Kategorie

Jídlo

v Lehké, Letní recepty, Oběd, Snídaně, Vegetariánské

Avokádová topinka se ztraceným vejcem

Jestli je nějaké jídlo, které bych mohla jíst skoro každej den, tak jsou to vajíčka. Na všechny způsoby. A pak taky avokádo. Ten, kdo vymyslel spojení avokáda a vajíčka by si podle mě zasloužil Nobelovku. A tady je můj recept na dokonalou avokádovou topinku se ztraceným vejcem. 🙂

Ingredience na 2 porce

2 bio vejce

1 avokádo

2 plátky kvalitního chleba

hrst polníčku

1 kávová lžička balsamikového octa

1/2 kávové lžičky extra panenského olivového oleje

1 kávová lžička vinného octa

roztíratelný smetanový sýr

hrst piniových oříšků (libovolně)

sůl

čerstvě mletý pepř

 

  1. Nejprve připravte ztracené vejce.
  2. Do menšího hrnce dejte menší množství vody, přidejte vinný ocet a přiveďte skoro k varu.
  3. Poté ztlumte stupeň na varné desce na polovinu.
  4. Vejce vařte po jednom.
  5. Do malé skleničky vyklepněte vejce, vodu v hrnci pomocí metličky roztočte tak, aby vznikl vír a do něj vlijte vajíčko ze skleničky.
  6. Žloutek by se měl obalit bílkem. Vejce takto vařte 4 minuty.
  7. Vedle připravte misku se studenou vodou a po 4 minutách pomocí děrované naběračky vejce přemístěte z hrnce, do misky, aby se zastavil var a aby byl žloutek tekutý.
  8. Připravte i druhé vejce.
  9. Polníček důkladně omyjte, dejte do malé misky, přidejte trochu soli, pepře, olivový olej, balsamico, pinie a vše promíchejte.
  10. Avokádo rozpulte, vyndejte pecku, zbavte jej slupky a nakrájejte jej na plátky.
  11. Chleba na sucho opečte, potřete jej smetanovým sýrem, na něj dejte polníček, na polníček položte avokádo. To posolte. A nakonec položte vejce. Vejce trošku posolte a opepřete.
  12. Ihned podávejte.

v Bez lepku, Fitness, Lehké, Letní recepty, Předkrmy, Pro děti, Pro těhotné, Večeře, Vegetariánské, Zimní recepty

Pečená rajčata s mozzarelou a piniovými oříšky

Dlouho tady nebyl nějaký recept, co? Musím se přiznat, že jsem poslední měsíc moc náladu na tvoření receptů neměla. Dnes je prostě všude kolem nás tolik kuchařek, receptů a blogu o jídle, že jsem z toho byla až smutná. Všechno tu už vlastně bylo. Každý se snaží něco nového vymyslet, ale mně už příjdou ty recepty prostě pořád o tom samém. A tak jsem se i já ve svém vaření vrátila k odzkoušeným a hlavně jednoduchým receptům a rozhodla jsem se, že i sem na blog vám budu dávat recepty, které sama miluju a které bych mohla jíst často, ačkoliv to není nic inovativního. 🙂 A jedním z prvních těchto receptů budou právě tyto pečená rajčata s mozzarelou. Dalo by se to vlastně nazvat jako salát Caprese, akorát v zimním podání. 🙂

Ingredience na 2 porce

300 g cherry rajčátek

150 g mozzarely light

troška piniových oříšků

hrst česrtvé bazalky

1 polévková lžíce olivového oleje

3 větvičky rozmarýnu

sůl

 

  1. Rozehřejte troubu na 180 stupňů.
  2. Cherry rajčátka omyjte a dejte do zapékací mísy.
  3. Rajčátka zakápněte olivovým olejem, posolte je, přidejte větvičky rozmarýnu a dejte péct do trouby na cca 20 minut.
  4. Mezitím natrhejte mozzarelu, opražte nasucho pinie a bazalku omyjte.
  5. Když jsou rajčátka upečená, vyjměte zapékací mísu z trouby a nechte je trošku zchladnout, aby se mozzarela nerozpustila, když ji na ně položíte.
  6. Upečené cherry pak dejte na talíř i s trochou šťávy, kterou pustily, přidejte natrhanou mozzarelu, lísky bazalky a pinie.

