Kategorie

Zdraví a krása

v Těhotenství, Zamyšlení, Zdraví a krása, Život

Nemocnice Milosrdných bratří – porodnice

Už je to víc jak 14 dní od porodu a já se konečně rozhodla (a našla čas) na to, abych napsala článek o porodnici, ve které jsem se rozhodla přivést na svět svou dceru. Pokud čekáte klasický článek o porodu, tak vás asi bohužel zklamu, ale ten tady dnes nenajdete. A nenajdete jej ani v dalších dnech. O průběhu svého porodu určitě psát na blog nebudu a to jen z jednoho prostého důvodu. Je to pro mne velmi intimní a osobní záležitost, kterou si chci nechat jen pro sebe. 🙂

Od chvíle, co se malá narodila, jsem však věděla, že chci napsat článek o porodnici, ve které jsem rodila.

A to z toho důvodu, že dnes má mnoho žen a možná i mužů z porodnic a porodů v porodnici strach. Upřímně, já jej taky měla. A to jen proto, že jsem se podívala na dokumenty typu Český žurnál: Pět zrození.

V minulosti, což je asi tak 3,4 roky zpátky, jsem navíc hodně přemýšlela o tom, že bych možná chtěla rodit doma a jak je to skvělé prožít tuto velmi intimní záležitost v teple domova. A bylo to jen z toho důvodu, že jsem si nedokázala představit, že mě u porodu bude někdo sledovat. Jsem (nebo spíš jsem byla) velký stydlín. Jestli existuje nejstydlivější člověk na světě, tak já jsem byla ještě o dost stydlivější. Každá návštěva u lékaře, který se zaměřuje na intimní partie, pro mě totiž byla doslova jako očistec. Těhotenstvím a hlavně porodem se u mě ale mnohé změnilo. 😀

Myšlenka porodu doma mě opustila velmi brzy, vlastně hned jak jsem si uvědomila, že i když může být těhotenství vzorové, tak člověk nikdy neví, co se u porodu může stát.

A strach z toho, že bych mohla jen kvůli své sobeckosti ohrozit svoje miminko, zvítězil na plné čáře. A tak mi zbývalo vybrat porodnici, ve které bych chtěla rodit.

V průběhu těhotenství jsem navštěvovala předporodní kurz Majky Staňkové. Musím říct, že mě moc bavil a byl super, ale stejně se teorie mnohdy velmi liší od reality. 🙂 A tak je potřeba počítat i s tím, že ne všechno, co někdo říká, platí, ať už má zkušeností sebevíc. 🙂 Nicméně v rámci tohoto kurzu jsme měli možnost se za nižší cenu podívat na porodní boxy v Nemocnici Milosrdných bratří. Já jsem si samozřejmě hned od začátku těhotenství zjišťovala o jednotlivých porodnicích informace, tudíž jsem k Milosrdným šla trochu s obavou. Avšak, nakonec jsem byla velmi mile překvapena.

Za prvé se nás ujala naprosto skvělá sestřička nebo porodní asistentka, která působila tak mile, přirozeně a velmi klidně. Hned, jak pronesla prvních pár vět, jsem si říkala, že kdybych s ní rodila, vůbec bych se nebála. Za druhé, porodní boxy jsou u Milosrdných velmi útulné, nové a hezké. V každém boxu je porodní postel s polštářem a peřinou, můžete si zapálit aromalampu nebo si pustit vlastní CD s hudbou a každý box má také svou vlastní koupelnu. Byl nám tenkrát ukázán na delší dobu jeden box a pak další volné a právě v tom, ve kterém jsme strávili nejdelší dobu, jsem nakonec rodila. Za což jsem byla dost ráda. 🙂 Jedinou nevýhodu jsem spatřovala v tom, že u Milosrdných není novorozenecká JIPka a kdyby se něco stalo, miminko by muselo být odvezeno do dětské nemocnice, avšak na to mi bylo řečeno, že se tohle stane opravdu velmi velmi zřídka, prakticky skoro vůbec, protože na běžné problémy a komplikace s novorozenci jsou tam vybaveni. Druhou nevýhodou je to, že mají pouze jeden nadstandartní pokoj, kde může být se ženou i manžel a jeden nadstandart, kde je žena sama. Takže dostat se na nadstandart, kde může být i manžel, je vlastně téměř nereálné. Nakonec jsem byla ráda, že jsem měla na pokoji super maminku druhorodičku a také spřízněnou duši, se kterou jsem si mohla popovídat a která mi pomohla, když mi z péče o miminko šla hlava kolem. Nicméně tenkrát jsem otázku, kde budu rodit nechala ještě otevřenou a navštívila jsem druhou porodnici, o níž jsem uvažovala.

