. Studio dětské jógy

Už je to nějaký ten čas, co jsem chodila na hot jógu do Yoga Brno. A nemůžu se dočkat, až si na ni zajdu někdy zase. 🙂 Kromě hot jógy se naproti vojenské nemocnici cvičí i různé další druhy jógy a teď je nově otevřeno i krásné a čisté studio dětské jógy. Já byla na lekci pro maminky a děti 10 – 18 měsíců a moc se mi to líbilo. Lekce byla koncipovaná tak, že cvičily hlavně maminky a děti si tam lezly, chodily a hrály si, což je myslím super když se chtějí maminky aspoň trošku protáhnout a posílit svaly, ale nemají bohužel hlídání. 🙂

5. Znovuobjevená vášeň pro pole dance v Citadela Mefisto

Asi to o mně nevíte, protože už je to také nějaký ten pátek, co jsem propadla kouzlu tance na tyči neboli pole dance. 🙂 Chodila jsem tenkrát k jedné skvělé lektorce, což byla zároveň i majitelka studia. Bohužel se ale chvilku nato rozhodla z Citadely odejít a mě hodiny s někým jiným prostě tolik nechytly a tak jsem trošku ztratila motivaci v pole dance pokračovat. 🙂

Nyní studio vlastní několik nadšenců, studio je už nějakou dobu přestěhované do větších prostorů a když mi naše kamarádka, což je jedna z majitelů napsala, jestli bych si pole dance nechtěla přijít znovu vyzkoušet, byla jsem pro, protože jsem o tom v poslední době sama uvažovala. 🙂 A víte co? Neskutečně mě to chytlo a ačkoliv jsem si myslela, že si z úchopů, otoček a celkově nic nepamatuji, zjistila jsem, že je to jako jízda na kole, která se prostě nezapomíná. Teď jen dostatečně nabrat svaly a trénovat. 🙂

6. Bambusové legíny z Reparáda

S dítětem je potřeba mít na sobě především pohodlné oblečení, protože za ním neustále běháte, zvedáte jej, válíte se s ním po zemi. 😀 Když ale zároveň chcete vypadat hezky, je tohle dost velký oříšek. 🙂 Proto jsem se zamilovala do bambusových legín s vysokým pasem od Reparády. Jsou na těle jako druhá kůže a člověk si nemusí neustále popotahovat rifle, protože mu třeba padají. S dítětem naprosto ideální. 🙂

Tak to bylo prvních 6 typů od mne a co nějaký Váš typ, hm? 🙂

 

 

v Cestování, Kde se dobře najíte?, Tipy na výlet, Život

Dva dny ve Vídni s malým dítětem

Minulý víkend jsme strávili s Jirkou a Natálkou ve Vídni a když jsem se o tom zmínila, nejeden nebo spíš nejedna z vás mi psala, abych o našem výletě a hlavně o tipech, co navštívit a kam zajít na jídlo napsala článek, a tak jsem nelenila a je tady. 🙂

1. Doprava

První bych chtěla určitě zmínit, že my jsme jeli vlakem a to z jednoho prostého důvodu. Bylo to pro nás pohodlnější. Ačkoliv zabalit se s miminkem minimalisticky je docela výzva, určitě bych vlakem jela znovu. My jeli se společností Regiojet a já jsem s tímto dopravcem nadmíru spokojená. Musím se přiznat, že jsem cestování vlakem vždy nesnášela, ale od té doby, co jezdí Regiojet se můj vztah k vlakové přepravě dost a pozitivně změnil. Navíc má Regiojet dětské kupé. Místa v něm je sice potřeba si zarezervovat dostatečně včas, ale určitě jej využijte. Kupé je přizpůsobené dětem, takže mohou lozit, koukat se na pohádku, kterou pouští v televizi nebo si hrát s kostkama, které jsou pro ně připravené a vy nemusít dítě až tolik zabavovat a tolik hlídat, jako kdyby jste seděli v normálním kupé nebo v otevřeném voze se sedačkami za sebou. Z Brna cesta do Vídně navíc trvá jen hodinu a půl a uteče velmi rychle, zvlášť když jedete s dítětem. 😀

2. Ubytování

S ubytováním vám bohužel neporadím. My máme to štěstí, že máme ve Vídni kamarády a přespali jsme u nich doma. Určitě bych ale využila webovou stránku Booking.com, naopak bych se vyhla po minulé dost tragické zkušensoti webu Airbnb. 🙂

3. Co navštívit 

Vídeň je celá krásná. Nicméně je několik míst, které byste jako turisté měli určitě navštívit. Avšak předpokládejte, že zde nebudete sami. 🙂 Pokud máte dítě a vstáváte brzy, vyjděte do ulic co nejdříve, abyste se u památek nemuseli prodírat velkými davy. 🙂

Belveder

Určitě navštivte barokní palácový komplex Belveder. Nachází se kousek od hlavního nádraží a když jej projdete, dostanete se blízko centra. Palác je opravdu krásný a skvěle udržovaný, stejně tak park před i za palácem. 🙂

Stephanplatz

Neboli Štěpánské náměstí, které je srdcem Vídně. Doporučuji jej však navštívit brzy ráno nebo později večer, protože jinak se dostanete do davu turistů.

Rathaus

Vídeňská radnice je nádherná, stejně její okolí. My ji tentokrát vynechali, protože jsme ji navštívili už několikrát během vánočních trhů.

Schönbrunn

Barokní zámek ve Vídni, který byste určitě neměli vynechat. Z centra Vídně se sem dostanete nejlépe metrem za cca 10 minut. Opět ale počítejte s tím, že je zde turistů mnoho. Nicméně areál zámků je tak velký, že se s nikým mačkat nebudete. V areálu je i ZOO a bludiště, ale my jsme ani jedno nestihli. Naopak jsme vyšli na kopec za zámkem, kde se nachází Gloriette s úžasným výhledem na Vídeň a s kavárnou. Kdy bychom měli čas, určitě ji navštívíme, protože zde mají prý skvělé pečivo. 🙂

Nábřeží Dunaje

Neboli Donau Kanal. Přirovnala bych to k pražské Náplavce. Na nábřeží jsou různé bary a restaurace s posezením a je to zde velmi příjemné. 🙂

Tržnice Naschmarkt

Pokud milujete jídlo, stejně jako já, určitě se podívejte na místní tržnici, kde si můžete nakoupit nějaké dobroty nebo si sednout v jedné z místních restaurací a nasávat jedinečnou atmosféru. 🙂