TIP: Podávejte s opečenými tousty, čerstvou či opečenou bagetkou. 

v Jídlo, Život, Život mámy

Jak si plánuji jídelníček + ukázka

Před nějakou dobou jsem se vás na Instagramu ptala, zda by vás zajímalo, jak plánuji několikadenní nákupy či svůj jídelníček při kojení a sešlo se více kladných odpovědí. A konečně jsem si na to našla chvilku čas. 🙂

Musím se přiznat, že jsem nikdy moc nebyla ten typ člověka, co by si rád plánoval dny dopředu.

Ráda jsem jednala z minuty na minutu, podle nálady i své chuti. Jenže s miminkem se takto úplně žít nedá a nějaký plán, ačkoliv ne všechno naplánovat jde, je potřeba, kór u jídla. 🙂 Když jsem Natinku měla doma chvilku, mé dny byly jeden velký chaos, to platilo i pro mé stravování. Snědla jsem to, co bylo zrovna po ruce, na vaření jsem vůbec neměla čas, takže jsem dost často končila s pečivem, jogurtem, banánem, sušenkami či čokoládou, které jsem snědla hodně, opravdu hodně! 😀

Chtěla jsem však, vzhledem k tomu, že jsem plně kojila a stále kojím, aby můj jídelníček byl pestrý, pravidelný a zdravý. Přecejen vše co sním a vypiju dostává do svého tělíčka i Natálka. 🙂 A tak začalo mé plánování.

Jak to tedy vypadá? Některý volný večer v týdnu (podle toho, kdy je potřeba doplnit stav naší lednice), vytáhnu oblíbené kuchařky (na kreativitu mi teď moc času nezbývá :-D) a začnu je prohlížet. Pokud mě zaujme některý recept, zapíšu si jeho název a použité suroviny, název kuchařky, číslo stránky (to abych ten recept rychle našla žejo :-)) a jedu dál. Takto pokračuji až do té chvíle, kdy mám vymyšleno cca 5 obědů a 5 večeří, přičemž některé recepty mohou být stejné na oběd i na večeři. Dost často totiž večer uvařím jídlo a zbyde nám i na druhý den na oběd.

Vždy se snažím, aby recepty byly opravdu různorodé a nutričně vyvážené.

Aby jeden obsahoval například kuřecí maso, druhý hovězí, třetí byl třeba vegetariánský a čtvrtý obsahoval rybu. Stejně tak se snažím, aby se k jednotlivým jídlům střídaly přílohy. Jednou rýže, podruhé těstoviny či noky, potřetí brambory nebo batáty a tak dále. 🙂 A naopak mi jde o to, aby recepty neobsahovaly nic, co by mohlo být v rozporu s kojením – například česnek, luštěniny, zelí… Snídaně a svačiny jsou každý týden dost podobné nebo stejné, takže u těch problém s vymýšlením nemám. 🙂

Poté, co mám recepty vymyšleny, sepíšu si svůj jídelníček na několik dní dopředu a všechno jídlo pak objednávám přes Internet, což mi upřímně dost ulehčuje život! 😀 Není pravidlem na kolik dní jídelníček je, ale snažím se jej většinou vytvořit na 5, převážně všedních dnů, protože o víkendu chodíme často na jídlo ven, takže tam funguje trošku jiný režim. 🙂

Sepsaný jídelníček však nevypadá tak, že bych si rozepsala jídla na jednotlivé dny. Například, že v pondělí si dám na snídani tohle, na svačinu onohle a podobně. Tento styl mi totiž vůbec nesedí. Kdykoliv jsem si to naplánovala takhle konkrétně, tak nastalo to, že jsem měla chuť jíst úplně něco jiného. Teď to tedy dělám tak, že si do sešitu napíšu jednotlivé denní chody a u toho si vedle nechám několik řádků na které napíšu jednotlivé tipy na snídaně, dopolední svačinu, oběd, odpolední svačinu a večeři. Takže to vypadá nějak takto.