Už když jsme zaparkovali před Fakultní nemocnicí v Bohunicích, cítila jsem se tak nějak zvláštně. Tahle nemocnice je fakt obrovská, takže než jsme jen došli k části, kde je porodnice, tak jsme si říkali, že k Milosrdným to máme pěšky z domu blíž, než z parkoviště sem. Druhá rána pěstí pro mne bylo vybavení. Vím, že vybavení neřekne nic moc o kvalitně dané nemocnice, ale mě všechno přišlo staré a už jen v čekářně před příjmem rodiček jsem se necítila moc dobře. No a třetí rána pěstí pro mě byla porodní asistentka, která nás měla porodními boxy provést. Zrovna teda zda měli napilno, nicméně daná asistentka byla tak moc nepříjemná a neochotná, že jsem si hned řekla, tady prostě rodit nemůžu.

V Brně pak máme ještě jednu porodnici a to Obilní trh. Tam jsem ale věděla, že jít rodit nechci. Neměla jsem k tomu nijak velký důvod, jen jsem o této porodnici prostě vůbec neuvažovala. 🙂 Takže jsem se nakonec rozhodla pro to rodit u Milosrdných.

Kdybych měla volit znovu, vyberu si Milosrdné opět.

Musím říct, že jsem zde za celou dobu svého pobytu nenarazila na nikoho, kdo mi byl vyloženě nesympatický nebo by na mě byl nepříjemný. Jasně, že ne vždy si sednete s každým, ale já si všech lidí, kteří pracují v našem zdravotnickém sytému nesmírně vážím a jsem k nim dost pokorná. Věřím totiž, že vědí, co dělají. Takže, pokud to bylo v mých silách, jsem se snažila být pozitivní, na všechny se usmívat a být k nim milá. U porodu jsem vystřídala 3 porodní asistentky a všechny byly empatické a hodné, což jsem v téhle situaci dost ocenila a byla za ně vděčná. Nikdo mi navíc nic nenutil a pokud jsem něco nechtěla nebo naopak chtěla, tak mi bylo vyhověno. No a vzhledem k tomu, že můj porod skončil nečekaným vyvrcholením, kdy se Natálka narodila přidušená a musela být na jeden den umístěna v inkubátoru s přídavkem kyslíku, bylo pro mne velmi důležité novorozenecké oddělení. A zde to pro mne bylo oddělení plné andělů.

První chvíle pro mě byly totiž psychicky velmi náročné a byla to pro mne velká útěcha, vidět sestřičky, jak hezky se starají o Natálku, když jsem ji ještě nemohla mít u sebe.

Navíc, místní pediatr je neskutečně pozitivní a milý člověk, který mě vždy pohladil po duši.