Centrum Vídně

Pokud neholdujete památkám, ale rádi se procházíte, určitě se projděte centrem Vídně, které je prostě nádherné. Cestou na nějaké památky narazíte, ale je jen na vás, jak dlouho a jak moc se u nich zastavíte. Navíc je ve městě spousta zajímavých obchodů, které můžete navštívit. Mimochodem pro nákupní fanatiky rozhodně doporučuji ulici Mariahilfer Strasse. 🙂

 

Prater

Pokud vám zbyde trocha času, určitě se běžte kouknout i do největšího vídeňského zábavního parku. My jsme jej tentokrát bohužel už nestihli a na další návštěvu do Vídně pojedeme asi na vánoční trhy, ale za rok se tam s Natalinkou určitě zajdeme podívat a snad si užijeme i nějakou tu atrakci. 🙂

4. Kde jíst

NENI am Naschmarkt

Naschmarkt 510, Vídeň

Restaurace či bistro na tržnici Naschmarkt vřele doporučuji. Mně o ní napsalo několik lidí na instagramu, takže jsem moc dlouho nemusela přemýšlet. Počítejte s tím, že zde může být fakt narváno a budete muset chvilku na stůl počkat. Stojí to ale za to. Nabízí zde izrealsko-orientální kuchyni, takže si můžete vybrat mezi spoustou veganských i vegetariánských pokrmů, ale mají také výběr pro masožravce. 🙂

Figar

Schleimfmühlgasse 7, Vídeň

Na tenhle podnik jsme narazili úplnou náhodou. Chtěli jsme jít totiž na bagel do Blueorange Coffee&Bagel, ale měli tam úplně plno. No a přes cestu bylo toto s dobrým hodnocením na Foursquare. Je to menší hipsta podnik, kde mají ale super nabídku jídel a french toust byl skvělý a přitom nebyl vůbec hutný a těžký.

Der Mann

Více poboček po Vídni

Kavárna, kde jsme strávili dvě rána a dvě snídaně. Nečekejte zde ale něco světoborného. Je to takový lehký nadprůměr za dobrou cenu. 🙂

Eis-Greissler

Více poboček po Vídni

Zmrzlinárna se skvělou zmrzlinou. Pokud Eis-Greissler potkáte, určitě zmrzlinu nevynechejte. 🙂

Tichy

Reumannplatz 13, Vídeň

Tento podnik je retro skvost. Je to vlastně zmrzlinárna, kde lidé stojí obrovskou frontu, ale vážně to stojí za to. My ochutnali jejich proslulé zmrzlinové knedlíčky, což je vlastně ovocná dřeň obalená vanilkovou zmrzlinou a posypkou a já doporučuji určitě s tou meruňkovou náplní. Měli jsme i s višňovou a meruňková byla vážně lepší. Ochutnejte ale také jejich zmrzlinu, protože ta je prostě dokonalá. 🙂 Já ochutnala oříškovou a více oříškovější jsem snad nikdy nejedla. 🙂

No a to je všechno. 🙂 Nicméně věřte, že ve Vídni je toho více jak k návštěvě památek či hezkých a zajímavých míst, tak podniků, kde se dá člověk dobře najíst. S miminkem je však turistika o něco náročnější, takže jsme toho více nestihli. Ale aspoň máme něco v zásobě na další návštěvu. 🙂

 

v Cestování, Život

První cesta za hranice s miminkem

Od chvíle, co jsem byla těhotná, jsem věděla, že nechci s miminkem „přestat žít“. To znamená, že se prostě nechci vzdát svých aktivit, práce a taky třeba cestování. 🙂 První velkou cestu mimo Česko jsme s manželem a Natalinkou měli v plánu podniknout až v září, kdy ji bude skoro rok, a to k moři. Osud však zamýchal kartami, stejně jako to ostatně dělá vždycky a my se na první velkou cestu vydali dříve, než jsme čekali. 🙂

Společnost Nutricie totiž pozvala několik blogerek do Holandska, konkrétně do Utrechtu, kde mají výzkumné centrum mateřského mléka. No a protože mě toto téma velmi zajímalo, neváhala jsem ani chvilku a na nabídku jsem kývla. Navíc jsem v Holandsku ještě nikdy nebyla a moc jsem si přála Amsterdam navštívit, takže jsem to brala jako znamení. 🙂 Musím se přiznat, že jsem moc nepřemýšlela nad tím, zda to Natálka zvládne nebo jestli to není příliš brzy. Obavy se tedy nakonec v mé mysli objevily, ale předem vám mohu říci, že byly zbytečné. 🙂

Před cestou jsme však kromě zabalení kufrů museli vyřešit pár formalit. 🙂 Za prvé to bylo vyrobení pasu pro naši princeznu. Pokud víte, že někam poletíte, udělání pasu nepodceňujte a neodkládejte to na poslední chvíli. Vyhotovení pasu může trvat až 30 dnů. Můžete si sice zažádat vyhotovení do týdne, ale za to se platí 2000 Kč a to je prostě zbytečný výdaj. Druhá věc pak bylo cestovní pojištění. Na to určitě nezapomeňte. 🙂 A pokud to začnete řešit večer před cestou, tak buďte v pohodě, pojištění se dá naštěstí v dnešní době sjednat i přes internet během několika minut.

Pokud poletíte letadlem, nezapomeňte si také zjistit, jak je to se zavazadly. Každá aerolinka to má totiž trošku jinak. My do Amsterdamu letěli s KLM a ke každé letence jsme měli i zavazadlo k odbavení. U letenky dítěte se však počítá s nižší hmotností zavazadla a to pouze 10 kg. Dospělí mají pak zavazadlo o hmotnosti 23 kg. My však měli s sebou kočárek a autosedačku. Autosedačka se počítá jako 1 zavazadlo o hmotnosti 23 kg. Takže jsme měli 1 velký kufr do 23 kg, 1 malý kufr do 10 kg, autosedačku a pak ještě kočárek. S kočárkem problém nebyl, nicméně ten náš se skládal pouze z 1 části, doporučuji tedy určitě golfáč a ne velký kočár. Kočárek nám při odbavení pouze označili páskou a mohli jsme jej mít až k letadlu, kdy ho schovali do podpalubí. Kufry jsme odbavili a sedačku jsme si mohli zvolit. My ji vzali také k letadlu do podpalubí.