Jídelníček 15. – 19.1.2018

Snídaně: míchaná vajíčka, celozrnné pečivo, rajče

                 bílý bio jogurt, banán, musli

                 smoothie – banán, avokádo, rostlinné mléko, chia semínka

                 volské oko, šunka, celozrnné pečivo, paprika

                 celozrnná kaiserka, Lučina žervé, paprika

Dopo svačina: bílý bio jogurt, banán

                           banán, čokotela

                           cottage, rajče

                           Shake It (rozpustný nápoj, který obsahuje sušené ovoce, obiloviny, vlákninu)

Oběd: salát s pečenou cuketou, vejce, avokádo, pečivo

            salát z rukoly a polníčku s pečenou dýní, avokádem a mozzarelou, celozrnná kaiserka

            kuře v krémové hořčičné omáčce, rýže basmati

            pečený lilek s Teriyaki marinádou, batátové hranolky

            paprikový guláš z hovězího zadního, bramborové noky

Odpo svačina: cottage, zelenina, chia semínka

                           hrst ořechů

                           Skyr natur

                           Latté (ano káva s plnotučným mlékem je už plnohodnotná odpolední svačina :-))

Večeře: pečené kuře, nádivka, vařené brambory

              kuře v krémové hořčičné omáčce, rýže basmati

              pečený lilek s Teriyaki marinádou, batátové hranolky

              paprikový guláš z hovězího zadního, bramborové noky

              salát z rukoly a polníčku s pečenou červenou řepou, fetou a vlašskými ořechy

No a pak podle chuti jednotlivé chody v určitý den kombinuji podle toho, na co mám zrovna chuť. Jídla si pak aspoň zhruba zapisuju do aplikace na mobilu s názvem Kalorické tabulky, abych věděla, zda jsou jednotlivé dny kaloricky vyvážené a pokud ne, snažím se to další den napravit. 🙂

Tento systém asi není pro každého, ale mně naprosto vyhovuje. Na papíře mám tipy na jednotlivé jídla, v lednici a spíži mám vše nakoupeno a pak mi jen stačí kouknout se ráno do sešitu a vybrat si to, na co mám zrovna největší chuť. Nemusím tímto zdlouhavě přemýšlet, co si dneska zrovna dám na snídani, což je pro mě kór po ránu dost náročná aktivita. 😀 Nemám navíc výčitky, že jsem „nesplnila“ nebo pozměnila některý den, kdy si dám oběd či svačinu někde ve městě. Navíc od té doby, co takto své stravování plánuji nebyl jediný den, kdy bych se vyloženě zanedbala a pořádně se nenajedla. 🙂

Doufám tedy, že vás tento článek inspiroval a určitě mi napište, jak plánujete několikadenní nákupy či svůj jídelníček vy. 🙂

v Dezerty, Pečivo, Pro děti, Pro těhotné, Sladké, Snídaně, Vánoční, Vegetariánské, Zimní recepty

Špaldovopšeničná sváteční vánočka

Málokteré pečivo je s Vánocemi spojené tolik jako vánočka. 🙂 Je jasný, že v průběhu roku nás k snídani může částečně uspokojit i ta kupovaná, avšak na svátečním stole by podle mne neměla chybět ta pravá domácí. 🙂 Je to prostě tradice. A tradice by se měla zachovávat, alespoň já to tak cítím. 🙂

Osobně mi vůbec nevadí celopšeničná vánočka, ale vzhledem k tomu, že mám moc ráda špaldovou mouku a cpu ji prakticky všude, tak jsem smíchala opět oba druhy mouk a vánočka je opravdu skvělá. 🙂 Použít jen špaldovku bych nedoporučovala, nechová se tak hezky jako pšeničná, především tolik nekyne a to je vánočky dost důležité. 🙂

Ingredience na vánočku

150 g hladké špaldové celozrnné mouky

80 g hladké pšeničné mouky

100 g polohrubé pšeničné mouky

7 g sušeného droždí nebo 20 g čerstvého

115 ml vlažného bio plnotučného mléka

60 g třtinového cukru

10 kapek vanilkového extraktu

70 g změklého bio másla

špetka soli

najemno nastrouhaná kůra z 1 bio citrónu

2 bio vejce

40 g sušených rozinek

trocha tuzemáku na namočení rozinek

40 g plátkových mandlí + plátky mandlí na posypání

 