No a ani na oddělení šestinedělí nemůžu říct jedno špatné slovo. Kdykoliv jsem něco potřebovala, bylo mých přání vyslyšeno a nikdo na mě nebyl nepříjemný. Já se ke všemu personálu snažila opravdu chovat mile, pokorně a usmívat se na ně a stejně tak se choval každý ke mně. No a díky tomu, že jsem byla na novějším pokoji, kde jsme byly jen dvě maminky a vybavení pokoje mi nepřišlo nikterak na nemocnici špatné, tak jediné, co mi opravdu vadilo, byla zdejší strava. K snídani a večeři se dáválo čerstvé pečivo, máslo a něco k tomu a obědy, tak ty pro mne byly jednou velkou noční můrou. A servírování obědů mě dostávalo ještě víc, přišlo mi to jako ve vězení. 😀 Nicméně já nerada vyhazuju jídlo, takže mě dost mrzelo, že jsem taková frfňa a nechávám skoro celý oběd nebo šunku, která byla k večeři. A vlastně nechápu, že i když někdo musí moc dobře vědět, kolik jídla se zde vyhodí, tak se nezamyslí nad skladbou nemocničních jídel a nevymyslí jídla tak, aby byly chutnější, zdravější, pestřejší a odpovídaly výživě kojících matek. 🙂

Suma sumárum, z porodnice jsem odcházela s velkým vděkem všem, za pomoc při porodu, ale hlavně za záchranu našeho miminka, protože nebýt porodu v porodnici, nemusela by tady být ani moje dcera a kdo ví, jak bych skončila já. A proto bych nikdy doma nerodila a ani bych porod doma nikomu nedoporučovala. Nikdy totiž člověk neví, co se u porodu, ač je to samozřejmě přirozená záležitost, může stát. Věřme více lékařům a zdravotnímu personálu. V porodnici se nemusí rodit špatně a ani s psychickou újmou. 🙂

 

 

v Zdraví a krása

Buď máslo!

Doufám, že vás název dnešního článku pobavil. 🙂 Říkáte si o čem vlastně bude? Prozradím vám, že bude o másle. A ne jen tak o ledajakém, ale o šlehaném bambuckém másle. 🙂

Asi tak před měsícem jsem byla na obědě s jednou známou, která pracuje pro českou kosmetickou firmu Aromatica a bavily jsme se spolu o mém blogu, především o jeho obsahu a co by měl mým čtenářům sdělovat a pak jsme se také dostaly k tématu přírodní kosmetiky. Říkala jsem totiž, že si sem tam něco doma vyrobím a že bych chtěla do tajů přírodní kosmetiky proniknout hlouběji. No a jí napadlo, že bych mohla vyzkoušet jejich novou řadu certifikované přírodní kosmetiky bebutter. A já samozřejmě souhlasila, protože když můžu vyzkoušet něco nového a ještě na přírodní bázi, tak to nedokážu ani nemohu odmítnout, že. 🙂

Sama jsem si tedy vybrala, které krémy bych chtěla vyzkoušet. Jako první jsem se rozhodla pro šlehané BIO bambucké máslo levandule, které je vhodné i pro těhulky na mazání bříška. Levandule je totiž jednou z bylin, které se v těhotenství nemusíte bát ani v neředěné formě, navíc má antiseptické, dezinfekční a uvolňující účinky, takže já ji používám i v přírodním deodorantu. Krabička s krémem má objem 200 ml, cena je krásných 179 korun a mně vydržel cca měsíc, je ale pravda, že jsem se natírala 1 či 2 krát denně  a s máslem jsem nešetřila. Krásně se roztíralo, nezanechávalo pocit mastnosti a díky levanduli krásně vonělo. Jinak složení je podle mě úplně parádní, krém obsahuje bio bambucké máslo, mandlový olej lisovaný za studena, bio pupalkový olej, extrakt z měsíčku lékařského, sójový olej, vitamín E, esenciální olej z levandule lékařské a přirozené složky esenciálních olejů.

Jako druhý krém jsem zvolila BIO bambucké máslo grep, na to si však budu muset ještě počkat, protože se jeho používání nehodí v těhotenství. Je totiž vhodný na celulitidu, podporuje činnost lymfatického systému a detoxikaci organismu a to v těhotenství není úplně žádoucí. Ten si tedy ještě měsíc počká v ledničce, ale věřím, že mé tělo po porodu jej bude potřebovat jak sůl. 😀