Celkově musím říct, že na letišti byli všichni neskutečně milí. Jak u nás v Praze, tak i v Amsterdamu. Opravdu jsem se nesetkala s žádným protivou. Naopak, když zaměstnanci letiště zjistili, že s sebou máme miminko, byli k nám neskutečně vstřícní, usměvaví a na Natálku se piškvořili. 🙂 Nejméně příjemná byla pak kontrola nás a příručních zavazadel. S miminkem a jeho věcmi to prostě trošku déle trvá, ale i tak jsme se setkali s pozitivním přístupem. Co se týče vás, je jasné, že nesmíte mít s sebou do letadla nic ostrého, žádný sprej a tekutiny pouze do 100 ml. Co se týče miminka, je to s tekutinami trochu jinak. Nám akceptovali všechny přesnídávky, lahvičku s čajem, vodu v termosce (objem přes 300 ml) a jednu velkou kojeneckou vodu o objemu 1,5 litru. Všechno pouze zkontrolovali přístrojem, aby zjistili, zda daná věc neobsahuje něco škodlivého.

A teď už samotný let. 🙂 Osobně doporučuji jít s miminkem do letadla mezi posledními. Nám se to v obou případech poštěstilo spíš náhodou než záměrem, ale podle mne je to vážně lepší. Na letišti je přece jen více místa a hlavně vzduchu! Ve chvíli, kdy jsme vstoupili do letadla na mě samotnou padl skoro klaustrofobický záchvat, ačkoliv s tímto normálně problém nemám. Nicméně jsem asi nikdy neletěla letadlem, které by mělo jen jednu úzkou uličku. 😀 Při vstupu do letadla mě navíc udeřil vydýchaný a teplý vzduch, a tak mi bylo trošku na omdlení. Natálka však byla úplně v pohodě. Vzduch se naštěstí změní hned, co se zapne klimatizace. Proto určitě nezapomeňte vzít teplejší oblečení, čepičku a deku dítěti a sobě aspoň mikinu. 🙂

Počítejte také s tím, že nemusí jít všechno podle plánu. Já tak nějak automaticky předpokládala, že chvilku po usazení letadlo vzlétne. Jenže se hned při našem prvním letu v Praze stal problém. V Amsterdamu byla prý mlha, a tak jsme museli 40 minut sedět v letadle jen tak a čekat. Takže místo toho, aby náš let trval hodinu a půl se najednou prodloužil o další čas. To mi udělalo sice čáru přes rozpočet, ale nakonec to nebyla až taková hrůza. Natálka si chvilku hrála (dítěti vemte jeho nejoblíbenější hračky) a pak začala být unavená. To jsem si ji pak vzala k sobě a začala ji kojit, aby usla a taky, že se tak stalo. Nakonec to byl celkem pohodový let, protože Natali jej celej prospala a dokonce jsem ji musela v Amsterdamu budit, tak dobře se jí spalo. Při zpátečním letu jsem však takové „štěstí“ neměli. Naty se prospala už před příchodem do letadla na letišti, takže jsme si museli poradit s čilým dítětem, které se chtělo hýbat. I to jsme ale naštěstí zvládli v pohodě. Natálka si totiž přes uličku oblíbila starší pár, který na ni dělal obličeje a smál se, a tak se na ně stále natáčela, natahovala ručičky a chtěla si s nimi povídat. 🙂 Také jsme jí samozřejmě zabavovali hračkami, říkánkami a tichým zpíváním, abychom moc nerušili ostatní cestující. I v tomto případě jsme asi měli velké štěstí, protože okolí se na Natálku koukalo s nadšením a všichni se na ni usmívali a já za to byla opravdu a upřímně vděčná. Vzlet i přistávání pak naše holčička zvládla naprosto bravurně. Buď jsem si ji tedy kojila nebo pila z lahvičky a vůbec, ale vůbec neplakala. Prostě cestovatelka nebo co. 🙂 Zatímco byla ale naše dcera naprosto v pohodě, já jsem na tom byla hůř. Nevím, jak je to možné, protože jsem s cestováním nikdy žádný problém neměla, avšak nyní v obou případech mi bylo při každém větším pohybu skoro na zvracení. Asi to mateřství a větší zodpovědnost.

A jak zvládala Natálka změnu prostředí a spaní v hotelu? Opět úplně perfektně. Přes noc už byla s námi několikrát mimo svoji postýlku a své zázemí a už si na to asi zvykla. Na druhou stranu je podle mne pro dítě nejdůležitější, že má vedle sebe svoje rodiče, kteří mu poskytují jistotu, takže jestli spí doma ve své postýlce nebo společně s rodiči v posteli na hotelu, je asi jedno. Hlavně, že cítí lásku a má se ke komu přitulit. 🙂

Cestování s mimčem se tedy určitě nebojte. Chápu že obavy jsou přirozenou součástí, i já jsem se fakt bála, jak to všechno zvládneme, ale děti jsou úžasné a zvládají situace kolikrát lépe než my dospělí. Určitě je tedy důležité být v klidu, protože nervozitu ti malí bumbrlíčci vycítí a pak se zbytečně stresují jen kvůli nám. Hlavní je, že jsou s vámi a jestli to je na letišti nebo v parku, to jim je šumák. 🙂 Já se přiznám, že po této pozitivní zkušenosti už plánuji s nadšením další výlet, protože je skvělé zjištění, že i s tak malým dítětem lze cestovat. Samozřejmě je to náročnější, ale i tak to stojí za to. 🙂

v Jídlo, Kde se dobře najíte?, Život, Život mámy

Návštěva Kačí Smooth Cooking v Brně – city a café tour s kočárky

Jestli si myslíte, že v blogerském světě vládne pouze závist, jste na omylu. I v dnes ve vysoce konkurenčním blogosvětě lze nalézt i velké a upřímné přátelství. Alespoň mně se to povedlo… Kačku Smooth jsem poprvé na vlastní oči uviděla v roce 2015 na jedné food blogerské akci. 🙂 Musím se přiznat, že mi na první pohled nepřišla vůbec sympatická. 😀 😀 Když to teď píšu, musím se fakt smát, nicméně chci tím jen říct, že první dojem může být fakt dost často mylný… Na té food akci jsme se spolu ani moc nebavily, ale pak jsme se začaly navzájem sledovat, občas jsme si napsaly a po několika osobních setkáních jsme obě zjistily, že toho máme víc společného, než jsme si myslely. Je to teda dost divný psát za obě, ale věřím, že to tak cítí i Kačí. 🙂

Setkání s Kačkou pro mne bylo vždycky velmi obohacující. Myslím, že jsem snad nepotkala tolik cílevědomého, pracovitého, inspirativního člověka, co svou práci dělá s takovým zapálením. Není se tedy čemu divit, že se pro mne stala brzy velkou inspirací. 🙂 Když mě však nechala proniknout i do jejího soukromého světa, pochopila jsem, že je to má spřízněná duše a že jsme si více podobné, než bych čekala. 🙂 Proto mne hodně dlouho mrzelo a mrzí mě to vlastně dodnes, že já bydlím v Brně a Kačí v Praze a vidět se můžeme pouze občas. Myslím si, že kdybychom žily v jednom městě, vidíme se spolu několikrát týdně, protože nás už nespojuje jen blogování či jídlo, ale podobný pohled na svět, život a také naše nové mama role. O to víc se však vždy těším na společné chvíle. 🙂