  1. Do mísy od robota nasypte všechny tři mouky a jemně je spolu rukou promíchejte.
  2. V mléce rozmíchejte droždí.
  3. Doprostřed mouk udělejte důlek a vlijte droždí s mlékem.
  4. Ze stran do mléka opatrně vmíchávejte mouku, tak aby vznikla hustota jako na lívance, palačinky či vafle. Tomuto se říká zadělávání těsta na omládek.
  5. Poté povrch posypte trochou hladké mouky a nechte hodinu na teplém místě odpočinout.
  6. Mezitím do tuzemáku namočte rozinky.
  7. Poté k mouce přidejte ostatní suroviny – máslo, 1 vejce, sůl, vanilkový extrakt, cukr, kůru z citrónu, mandle a rozinky (před přidáním rozinek tuzemák slijte).
  8. Mísu dejte do robotu, použijte nástavec typu hák a zpracujte těsto.
  9. Hotové těsto pak posypte trochou hladké pšeničné mouky, přikryjte jej utěrkou a na teplém místě jej nechte kynout 1-2 hodiny. Čím déle, tím lépe. 🙂
  10. Odpočinuté těsto pak rozdělte na 6 dílů o váze cca 100 g a rukama z něj vytvořte stejně dlouhé a stejně tlusté prameny.
  11. Na plech dejte pečící papír, rozprostřete na něj prameny, ty u jednoho konce spojte a zapleťte vánočku.
  12. Vánočku nechte na plechu kynout opět 1 hodinu.
  13. Poté vánočku pomašlujte druhým vajíčkem, posypte mandlovými lupínky a dejte do trouby vyhřáté na 160 stupňů péct na 40 minut.
  14. Po upečení vánočku vyndejte z trouby a nechte vychladnout.

TIP: Fajn videonávod na zapletení vánočky  ze 6 pramenů ZDE.

v Cukroví, Dezerty, Pro děti, Pro těhotné, Sladké, Vánoční, Vegetariánské, Zimní recepty

Celozrnné špaldové linecké

Vanilkové rohlíčky a linecké! To jsou podle mne dva druhy cukroví, které miluje každý. 🙂 Já mám samozřejmě ráda klasiku a moc se přes Vánoce nesnažím řešit, jestli je tenhle kousek cukroví ze špaldové mouky anebo z hladké. Na druhou stranu, když peču já, většinou nepeču jen z hladké mouky, ale mixuju jí se špaldovou a tak vzniklo i tohle celozrnné špaldové linecké. 🙂

Ingredience na linecké

200 g celozrnné špaldové mouky

100 g hladké mouky

100 g třtinového cukru

200 g másla

špetka soli

najemno nastrouhaná kůra z půlky citrónu

4 polévkové lžíce ledové vody

rybízová marmeláda

 

1. Máslo nakrájejte na kostky.

2. Všechny suroviny dejte do mísy od robotu.

3. Zvolte nástavec typu hák a nechte robota zpracovat těsto.

4. Těsto nechte vychladit v lednici alespoň hodinu anebo přes noc.

5. Troubu rozehřejte na 180 stupňů.

6. Těsto vyválejte a formičkami vykrajujte hvězdičky, srdíčka či jiné tvary.

7. Vykrojené linecké přemístěte na plech vystlaný pečícím papírem a dejte péct do trouby na cca 10 minut.

8. Linecké nechte vychladnout a namažte je marmeládou a spojte.

9. Uchovávejte v chladu či v lednici.

promo-image
v Cukroví, Jídlo, Pro děti, Pro těhotné, Sladké, Vánoční, Vegetariánské, Zimní recepty

Vanilkové rohlíčky ze špaldové mouky

Protože receptů na zdravější verzi vanilkových rohlíčků není nikdy dost. 🙂 Tyhle jsou ze špaldové celozrnné mouky a místo obyčejného řepného cukru jsem použila cukr kokosový. Rohlíčky jsou také jiné tím, že kromě klasických vlašáků jsou v těstě i pomleté mandle nebo chceteli mandlová mouka. 🙂

Ingredience

400 g špaldové celozrnné mouky

100 g kokosového cukru

200 g bio másla pokojové teploty

1 bio vejce

100 g mletých vlašských ořechů

50 g mandlové mouky

1 kávová lžička vanilkového extraktu

moučkový cukr

vanilkový cukr

 

  1. Špaldovou mouku, máslo, cukr, mleté ořechy, mandlovou mouku, vejce a vanilkový extrakt dejte do mísy od robotu.
  2. Zvolte nástavec typu K nebo hák a nechte robota zpracovat těsto. Těsto můžete také zpracovat rukama, bude to však trvat o něco déle.
  3. Hotové těsto dejte do mísy, překryjte jej potravinovou fólií a nechte jej přes noc odpočívat.
  4. Z těsta poté vyválejte váleček, ten nakrájejte na stejné kousky a z nich vytvarujte rohlíčky.
  5. Rohlíčky pečte v předehřáté troubě na 180 stupňů cca 10 minut.
  6. Upečené rohlíčky nechte vychladnout a poté je ihned obalte v moučkovém cukru, do kterého přimíchejte i 1 balíček vanilkového cukru.