No a jako poslední jsem se rozhodla vyzkoušet ovesný krém s BIO bambuckým máslem. Tento lehký krém je vhodný jak na tělo, tak i obličej a já jsem se rozhodla ho prubnout právě na můj obličej. Já mám smíšenou, avšak citlivou pleť, takže vybrat vhodný krém pro mne je docela oříšek. Tento ovesný však slibuje zklidnění, přirozenou hydrataci a ochranu pokožky. Také bojuje proti stárnutí a podráždění pokožky a je vhodný na citlivou pokožku. Krém je krásně a lehce roztíratelný, nezanechává pocit mastnoty. Jediné co mi na něm vadí je ta specifická vůně ovsa. On vlastně skoro nevoní. Jenže tím, že je to přírodní kosmetika, nemohou do krémů používat žádné parfemace kromě esenciálních olejů. A bylo by vlastně dost divné, kdyby ovesný krém voněl po citrónech nebo meduňce. Nicméně když se zaměřím na jeho účinek, tak po měsíci používání se mi zdá, že je moje pleť jednotnější, takže nenalíčená už nevypadám tak šíleně. 🙂 Obsah krému je 75 ml a stojí 109 korun, což mi přijde fakt málo! Pokud vás pak zajímá obsah, tak tento ovesný krém je složen z těchto ingrediencí: demineralizovaná voda, bio bambucké máslo, ovesný olej – certifikován Ecocert, meruňkový olej lisovaný za studena, extrakt z měsíčku lékařského, sójový olej, extrakt z pupečníku asijského, slunečnicový olej, parfém rostlinného původu s antimikrobiálním účinkem, xanthanová guma, vitamín E, kyselina citronová – úprava pH.

Za mě značka bebutter uspěla na jedničku, jak složením na obalu, tak účinkem při každodenním celoměsíčním užívání a rozhodně v používání této značky budu pokračovat. No a pro vás mám dobrou zprávu, protože pro všechny mé čtenáře, které tato kosmetika zaujala mám slevu! Při objednávce na eshopu napište do objednávky milujisvujzivot.cz a získáte slevu 10%. 🙂

Doufám, že máte radost a že budete z této přírodní kosmetiky nadšeni stejně jako já. 🙂

Mějte se krásně! <3

Katka

 

v Těhotenství, Zamyšlení, Zdraví a krása, Život

Moje stravování v těhotenství

K něčemu se vám musím přiznat, jsem výborný teoretik. To se ale týká jen věcí, které mě zajímají. Ovšem, bohužel nejsem tak dobrý praktik té teorie, kterou vím a znám. 🙂 Nejvtipnější je, že si vždycky říkám, že až se mě něco bude týkat, tak to budu dělat takhle a takhle. No a jaká je realita, dělám to trochu jinak. 😀 Například jsem si vždycky myslela, že až budu mít před svatbou, budu se naprosto vyžívat na různých diskuzních svatebních fórech a svatebních skupinách, budu hledat úplně to nejlepší a plánováním strávím hodiny a hodiny. No a jaká byla skutečnost? Neskutečně mě to unavovalo a nebavilo, takže jsem vlastně dost překvapená, jak dobře naše svatba dopadla a jak krásná byla. 🙂 No a jaká je realita s mým stravováním?

Už předtím, než jsem otěhotněla jsem věděla, že by mělo být tělo na těhotenství připravené, že by mělo být při nejlepším pročištěno, neměl by se tři měsíce před otěhotněním pít alkohol a tak dále. Stejně tak důležitá je strava a stravovací návyky v těhotenství. Nuže, než jsem otěhotněla, tak jsem absolvovala několik vánočních večírků a procházení vánočních trhů s přáteli. No a co myslíte, byla jsem jen o vodě nebo horké čokoládě? Vůbec ne, samozřejmě, že jsem si ten svařák či jiný alkoholický nápoj dala. 🙂

Když jsem otěhotněla, první trimestr jsem měla chuť jen na pečivo a šťavnaté ovoce. Tak posuďte sami, to se také nedá udržovat nějaký extra zdravý režim, protože jste kolikrát rádi, že do sebe dostanete alespoň něco. A mě místo různých chutí trápilo ze začátku nechutenství. Nevěděla jsem, co bych si chtěla dát, z představy na zdravé potraviny, jako je kuskus, quinoa a podobně se mi dělalo strašně zle, takže jsem měla několik večerů, kdy jsem nechtěla jíst vůbec nic. Naštěstí mě vždy zachránil můj manžel, který mi namazal celozrnný rohlík máslem a přihodil na něj ještě sýr.