Tentokrát se celá rodinka Kuranovců vydala za námi do Brna, a tak jsem měla za úkol vymyslet, kam je všude vezmu. Kdybychom byli bez dětí, bylo by to o dost jednodušší, ale vymýšlet návštěvu různých kaváren či bister s dvěma miminky a kočáry je poněkud oříšek. 🙂 První zastávkou byla nově otevřená kávarna Sorry, pečeme jinak. Za prvé to mám blízko od místa, kde bydlím, za druhé je to novinka v Brně, za třetí se mi moc líbí interiér, za čtvrté se tam vlezou při dobré vůli dva kočárky a za páté jsou jejich dorty prostě moc dobrý. 🙂 V Sorry jsme se tedy s Kačkou, Artym a miláčkem Tobíkem sešli, dali si dortík, kafe a vodu a povídali jsme si o novinkách v našem životě. Naše debaty jsou teď nečekaně založeny na povídání o našich dětech a o starostech i radostech s nimi. 🙂 Kačí s Artym už jsou rodiče půl roku, takže toho mají už mnoho ozkoušeno a já se od nich vždycky dozvím spoustu zajímavých informací, ze kterých pak čerpám. 🙂 Po 16. hodině se k nám připojil i můj muž a vyrazili jsme se všichni projít už potemnělým Brnem…

Vzhledem k tomu, že jsme si sezení užili až až a děti v kočárcích spaly, návštěva dalšího podniku, kde bychom si sedli už moc nepřicházela v úvahu, a tak jsme na Pekařské v bistru Vietnamské bagety koupili bagety a šli jsme před kavárnu Flexaret, kde jsme si venku bagetu snědli a z Flexaretu kluci přinesli pivko, pro nás holky samozřejmě nealko. 🙂 Bylo to moc fajn, stát takhle na stojáka před kavárnou na ulici, pít pivo, jíst bagetu, povídat si a smát se. 🙂 Poté se už ale blížila 19. hodina a všichni jsme usoudili, že už je čas jít s miminkama domů. 🙂

Další den jsme s Kačí a její rodinkou měly sraz v kavárně Kafe a Kobliha, která je vlastně taky novinkou mezi brněnskými podniky. Opět jsem tento podnik vymyslela strategicky, měli jsme to kousek od mého bydliště i od hotelu, kde Kačí s Artym a Tobíkem byli ubytování, bylo to cestou do centra a vlezli jsme se sem s dvěma kočárky. Tady jsme si dali skvělou koblihu, já měla s arašídovým máslem a rybízovou marmeládou a byla naprosto dokonalá a poté jsme pokračovali zase o dům dál. 🙂 Ten den nebylo moc hezké počasí, poprchalo a bylo pochmourno, ale to nás neodradilo od toho, abychom si dali procházku po centru Brna. Šli jsme do Denisových sadů, pak kolem Petrova, skrz Zelňák na Římské náměstí, poté na Moravské náměstí, přes Českou na Svoboďák a z Dominikánského náměstí jsme se vydali opět na Zelňák, protože jsme měli v plánu oběd u skvělého Buchecka! 🙂 Při této procházce jsme už viděli, jak se připravují stánky na vánoční trhy a také už se zdobil strom na Svoboďáku. U Buchecka se k nám přidal na chvilku zase můj manžel, protože Kačka s Artym tu byli v týdnu a Jirka musel chodit do práce. Po práci nebo v obědové pauze se k nám nicméně vždycky připojil. 🙂 A tak jsme si všichni čtyři mohli vychutnat dokonalý bůček a uzené koleno v perfektní housce a ty nejlepší domácí hranolky, které lze v Brně ochutnat.

Po tomto gurmánském zážitku jsme už byli však unavení a taky se svého obědu začaly dožadovat miminka, takže jsme si šli sednout do Podniku. Tuto kavárnu opět doporučuji, vejdou se sem dva kočárky v pohodě a obsluha se na vás nedívá, jako že jste zešíleli. 🙂 Přes poledne tu navíc není ještě tak narváno jako později odpoledne či večer, takže nás snad za mimča ani nikdo neproklínal. 😀 V Podniku jsme si dali čaj a opět jsme si povídali, opět hlavně o dětech a po hodince a půl se k nám přidal na chvilinku můj muž. To už jsme se však museli rozloučit, protože jsme museli jít s Natinkou na kontrolu kyčlí do Bílého domu.

Další den jsme se potkali až později odpoledne, protože i já i Kačka s Artym a Tobíkem měli svůj program. Sešli jsme se tedy až ve 4 odpoledne a protože jsme měli centrum prochozené, rozhodla jsem se, že Pražáky vezmu na procházku na Veveří a zajdeme do úžasné mini kavárny a obchůdku s dobrotami Marináda Store. Vzhledem k tomu, že Kačka s Artym měli velký oběd, tak si zde dali jen něco teplého na zahřátí, já ochutnala maxi makronku a můj muž si dal sendvič se šunkou a nějakým sýrem a svařák. V Marinádě je to však fakt malinkaté, takže s kočárky bychom se sem nevlezli, a tak jsme zase stáli venku před kavárnou a povídali jsme si. Potom se nám vzbudily obě děti a my se rychle rozmýšleli, co dál, protože se opět dožadovaly pozornosti. 🙂 Takže jsme to vzali opět přes město a nakonec jsme po přemýšlení, kde bychom zaparkovali dva kočárky skončili opět ve Flexaretu a tentokrát jsme šli dovnitř. Dali jsme si zase pivo, my s Kačkou samozřejmě nealko, a taky jsme ochutnali pomazánku s chlebem. Nevím, jestli to bylo tím, že jsem měla hlad, ale ementálová pomazánka byla úžasná a chleba, který byl k ní byl taky vynikající. No a protože už se zase nachýlila pozdní 19. hodina, tak jsme poklidně dojedli a dopili a naše kroky nás zavedly domů a Kačí, Artyho a Tobíka do hotelu. A čekal nás poslední den.