v Jídlo, Kde se dobře najíte?, Život, Život mámy

Návštěva Kačí Smooth Cooking v Brně – city a café tour s kočárky

Jestli si myslíte, že v blogerském světě vládne pouze závist, jste na omylu. I v dnes ve vysoce konkurenčním blogosvětě lze nalézt i velké a upřímné přátelství. Alespoň mně se to povedlo… Kačku Smooth jsem poprvé na vlastní oči uviděla v roce 2015 na jedné food blogerské akci. 🙂 Musím se přiznat, že mi na první pohled nepřišla vůbec sympatická. 😀 😀 Když to teď píšu, musím se fakt smát, nicméně chci tím jen říct, že první dojem může být fakt dost často mylný… Na té food akci jsme se spolu ani moc nebavily, ale pak jsme se začaly navzájem sledovat, občas jsme si napsaly a po několika osobních setkáních jsme obě zjistily, že toho máme víc společného, než jsme si myslely. Je to teda dost divný psát za obě, ale věřím, že to tak cítí i Kačí. 🙂

Setkání s Kačkou pro mne bylo vždycky velmi obohacující. Myslím, že jsem snad nepotkala tolik cílevědomého, pracovitého, inspirativního člověka, co svou práci dělá s takovým zapálením. Není se tedy čemu divit, že se pro mne stala brzy velkou inspirací. 🙂 Když mě však nechala proniknout i do jejího soukromého světa, pochopila jsem, že je to má spřízněná duše a že jsme si více podobné, než bych čekala. 🙂 Proto mne hodně dlouho mrzelo a mrzí mě to vlastně dodnes, že já bydlím v Brně a Kačí v Praze a vidět se můžeme pouze občas. Myslím si, že kdybychom žily v jednom městě, vidíme se spolu několikrát týdně, protože nás už nespojuje jen blogování či jídlo, ale podobný pohled na svět, život a také naše nové mama role. O to víc se však vždy těším na společné chvíle. 🙂

Tentokrát se celá rodinka Kuranovců vydala za námi do Brna, a tak jsem měla za úkol vymyslet, kam je všude vezmu. Kdybychom byli bez dětí, bylo by to o dost jednodušší, ale vymýšlet návštěvu různých kaváren či bister s dvěma miminky a kočáry je poněkud oříšek. 🙂 První zastávkou byla nově otevřená kávarna Sorry, pečeme jinak. Za prvé to mám blízko od místa, kde bydlím, za druhé je to novinka v Brně, za třetí se mi moc líbí interiér, za čtvrté se tam vlezou při dobré vůli dva kočárky a za páté jsou jejich dorty prostě moc dobrý. 🙂 V Sorry jsme se tedy s Kačkou, Artym a miláčkem Tobíkem sešli, dali si dortík, kafe a vodu a povídali jsme si o novinkách v našem životě. Naše debaty jsou teď nečekaně založeny na povídání o našich dětech a o starostech i radostech s nimi. 🙂 Kačí s Artym už jsou rodiče půl roku, takže toho mají už mnoho ozkoušeno a já se od nich vždycky dozvím spoustu zajímavých informací, ze kterých pak čerpám. 🙂 Po 16. hodině se k nám připojil i můj muž a vyrazili jsme se všichni projít už potemnělým Brnem…

Vzhledem k tomu, že jsme si sezení užili až až a děti v kočárcích spaly, návštěva dalšího podniku, kde bychom si sedli už moc nepřicházela v úvahu, a tak jsme na Pekařské v bistru Vietnamské bagety koupili bagety a šli jsme před kavárnu Flexaret, kde jsme si venku bagetu snědli a z Flexaretu kluci přinesli pivko, pro nás holky samozřejmě nealko. 🙂 Bylo to moc fajn, stát takhle na stojáka před kavárnou na ulici, pít pivo, jíst bagetu, povídat si a smát se. 🙂 Poté se už ale blížila 19. hodina a všichni jsme usoudili, že už je čas jít s miminkama domů. 🙂