Ve druhém trimestru se to však zlomilo a já se mohla stravovat tak, jak jsem si celou dobu představovala. Šlo mi především o pravidelnou a vyváženou stravu. Vyváženost mi jde, ale musím se přiznat, že fakt nekontroluju, jestli jím po 3 hodinách, jím 4-5x denně, ale ve chvílích, kdy cítím, že mám hlad. Ze začátku jsem se také snažila dopředu si naplánovat jídelníček na 2, 3 dny dopředu, ale to se také nesetkalo s úspěchem. Celkově jsem nikdy nebyla natolik důsledná, že bych měla sepsaná konkrétní jídla, která si mám kdy dát a to plnila. Tohle mě totiž strašně svazuje. Já si totiž třeba večer řeknu, že si ráno dám kaši, jenže ráno se probudím a mám chuť třeba na toust. A tím veškeré mé plánování začíná a padá. 🙂

Tento článek ale nemá být o tom, co přesně jím na snídani, na svačiny, na obědy či na večeře, chtěla jsem vám vysvětlit můj přístup ke stravě. Stejně tak jak si užívám život, si užívám jídlo. Několikrát v životě jsem se zkusila vyhranit, zkusila jsem jíst vyloženě jen paleo stravu, zkusila jsem jíst jen vegetariánskou stravu, dokonce jsem jedla 3 měsíce striktně vegansky. Nikdy jsem to však nevydržela. Proč? Protože mi časem začalo něco fakt hodně chybět a protože mě určitá strava, kdy toho vyřadíte poměrně hodně, neskutečně svazovala. A to mě děsně nebaví. Já samozřejmě přemýšlím nad tím, co jím, ale nechci mít v hlavě pořád jen jídlo a to, co mám jíst na snídani, svačinu, oběd a večeři a řešit, jestli se v té nebo v té restauraci najím nebo ne. Za prvé to totiž otravuje mě a za druhé to otravuje i okolí.

Jaký je tedy můj přístup ke stravování? To nejdůležitější pro mě není to, jestli má daná potravina určitou kalorickou hodnotu nebo správný poměr bílkovin, sacharidů a tuků, pro mě je nejdůležitější, jak moc je kvalitní. Mnoho lidí se dnes totiž dívá právě na kalorické hodnoty a poměry makroživin, jenže je nezajímá odkud ta potravina pochází a jak vznikla. Pro mě je nejdůležitější kvalita, v těhotenství dvojnásobně. Za prvé se dívám na původ potravin a to, jestli je daná surovina bio a za druhé se dívám na složení. Nikdy nekupuju nic, co obsahuje zbytečná éčka, zahušťovadla, aromata a další „mňamky“. Všechny potraviny, které sníme se nám v těle rozkládají a na naše tělo nějakým způsobem působí. A pak je opravdu velký rozdíl, zda sníme zeleninu, která byla chemicky ošetřena nebo zda si dáme bio rajče. Dvakrát více to platí u mléčných výrobků a u masa. Podle mě je zdravější dát si plnotučné bio mléko než nízkotučné mléko od krávy z velkochovu. Navíc, zakoupením určitého produktu podporujete daný průmysl. A já chci podporovat ty firmy, které se s účtou chovají jak ke zvířatům, tak k přírodě. Ona i ta energie, kterou z těch potravin přijímáme je totiž jiná, než když koupíme obyčejný jogurt či maso z velkochovu. Pokud máme chuť na maso, měli bychom si podle mě za něj taky zaplatit vyšší částku. Muselo kvůli tomu totiž zemřít zvíře. Pak je velký rozdíl v tom, jak žilo a jakým způsobem bylo usmrceno.