Ve čtvrtek už Kuranovi jeli domů, ale domluvili jsme se, že ještě než se dají na cestu po D1, zajdeme si opět do Brunche’s na brunch. 🙂 Já s Natálkou už ráno jela k mojí milé Marti (foodblog Coudy’s Cookies) a malému Mikinkovi a ve 12 jsme se všichni sešli v Brunche’s. 🙂 Tam jsme si dali každý nějakou jinou dobrotu, limonádu a kafe. Já měla lívance se zakysanou smetanou a ovocem a pak sendvič s pražskou šunkou a sýrem. Samozřejmě jsem to všechno nesnědla, takže jsem si nechala půlku sendviče zabalit domů. Obojí však bylo naprosto dokonalé a za tu cenu 90 korun to bylo fakt jako za hubičku. Brunche’s mám moc ráda, ale bohužel to mám ze svého bydliště docela daleko, takže je pro mne návštěva zde dost výjimečná, ale zato si to vždy naprosto užiju. 🙂 Naše debata byla samozřejmě zase o dětech, protože všechny tři máme miminka, která jsou od sebe o 2 měsíce. Tobí má nyní 6 měsíců, Mikinek 4 a Natálka 2 měsíce. 🙂  Během návštěvy v Brunche’s mi zároveň napsal můj brácha, že se mi narodila neteř, takže to byl krásný okamžik, který se mnou holky, miminka a Arty sdíleli. 🙂 Nakonec jsme se všechny tři spolu vyfotily, abychom měly památku a pak už nadešel ten smutný čas loučení a Kačí se s Artym a Tobíkem vydali domů do Prahy.

Musím říct, že ty 4 dny, kdy tady Kačenka byla, byly naprosto super a velmi nabíjející a motivující, protože ona je prostě fakt velmi inspirativní, nejen co se týče blogerství, ale i přístupu k životu. Na druhou stranu to pro mne bylo i velmi náročné, protože nejsem zvyklá trajdat s kočárkem a Natálkou každý den několik hodin. Nicméně pravdou je, že se mi už v pátek stýskalo a těším se na další shledání, které bude snad už za měsíc. 🙂

promo-image
v Cestování, Kde se dobře najíte?, Tipy na výlet

Bratislava

Bratislava je hlavní město našeho sousedního státu Slovenska a je také jeho největším městem. Bratislava se nachází na jihozápadě, při hranici s Maďarskem a Rakouskem. Protéká zde řeka Dunaj a žije zde přes 400 tisíc obyvatel. Nejznámější památkou a také dominantou města je Bratislavský hrad.

V Bratislavě se všechno zajímavé nachází v samotném centru. Jak podniky, kde se dá dobře najíst, tak památky. Navštívit zde můžete Starou radnici, Michalskou bránu, Grasalkovičův palác, Katedrálu sv. Martina, Františkánský kostel nebo třeba Kostel sv. Alžběty. Kousek od centra se také nachází zřícenina hradu Devín, který stojí také za návštěvu.

My se hojně prošly centrem města, poté jsme se procházeli kolem Dunaje a také jsme samozřejmě navštívili Bratislavský hrad. A když zapadá slunce, je to tady romantika jako blázen a co teprve večer.

Kde se ubytovat?

Já osobně doporučuji Dunajský pivovar. Nachází se zde jak restaurace, tak krásný botel. Pokoje jsou krásné a čisté a ty v přízemí mají i přístup na terasu či jak se to dá nazvat. 🙂 No a ten večerní výhled na Hrad, to je prostě něco. Musím říct, že jsem z ubytování byla vážně nadšená a připadala jsem si skoro jako u moře. 🙂

 

Urban House

Laurinská 14

bistro, kavárna, bar

 

Urban House je mladší sestrou podniku Urban Space, který jsme také navštívili. Podniky jsou dost podobné, stejně tak jejich nabídka. Urban House nás nicméně učaroval. Jde o jeden velký prostor s posezením i venku a mají zde snídaňovou a pak celodenní nabídku. Pokud přijdete v čase snídaně, dostanete jen její nabídku. Pokud však přijdete později, už si můžete vybrat ze stálého jídelního lístku. My vyzkoušeli jak snídani – fluffy lívance s malinami a English breakfast, tak i jídla ze stálého menu – fish and chips a všechno bylo naprosto dokonalé. Také cheesecake ve skleničce nás nadchnul. Ledový čaj jakbysmet. Upřímně, musela bych mít celý týden na to, abych ochutnala všechna jídla a věřím, že by to stálo za to. Prostor je navíc naprosto úžasný. Skoro bych řekla, že tady nenajdete dva stejné stoly a dvě stejné židle. 🙂 No prostě za mě má tento podnik 10 bodů z 10. 🙂

Koun

Paulínyho 1

zmrzlinárna

 

Koun je zmrzlinárna, která má na Foursquare velmi dobré hodnocení, předpokládali jsme tedy, že zde ochutnáme tu nejlepší zmrzlinu v celé Bratislavě a nemýlili jsme se. Koun je maličký podnik, kde je několik málo stolečků. Můžete si zde dát dezert anebo právě zmrzlinu. O oblíbenosti tohoto místa svědčila fronta, kterou jsme na zmrzlinu museli vystát. Mají zde jen 5 či 6 příchutí, což mě trošku mrzelo, protože jsem si dost obtížně vybírala, ale nakonec jsem zvolila smetanovou a a pak ještě jeden druh, ale nemůžu si vzpomenout jaký. Můj muž si poručil sexy čokoládu a rumovou a zaculil se na slečnu zmrzlinářku, takže dostala dvojnásobnou porci co já. 😀 Pak se mu to trochu vymstilo, protože se zmrzlina roztíkala rychleji než dokázal jíst. Na zmrzlinu tedy rozhodně jděte sem a hezky se usmívejte na obsluhu. 🙂

Soho

Dunajská 20

Bistro&Coffee

 

Do Soho jsme zavítali jako do úplně posledního podniku chvilku před naším odjezdem. Soho se dělí na dvě části, kavárnu a bistro, ale je to vlastně propojené. I v kavárně dostanete jídlo a i v bistru dostanete kávu. 🙂 My seděli v bistru, které je krásné, čisté a minimalistické. Specializují se tady na asijskou kuchyni a vaří fakt výborně. Já si dala rýžové nudle s restovaným hovězím, manžel měl kuřecí kousky v kokosovém mléce s jasmínovou rýží. K tomu jsme si dali domácí limonádu a musím říct, že lepší závěr našeho výletu jsme si nemohli přát, všechno bylo dokonalé. 🙂 Sem tedy určitě ano! 🙂

Bratislava je krásné romantické město, které rozhodně stojí za návštěvu, takže pokud jste tam ještě nebyli, rozhodně se sem podívejte! 🙂

v Cestování, Kde se dobře najíte?, Tipy na výlet

Kutná Hora

Kutná Hora je krásné město, které se nachází ve Středočeském kraji a je zapsáno na seznamu světového dědictví UNESCO. Jak již název napovídá v dobách minulých se zde kutalo (těžilo) stříbro a stříbrná ruda. Prý se zde vytvářela až třetina stříbra v rámci Evropy.