Další den jsme s Kačí a její rodinkou měly sraz v kavárně Kafe a Kobliha, která je vlastně taky novinkou mezi brněnskými podniky. Opět jsem tento podnik vymyslela strategicky, měli jsme to kousek od mého bydliště i od hotelu, kde Kačí s Artym a Tobíkem byli ubytování, bylo to cestou do centra a vlezli jsme se sem s dvěma kočárky. Tady jsme si dali skvělou koblihu, já měla s arašídovým máslem a rybízovou marmeládou a byla naprosto dokonalá a poté jsme pokračovali zase o dům dál. 🙂 Ten den nebylo moc hezké počasí, poprchalo a bylo pochmourno, ale to nás neodradilo od toho, abychom si dali procházku po centru Brna. Šli jsme do Denisových sadů, pak kolem Petrova, skrz Zelňák na Římské náměstí, poté na Moravské náměstí, přes Českou na Svoboďák a z Dominikánského náměstí jsme se vydali opět na Zelňák, protože jsme měli v plánu oběd u skvělého Buchecka! 🙂 Při této procházce jsme už viděli, jak se připravují stánky na vánoční trhy a také už se zdobil strom na Svoboďáku. U Buchecka se k nám přidal na chvilku zase můj manžel, protože Kačka s Artym tu byli v týdnu a Jirka musel chodit do práce. Po práci nebo v obědové pauze se k nám nicméně vždycky připojil. 🙂 A tak jsme si všichni čtyři mohli vychutnat dokonalý bůček a uzené koleno v perfektní housce a ty nejlepší domácí hranolky, které lze v Brně ochutnat.

Po tomto gurmánském zážitku jsme už byli však unavení a taky se svého obědu začaly dožadovat miminka, takže jsme si šli sednout do Podniku. Tuto kavárnu opět doporučuji, vejdou se sem dva kočárky v pohodě a obsluha se na vás nedívá, jako že jste zešíleli. 🙂 Přes poledne tu navíc není ještě tak narváno jako později odpoledne či večer, takže nás snad za mimča ani nikdo neproklínal. 😀 V Podniku jsme si dali čaj a opět jsme si povídali, opět hlavně o dětech a po hodince a půl se k nám přidal na chvilinku můj muž. To už jsme se však museli rozloučit, protože jsme museli jít s Natinkou na kontrolu kyčlí do Bílého domu.

Další den jsme se potkali až později odpoledne, protože i já i Kačka s Artym a Tobíkem měli svůj program. Sešli jsme se tedy až ve 4 odpoledne a protože jsme měli centrum prochozené, rozhodla jsem se, že Pražáky vezmu na procházku na Veveří a zajdeme do úžasné mini kavárny a obchůdku s dobrotami Marináda Store. Vzhledem k tomu, že Kačka s Artym měli velký oběd, tak si zde dali jen něco teplého na zahřátí, já ochutnala maxi makronku a můj muž si dal sendvič se šunkou a nějakým sýrem a svařák. V Marinádě je to však fakt malinkaté, takže s kočárky bychom se sem nevlezli, a tak jsme zase stáli venku před kavárnou a povídali jsme si. Potom se nám vzbudily obě děti a my se rychle rozmýšleli, co dál, protože se opět dožadovaly pozornosti. 🙂 Takže jsme to vzali opět přes město a nakonec jsme po přemýšlení, kde bychom zaparkovali dva kočárky skončili opět ve Flexaretu a tentokrát jsme šli dovnitř. Dali jsme si zase pivo, my s Kačkou samozřejmě nealko, a taky jsme ochutnali pomazánku s chlebem. Nevím, jestli to bylo tím, že jsem měla hlad, ale ementálová pomazánka byla úžasná a chleba, který byl k ní byl taky vynikající. No a protože už se zase nachýlila pozdní 19. hodina, tak jsme poklidně dojedli a dopili a naše kroky nás zavedly domů a Kačí, Artyho a Tobíka do hotelu. A čekal nás poslední den.