Maso, vejce a mléčné výrobky kupuji jedině bio. Že je to zaplacená známka? Ano, to je, ale jen podle ní můžu poznat, že se jedná opravdu o kvalitní potravinu. Dřív jsem hodně hleděla na označení farmářské, ale dnes už je to tak moc zneužívané slovo, že farmářská potravina nemusí mít s tou skutečně farmářskou potravinou pranic společného, a to i tehdy, když jdete do „farmářské“ prodejny. Proto je pro mě označení bio známkou kvality. U ovoce a zeleniny je to těžší. Pokud můžu, snažím se kupovat také bio, ale ne vždy je takový výběr, což mě dost mrzí. 🙁 Nejradši bych si ovoce a zeleninu pěstovala sama, ale to je dost nereálné. Takže pokud třeba bydlíte na vesnici a máte svou produkci, buďte za ni neskutečně vděční. 🙂 To je totiž to nejlepší.

Na začátku článku jsem zmiňovala, že je pro mě důležitá vyváženost jídelníčku. Co to znamená? U mě to znamená to, že jím zdravě i méně zdravě, pokud se to tak dá nazvat. Snažím se to prostě nehrotit a nic si nevyčítat. Stejně jako mám ráda dietnější a lehčí úpravy jídel, tak stejně ráda si dám občas kaloričtější jídla jako jsou lívance, burgery, pizza, hranolky, svíčková či nějaký ten dort. Pokud si však přes den dám třeba buger s hranolkama na oběd, tak si už na večeři dám něco opravdu lehkého, jako třeba salát či tvarohovou pomazánku se zeleninou. Podle mě těhotenství není o tom, že bych musela jíst od rána až do večera jen samé superpotraviny, ale také těhotenství není o tom, jíst kotle zmrzliny, smažené sýry a zalévat je slazenou limonádou. A to, že se nějaké ženy vymlouvají na těhotenství a jí jako prasátka mě doslova irituje. Ale je to jejich těhotenství, jejich tělo a jejich budoucí dítě.

Co je podle mě také důležité zmínit je to, že všechno je o psychice. Pokud si dám dort či burger, naprosto si to vychutnám, protože ani jedno a ani druhé nejím každý den či každý třetí den. Nemá smysl si vyčítat, či nad tím půl dne přemýšlet, jestli jsem si ten dort dávat měla a jestli po něm přiberu více než kdybych si ho vůbec nedala. Jasně, že když nám to v hlavě bude takhle šrotovat, tak na to tělo zareaguje tím, že fakt přibereme víc. Podle mě prostě stravování není dogma a nemá přesný rozpis, jídlo je tu od toho, abychom žili, ale také abychom si ho užívali. Je třeba však umět svůj jídelníček vyvážit a vybírat si kvalitu. Podle mě totiž stejně tak, jako nebude člověk štíhlý a zdravý z každodenního pojídání tučného a sladkého jídla, nebude o nic zdravější ten, který se bude cpát pouze zeleninou či ovocem, které je chemicky ošetřováno.

Možná vás bude zajímat, kolik jsem se svou teorií v těhotenství zatím přibrala. Poslední číslo z minulé soboty bylo 8,4 kg a to jsem byla ve 31. týdnu těhotenství. Nicméně ono to číslo není zas tolik důležité, nejdůležitější je to, jak vypadají dané partie těla a kam se ta kila rozložila. 🙂

Takže jezte všeho s mírou a taky mi napište, jaký přístup a názor ohledně stravování máte vy. 🙂

v Domácí kosmetika, Zdraví a krása

Domácí parfém

Už dlouho jsem přemýšlela o tom, že se pustím do výroby domácí kosmetiky. Asi tak před rokem a půl jsem měla první záchvěv, když jsem zkoušela vyrobit domácí pleťový krém a balzám na rty. Pár vzorků jsem dokonce rozdala rodině a kamarádkám a byl na to docela ohlas, což mě potěšilo a taky jsem pochopila, že kvalita domácích krémů bude fakt někde jinde, než těch kupovaných, za které zbytečně utrácíme spousty peněz.