My jsme sem zavítali v neděli, kdy zde probíhalo Královské stříbření Kutné Hory. Tato gotická historická slavnost otevírá turistickou sezónu. Jde vlastně o návrat do 15. století, kdy město vítá svého krále Václava IV. s jeho dvorem. Akci doprovází bohatý jarmark, lidové veselice a série divadelních vystoupení krále s jeho dvorem. My jsme sem přijeli až kolem oběda, takže jsme toho tolik vidět nestihli. Pokud se sem plánujete podívat třeba až příští rok, určitě si tuto akci nenechte ujít. Návrat do historie má přeci jen něco do sebe. 🙂

No a co zde navštívit? Je toho tady hodně, takže jeden den je podle mě málo na to, poznat vše. 🙂 Určitě si nemůžete nechat ujít návštěvu Chrámu sv. Barbory a Katedrály Nanebevzetí Panny Marie a sv. Jana Křtitele (obojí zapsáno v památách UNESCO), Kostnice a Vlašského dvora. Osobně nejsem moc fanoušek církevních staveb, takže mě osobně nejvíce nadchnul Vlašský dvůr. Je to totiž místo bývalé královské mincovny a královského paláce a uvidíte zde například to, jak se ve středověku razily mince. 🙂

Já musím říct, že mě Kutná Hora naprosto učarovala. Historické centrum je opravdu krásné, jak zmíněnými památkami, tak krásnými úzkými uličkami a najdete zde i několik míst, které se naprosto hodí pro nějakou tu romantickou chvilku. 🙂 Za mě Kutná Hora rozhodně stojí za výlet. 🙂

A kde se dobře najíte? 🙂

Restaurace Dačický

Rakova 8

Staročeská restaurace

Restaurace Dačický byla pro nás jasná volba. Má totiž nejlepší hodnocení na Foursquare a navíc zde vaří tradiční českou kuchyni. Také zde čepují i zajímavá piva, což je atraktivní pro mého muže. 🙂 Ihned po příchodu jsme pochopili, že je restaurace opravdu oblíbená, byla totiž úplně, ale úplně plná, a to jsme sem přišli asi tak v 14 hodin, takže žádný frekventovaný čas oběda. Naštěstí jsou zde na turisty připraveni a mají zde velkou zahrádku, tudíž jsme se v pohodě usadili. Jídelní lístek je dost lákavý, ale ve chvíli, kdy jsem uviděla svou milovanou koprovku jsem měla jasno. I když je pravda, že to byl trošku risk, ale vyšlo to. 🙂 Jirka vsadil na klasiku a dal si svíčkovou a byla taky výborná. Takže sem si určitě zajděte. 🙂

Kavárna na Kozím plácku

Dačického náměstí 10/5

Kavárna

Kavárnu na Kozím plácku mi doporučovalo jak Foursquare, tak i někteří z vás, co mě sledují na Instagramu. A tak bylo jasný, že sem jít prostě musíme. 🙂 Kávu zde připravují alternativním způsobem, ale můžete si zde dát třeba i horkou čokoládu a samozřejmě nějaký ten dortík. Já měla velké oči a myslela jsem si, že sním jeden kousek dortu sama. Nu, snědla jsem ho. Nicméně po tom velkém obědě jsem byla dost najezená a dortem jsem se ještě víc přecpala. Nutno podotknout, že byl naprosto dokonalý. Vlastně oba byly, jak lehoučký malinový, tak čokoládový. Prostě fakt pecka. 🙂 Sem tedy určitě ano!

V Ruthardce

Dačického náměstí 15

Stylová středověká restaurace

Do Ruthardky jsme zamířili na večeři, nicméně jsme byli tak najezení z obědu i dortíků, že jsme neměli kapacitu na něco těžkého či masitého, a tak jsme oba dva zvolili bezmasé jídlo. Mají tady samozřejmě klasiku a taky hodně masových jídel. Já si nicméně dala marinované tofu se zeleninou a kroupovým ragů a Jirka zvolil špecle s brynzou (jo, taky jsem mu říkala, že to určitě nebude lehký jídlo!). Moje jídlo bylo fajn, musela jsem si ho tedy trošku přisolit a připepřit a bylo o něco mastnější, než bych si představovala, ale bylo to dobrý. Sice jsem si představovala, že budu mít kousky tofu se zeleninou a k tomu kroupy, ne že to bude už zamíchané, ale prakticky mi to zas tolik nevadilo. Špecle s brynzou byly podle mého muže dobrý, ale strašně sytý, takže snědl jen polovinu. Ty si tedy dejte jen pokud budete mít obrovský hlad. 🙂

Na Pašince

Kaňk 40

Hostinec/restaurace

 

Do Pašinky jsme zavítali prakticky velkou náhodou a to ve chvíli, když už jsme se rozhodli, že se vydáme zpátky domů. Jenže bylo něco po poledni a říkali jsme si, že bychom si asi mohli dát ještě někde oběd. No a na Foursquare jsme našli tuhle restauraci. Byl všední den a skoro poledne, takže restaurace praskala ve švech, ale naštěstí měli i několik stolků se židličkami na zahrádce a tam jsme si také sedli. Nemůžu říct, co nabízejí na stálém menu, ale na tom poledním byla jedna polévka a asi 8 různých jídel ze kterých by si snad každý vybral. Já nicméně zvolila vepřovou pečeni s dijonskou omáčkou a hranolkami a Jirka si dal plněné knedlíky uzeným. Obojí bylo moc fajn, ale teda taková porce na denní menu mě dost překvapila, hlavně ta porce knedlíků. Jirka skoro polovinu nechal, protože toho bylo fakt dost a dost mastné, ale zase to bylo dost dobrý. Vařit tady rozhodně umí. 🙂 Jen je to trošku z ruky. 🙁

v Cestování, Kde se dobře najíte?, Tipy na výlet

Plzeň

Plzeň je statutární město, které leží v západních Čechách a je to také metropole Plzeňského kraje. Plzeň je navíc čtvrtým největším městem České republiky. Nevím, jak jste na tom vy, ale pokud si mám já spojit něco s tímto městem, je to Plzeňský pivovar a pivo Plzeň, které podle mne patří mezi jedno z nejlepších českých piv. Pivovary jsou však zde dva, ten druhý se jmenuje Gambrinus, což asi nemusím moc dlouho představovat, protože věřím, že značky českých piv znáte, i když pivo třeba nepijete. 🙂 Plzeň je však i průmyslovým a kulturním centrem a nacházejí se zde dvě vysoké školy – Západočeská univerzita a Lékářská fakulta Univerzity Karlovy. Plzeň je také rodištěm slavných loutek Spejbla a Hurvínka, o čemž jsem třeba já (ostuda!) vůbec nevěděla. 🙂