Ve čtvrtek už Kuranovi jeli domů, ale domluvili jsme se, že ještě než se dají na cestu po D1, zajdeme si opět do Brunche’s na brunch. 🙂 Já s Natálkou už ráno jela k mojí milé Marti (foodblog Coudy’s Cookies) a malému Mikinkovi a ve 12 jsme se všichni sešli v Brunche’s. 🙂 Tam jsme si dali každý nějakou jinou dobrotu, limonádu a kafe. Já měla lívance se zakysanou smetanou a ovocem a pak sendvič s pražskou šunkou a sýrem. Samozřejmě jsem to všechno nesnědla, takže jsem si nechala půlku sendviče zabalit domů. Obojí však bylo naprosto dokonalé a za tu cenu 90 korun to bylo fakt jako za hubičku. Brunche’s mám moc ráda, ale bohužel to mám ze svého bydliště docela daleko, takže je pro mne návštěva zde dost výjimečná, ale zato si to vždy naprosto užiju. 🙂 Naše debata byla samozřejmě zase o dětech, protože všechny tři máme miminka, která jsou od sebe o 2 měsíce. Tobí má nyní 6 měsíců, Mikinek 4 a Natálka 2 měsíce. 🙂  Během návštěvy v Brunche’s mi zároveň napsal můj brácha, že se mi narodila neteř, takže to byl krásný okamžik, který se mnou holky, miminka a Arty sdíleli. 🙂 Nakonec jsme se všechny tři spolu vyfotily, abychom měly památku a pak už nadešel ten smutný čas loučení a Kačí se s Artym a Tobíkem vydali domů do Prahy. A my s Marťou jsme šly nakoupit rukávníky na kočárek a pak jsme šly k Marti domů, abychom naše prďolky společně vyfotily. Vznikly z toho první vánoční fotky. 🙂

Musím říct, že ty 4 dny, kdy tady Kačenka byla, byly naprosto super a velmi nabíjející a motivující, protože ona je prostě fakt velmi inspirativní, nejen co se týče blogerství, ale i přístupu k životu. Na druhou stranu to pro mne bylo i velmi náročné, protože nejsem zvyklá trajdat s kočárkem a Natálkou každý den několik hodin. Nicméně pravdou je, že se mi už v pátek stýskalo a těším se na další shledání, které bude snad už za měsíc. 🙂

v Bez lepku, Dezerty, Lehké, Nápoje, Pro děti, Pro těhotné, Sladké, Vánoční, Vegetariánské, Zimní recepty

Domácí horká čokoláda

Kdo by v zimním počasí nemiloval poctivou horkou čokoládu? Je to sice trošku prasárnička a kalorická bomba, ale podle mě k zimě patří. Sedět v teple domova, dívat se z okna jak padá sníh… Jo to je podle mne naprostá pohoda, kterou bych během adventu a o Vánocích chtěla prožívat. 🙂 Navíc se tato dobrota dá připravit i zdravěji, ale stejně je to pořád prasárnička. 🙂

Ingredience na 2 porce

600 ml rostlinného či bio kravského mléka

150 g 70% čokolády

50 g 90% čokolády

kokosový cukr či javorový sirup dle chuti

2 kávové lžičky vanilkového extraktu

Na ozdobu

želatinové bonbony marshmallow

šlehačka

 

  1. Do rendlíku nalijte mléko.
  2. Čokoládu nalámejte či nasekejte na kousky.
  3. Kousky čokolády přidejte do mléka.
  4. Na mírném plameni mléko zahřívejte tak, aby se čokoláda úplně rozpustila.
  5. Když je čokoláda rozpuštěná a začne se tvořit hustá tekutá čokoláda, přidejte vanilkový extrakt a dle chuti cukr či sirup.
  6. Čokoládu přelijte do hrnečků a nechte trochu zchladnout.
  7. Nakonec ozdobte šlehačkou a bonbony marshmallow.

  

v Jídlo, Recenze

Francouzská venkovská kuchyně

Pokud bych si měla vybrat tři nejoblíbenější světové kuchyně, pak by to byla italská, francouzská a vietnamská. Francie a jejich kuchyně je pro mne však jedna z těch nejúžasnějších a nejchutnějších. Zajisté to bude i tím, že francouzi používají hodně másla a smetany a celkově se moc neohlíží na nějaké kalorie. 🙂

Když se mi dostala kuchařka Francouzská venkovská kuchyně do rukou, byla jsem ihned nadšená. A při otevření a začtení se, se mé nadšení násobilo. 🙂 Kuchařka je totiž opravdu krásná. Použitý papír, fotky, příběh, nejen recepty, no zkrátka a jasně jsem byla okouzlena. A pak jsem ji začala prozkoumávat více…

Tato kniha není jen kuchařkou, je také příběhem jedné rodiny a pravdou je to, že příběh prostě vždycky funguje. Člověk získá ke kuchařce ihned jiný vztah, to samé k receptům. 🙂

Jak už jsem zmínila výše, kuchařka je výjimečná i fotkami. Můj manžel to popsal jako fotografické porno a je to pravda, fotky jsou krásné, vymazlené, venkovské, rustikální a perfektně zapadají do celého vizuálu knihy. Navíc zde nenajdete jen fotky receptů, ale také fotky autorky kuchařky, její rodiny a domu ve kterém recepty vznikly. I tímto rozhodně získáte ke kuchařce bližší osobní vztah.

Co se týče receptů, najdete zde známou klasiku, jako je třeba bretaňský koláč Far, obrácený jablkový koláč Tarte Tatin, polévka Vichyssoise nebo třeba sendvič Croque Madame, ale také rodinné recepty. Mne hodně zaujal dýňový quiche z listového těsta, který jsem přidávala jako recept i sem na blog, ořechový koláč (také najdete v receptech), dýňové lívance se šalvějovým máslem, vepřové kotlety po Normandsku a spousta dalších receptů, na které se brzy chystám. 🙂

Recepty nejsou kupodivu nijak náročné, jak na přípravu, tak na suroviny, což mě dost těší, neboť jsem prozatím žila v domnění, že francouzská kuchyně je velmi složitá. Tudíž je kuchařka vhodná i pro začátečníky či mírně pokročilé. 🙂

Tato kuchařská kniha je pro mne jednou z těch nejlepších a nejkrásnějších, které ve své knihovničce mám a pokud hledáte ideální dárek na Vánoce, jak pro sebe, tak pro své blízké, rozhodně vám její koupi doporučuji. 🙂

 

v Dezerty, oslavy, Párty, Podzimní recepty, Pro děti, Pro těhotné, Sladké, Vánoční, Vegetariánské, Zimní recepty

Francouzský ořechový koláč

Jestli existuje surovina, bez které by podzim nebyl ten pravý podzim, pak jsou to vlašské ořechy. Dodnes si pamatuji, jak jsme u nás na zahradě, když jsem byla malá, měli ořech a každý podzim jsme ořechy sbírali. Babička je pak loupala a měla z nich úplně hnědé ruce. 🙂 Za tuto práci ji dost obdivuju, protože vyloupat ořechy, to je prostě náročná činnost. A musím říct, že ten pocit, kdy si člověk sám posbírá ořechy, vyloupne si je a pak ty ořechy sní, ten mi docela chybí. 🙁 Tak třeba někdy budu mít taky nějakou svou zahradu a na ní budu mít ořech. 🙂

Jinak tento recept je z jedné naprosto úžasné francouzské kuchařky a pokud milujete takové ty ořechové tyčinky spojené medem, pak je pro vás naprosto ideální. Nicméně je docela suchý, takže rozhodně doporučuji servírovat s čerstvou šlehačkou a dobrou kávou či vhodným dezertním vínem. 🙂

Ingredience na 1 koláč

Těsto

180 g hladké špaldové celozrnné mouky

½ kávové lžičky třtinového cukru

špetka soli

120 g vychlazeného másla

4 polévkové lžíce ledové vody

trocha másla a špaldové mouky na vymazání a vysypání koláčové formy

 

  1. Máslo nakrájejte na kostky.
  2. Do mísy od robotu nasypte mouku, přidejte máslo, cukr, sůl a vodu.
  3. Zvolte nástavec typu hák a nechte robota zpracovat těsto.
  4. Těsto pak zabalte do potravinové fólie a nechte 1 hodinu vychladit v lednici.
  5. Mezitím připravte náplň.
  6. Pracovní desku posypte trochou mouky a vychlazené těsto rozválejte do kruhu tak, aby pokrylo dno a stěny koláčové formy.
  7. Koláčovou formu vymažte máslem a vysypte moukou a vložte do ní těsto.
  8. Těsto vtlačte do dna a stěn formy a pokud přes stěny přečuhuje, tak jej odkrojte.
  9. Troubu předehřejte na 180 stupňů.
  10. Těsto propíchejte vidličkou a přesuňte do něj ořechovou náplň.
  11. Dejte péct na 30 minut.
  12. Servírujte se šlehačkou.

 

Náplň

250 g vlašských ořechů

120 ml medu

30 g másla

50 g třtinového cukru

1 kávová lžička vanilkového extraktu

2 vejce

 

  1. Vejce metličkou jemně prošlehejte.
  2. V rendlíku rozpusťte med spolu s máslem a nechte 5 minut vychladnout.
  3. Poté do střední mísy nasypte ořechy, přidejte máslo s medem, cukr, vanilkový extrakt a ušlehaná vejce.
  4. Směs vlijte do koláče.
  5. Koláč dejte péct.

Zavřít