Já rozhodně doporučuji navštívit Plzeňský pivovar. Dělají se zde mluvené prohlídky, které trvají cca 2 hodiny a opravdu to stojí za to. Na konci trasy navíc můžete ochutnat nefiltrovanou Plzeň, kterou nikde jinde neochutnáte. 🙂

Pak je moc hezké centrum města, na náměstí Republiky navštivte gotickou Katedrálu sv. Bartoloměje a pokud budete mít sílu, vyjděte kostelní věží, protože ten výhled určitě stojí za to. Na stejném náměstí si prohlédněte i Plzeňskou radnici. Navštívit dále můžete Velkou synagogu, Starou synagogu či  Nový židovský hřbitov a pokud vás zajímá umění a divadlo, nenechte si ujít nějaké to představení v místním Divadle Josefa Kajetána Tyla. 🙂 Anebo se prostě jen projděte centrem a okolím, okolo centra totiž vede krásný park či sady s fontanámi, květinami a lavičkami, nachází se zde i tzv. Havlova lavička.

Kde se v Plzni dobře najíte?

Le Frenchie café

Smetanovy Sady 332/6

Kavárna

Le Frenchie je naprosto úžasná kavárna v centru Plzně. V létě si můžete vybrat, zda chcete sedět venku a pozorovat místní ruch anebo jestli si chcete užívat krásný design podniku. Je zde velmi milá obsluha, skvělé zákusky a výborná káva. My ochutnali křehký koláč s vanilkovým krémem a ovocem, ledovou kávu, ledový čaj a dva druhy slaného koláče. Všechno dopadlo na výbornou, takže si sem určitě zajděte, pokud budete v Plzni. 🙂

Lokál Pod Divadlem

Bezručova 34

česká kuchyně

V Lokále jsme se ocitli spíš náhodou. Lokály jsou totiž už v několika městech, mimo jiné i u nás v Brně a všechny by si měli držet stejnou kvalitu, tudíž jsme předpokládali, že nás tady nic nového nepřekvapí. Jenže tam, kam jsme původně chtěli jít bylo plno a protože bylo velké teplo, chtěli jsme si sednout někam, kde nám bude příjemně, a to Lokál splňoval, takže jsme dlouho nepřemýšleli a už si objednávali jídlo. Jak už jsem zmínila Lokál patří do sítě stejných restaurací Ambiente, takže všude byste měli dostat téměř to samé – kvalitní českou kuchyni. Můj manžel si zde dal pečená žebra a já, protože bylo opravdu horko a neměla jsem na nic moc chuť, jsem si objednala šopský salát. Počítala jsem však s tím, že já ochutnám od Jirky žebra a naopak on si ode mě dá salát. Salát bych hodnotila jako průměr, chybělo mi v něm dostatek zálivky, zato žebra byla skvělá. Téměř bez kosti, se silnou omáčkou a čerstvým chlebem. Navíc zde mají točeného Birella, takže jsem byla spokojená nad míru. 🙂

Byli jste už někdy v Plzni nebo se do ní teprve chystáte? 🙂

v Cestování, Kde se dobře najíte?, Tipy na výlet

Český Krumlov

Tak a je tu další pokračování o naší dovolené v jižních Čechách, tentokrát to bude o Českém Krumlově. 🙂 Český Krumlov je město v Jihočeském kraji. Leží pod Blanenským lesem, protéká jím řeka Vltava a mnoho let bylo královským městem, konkrétně sídlem Vítkovců, pánů z Krumlova, Rožmberků, Eggenbergů a Schwarzenbergů. Historické centrum, které lemuje Vltava je od roku 1992 zapsáno na seznamu světového dědictví UNESCO. Podle některých je Krumlov hlavní město Šumavy. 🙂 Krásné staré město navíc vybízí k tomu, aby se zde točily filmy a pohádky. Točil se tu například Anděl Páně 2. 🙂

Navštívit zde můžete výše zmíněné historické centrum, ale také státní hrad a zámek Krumlov, který se řadí mezi nejvýznamnější památky středoevropské oblasti. Zámecký areál je pak nejrozsáhlejší areál ve střední Evropě. Tvoří jej totiž 46 budov a palácových stavení, které stojí kolem 5 zámeckých nádvoří a také se zde vyskytuje 12,49 hektaru zámeckých zahrad a ostatních ploch. Ve staré části města stojí za to navštívit a vidět renesanční radnici, kašnu s morovým sloupem, gotický kostel sv. Víta, Krčínův dům, Vlašský dvůr, Latrán se zámeckým pivovarem Eggenberg a Plešivec se Synagogou.

Musím se přiznat, že do Českého Krumlova jsem chtěla už moc dlouho jet a hodně jsem se sem těšila. Říká se totiž, že Krumlov je jedno z nejromantičtějších měst v Česku. Měla jsem tudíž velká očekávání. Která však nebyla naplněna. Naopak jsem byla z Krumlova dost zklamaná. Ne, že by Český Krumlov nebyl krásný, naopak, historické centrum a zámek je moc hezký, ale už je tu bohužel masový turismus, takže nějaký velká romantika zde nehrozí. A to jsme tady byli ve všední den v červnu, tudíž prázdniny ještě ani nezačaly! Navíc každý druhý obchůdek je tu zaměřen na cizince a nemá co společného s tou krásnou historickou atmosférou zde. Podle mne se tu budete cítit stejně, jako v historické části Prahy. Příště sem tedy pojedu v zimě a budu doufat, že turistů tady bude méně. 🙂

Kde se v Krumlově nejlépe najíte a napijete?

Kolektiv

Latrán 13

Bistro

Kolektiv je útulné bistro, kde si můžete dát polévku, quiche nebo taky dort. K tomu kafe, limonádu či pivo a bude vám dobře. 🙂 A pokud se vám nebude chtít sedět uvnitř, můžete si sednout na přidělanou lavičku venku a koukat na kolemjdoucí turisty. 🙂 Já zde ochutnala ledovou kávu, bohužel na nic k jídlu jsem neměla chuť a chystali jsme se na večeři, takže jsem se před ní nechtěla nacpat. 🙂 Interiér i příprava kávy byla však v pořádku, takže to zde určitě zkuste. 🙂

 

Pivoňka

U Zelené ratolesti 232

Řízková restaurace

To, že půjdeme do Pivoňky nám bylo jasné od začátku, kdy jsme něco v Krumlově hledali. Za prvé oba milujeme řízky a za druhé měla Pivoňka jedno z nejlepších hodnocení na Foursquare. Pokud neznáte tak jako já Krumlov a myslíte si, že se tahle restaurace bude nacházet někde v historickém centru, tak jste na omylu. Naopak se nachází kousek odtud, takže my jsme si prošli celé staré město a pak z něj vyšli a zamířili sem. Co si budem povídat, lokalita není úplně atraktivní, já fakt čekala, že budeme sedět někde u Vltavy s krásným výhledem na hrad, ale bohužel, tak tomu nebylo. Na druhou stranu má Pivoňka hezkou zahradu se stolečky, kde se můžete usadit a čekat na svůj řízek. No a co ztratila Pivoňka lokalitou, dohnala jídlem a pitím. Vepřový řízek byl dokonalý, lehký bramborový salát s dýňovým olejem také, jen šťouchačky by to chtělo trošku zlepšit. Možná přidat více másla? 🙂 Mají tu super nabídku piv, rozhodně zde nebudete pít Budvar (díky za to!) a citronáda s mátou je přesně taková, jak si představuju. Bez cukru, jen citrón, máta a voda. Litr za 55 korun je navíc dost přívětivá cena. 🙂 Za mě tedy Pivoňka rozhodně ano! 🙂

 Kde se ubytovat?

My si našli ubytování cca 15 minut od starého města ve Villa Gap a tohle ubytování vám mohu vřele doporučit. Měli jsme pokoj s koupelnou, obojí nové a čisté. A před pokojem byla i malá kuchyňská linka. Opět nová a čistá. Za jednu noc pro dvě osoby jsme platili 1070 korun, což mi přijde úplně super. 🙂

 

 

v Cestování, Kde se dobře najíte?, Tipy na výlet

Holašovice

Tak a je tady konečně pokračování našeho dovolenkového putování po jižních a středních Čechách. 🙂 Pokud si pamatujete, naší první zastávkou byly České Budějovice, přečíst si o nich můžete zde. V Budějovicích jsme strávili jeden den a pak jsme se přesouvali dál, konkrétně do krásného Českého Krumlova, cestou tam jsme se však ještě zastavili v malé vesničce Holašovice.

Malá jihočeská vesnička Holašovice leží mezi Českými Budějovicemi a Českým Krumlovem a svou jedinečností a ojedinělou architekturou je zapsána do památek UNESCO. Zdejší hospodářské usedlosti, kterých je mimochodem prý 23, byly v průběhu 19. století stavebně i výtvarně upraveny do specifické podoby tzv. selského baroka.

Holašovice jsou vlastně tvořeny pouze návsí, okolo které jsou postaveny statky. Výlet sem tedy není na celý den, ale na 2-3 hodinky, pokud se zde chcete i najíst. 🙂 Stojí zde totiž také 2 hospůdky. My jsme se po příjezdu nejprve vydali do místního infocentra, kde jsme si vzali letáček s informacemi o této vesničce a protože bylo velké horko, tak naše další zastávka vedla právě do jedné z těchto 2 hospůdek, a to konkrétně do Holašovické hospody.

Jihočeská hospoda Holašovice

Holašovice 18

česká kuchyně

Zde jsme si dali vodu na osvěžení a ochutnali jsme také Holašovické koláčky, které zde peče jedna místní paní. Konkrétně jsme měli tvarohový a meruňkový a musím říct, že ten meruňkový byl lepší, ačkoliv tvarohové koláčky jsou mojí srdeční záležitostí. 🙂

Po tomto osvěžení a polechtání chuťových buněk jsme si Holašovice prošli a nakonec jsme do Holašovické hospůdky zašli ještě jednou, a to na oběd. Ceny jsou tu více než příjemné, za poctivé jídlo zde zaplatíte něco kolem 100 korun. My jsme zvolili tradiční jídla, a to kynuté knedlíky s jahodami, tvarohem, máslem a cukrem a vepřovou pečeni se zelím a bramborovým knedlíkem. Musím se přiznat, že mě knedlíky zklamaly, protože jsem čekala klasické plněné kynuté knedlíky s pořádnou dávkou tvarohu a másla a bohužel se moje představa rozplynula hned, jak můj talíř přistál na stole. Knedlíky nebyly plněné, ale naopak plavaly ve sladké jahodové omáčce, která mi připomínala ohřátou marmeládu. Vepřo knedlo zelo bylo naopak skvělé. 🙂 Takže suma sumárum tuto hospůdku mohu doporučit, ale nedávejte si zde sladké knedlíky. 🙂

 

Když jsme se procházeli Holašovicemi, tak jsme najednou uviděli upoutavač na Holašovický Stonehenge. Docela nás to překvapilo, protože kdo by čekal Stonehenge v jihočeské vesničce? A tak jsme se na to museli jít podívat. 🙂 Při cestě tam jsme narazili na spolumajitelku, která zde vybírala vstupné, které tuším činilo symbolických 30 korun. Vzhledem k tomu, že jsme tam byli v tu dobu jediní návštěvníci, tak nám paní spolumajitelka povykládala o tom, proč a jak zde Stonehenge vzniklo a že na místě, kde Stonehenge dnes stojí bylo vždy magické místo a místo pro různé obřady.

Stonehenge zde však nestojí jen na okrasu. Naopak jeho hlavní účel je psychotronického charakteru a spočívá ve 3 funkcích. První funkce je léčivá. Energie stavby prý působí pozitivně na 95% chorob patologického spektra. Druhá funkce je meditační a slouží k podpoře duchovního rozvoje a poslední třetí funkce spočívá v eliminaci patogenních zón do vzdálenosti 600 metrů. Magickou sílu a čerpání energie z menhirů si pak může každý návštěvník sám vyzkoušet podle návodu, který si zde může zapůjčit.

Při příjezdu mě ihned zaujala místní keramická dílna a obchod a to z toho důvodu, že miluju ručně vyráběné a originální nádobí, ještě ke všemu, když je krásně malované. Na konci naší návštěvy Holašovic vedly mé kroky pochopitelně do této dílny, kde jsem si zakoupila 4 originální misky, které jsou pro mě krásným suvenýrem a památkou na tuto krásnou malou jihočeskou vesničku. Výlet sem určitě stojí za to! 🙂

 

 

 

Zavřít