Ale znáte to, chodíte do práce, čas je převážně jen o víkendu, a tak jsem od vyrábění domácí kosmetiky zase trošku upustila. Těhotenství mě však opět přinutilo se do toho opět pustit, protože cokoli se nám dostane na kůži se dostane i do krve a může doputovat až k miminku. Proč na sebe tedy patlat zbytečnou chemii, že? 🙂

No a protože mi právě došel můj oblíbený parfém, bylo mi dost jasné, co bude mým prvním výrobkem. Tento domácí roll on parfém je fakt velmi jednoduchý a máte ho ani ne za 5 minut hotový. Tak šup na to. 🙂

Ingredience na domácí parfém

základ pro výrobu parfému (koupíte například zde)

esenciální oleje dle vaší vůně (já pro jeden parfém zvolila kombinaci fialka a grep, pro druhý zelený čaj s mátou a citrón)

 

Dále je potřeba

lahvička s rozprašovačem nebo roll-on lahvička

plastová pipeta

 

  1. Pomocí pipety přendejte základ pro výrobu parfému do lahvičky, ve které budete mít parfém. Dávkování by mělo být 80-85% základu pro parfém a 20-15% esenciálních olejů. Tudíž do 80% lahvičky přelijte pomocí pipety základ pro parfém.
  2. Zbytek lahvičky dokapejte esenciálními oleji dle vaší volby.
  3. Lahvičku důkladně uzavřete a parfém můžete ihned nanést na kůži.

v Seriál o víně, Zdraví a krása, Život

Víno pro duši i zdraví

O víně se již dlouho traduje, že je zdravé a také, že je v něm pravda. A tak jsem se rozhodla sepsat tento článek o tom, jak může sklenička vína pomáhat fyzickému i duševnímu zdraví. 🙂

Jednou mi jedna moje starší klientka v bývalé práci doporučila, abych si každý večer dala skleničku vína. To už jsem byla těhotná, takže její rady jsem uposlechnout bohužel nemohla. Nicméně je pravda, že skleničku vína jsem si téměř každý večer před otěhotněním dopřávala. To, že si dáte jednu skleničku vína z vás totiž rozhodně nedělá alkoholika. Ba naopak může právě tato jedna sklenička přispět k tomu, že se budete cítit fyzicky i psychicky lépe. Proč?

Začnu u naší duše. Každý z nás určitě zná den blbec. Ráno zaspíte, poté vám ujede tramvaj, do práce přijdete pozdě, váš nadřízený je jako na potvoru zrovna dneska v práci včas, takže dostanete hned z rána kartáč a pak se to takhle táhne celý den. A jediné co si vy přejete, je zalézt do postele a tohle všechno zaspat. Jenže, takový den blbec nemusí vůbec skončit špatně. A může tomu pomoci právě pohárek vína. Alkohol, který je obsažen ve víně má totiž povzbudivý účiněk na nervový systém, tudíž i na naši psychiku a náladu. Dokáže nás zbavit stresu a únavy z náročného dne a navozuje pocit pohody a uvolnění.

Víno nám také pomáhá zlepšit náladu a pocity, neboť konzumace vína zvyšuje koncentraci serotoninu, což je takzvaný hormon dobré nálady. Při jeho nedostatku se pak můžeme cítit pod psa. Nedostatek serotoninu může být způsoben špatnou výživou anebo také zimním obdobím, protože nám chybí sluneční světlo. Možná je vám teď právě jasné, proč se na podzim a v zimě cítíme unavení, ospalí a méně šťastní a aktivní a naopak na jaře a v létě hýříme optimismem, energií a dobrou náladou. Když nám chybí hormon dobré nálady, může také velmi rychle začít docházet ke změnám nálady, konkrétně ke špatné náladě, depresi, úzkostem, podrážděnosti, ale také třeba k poruše spánku či přejídání se.

Navíc je pití vína většinou spojeno s rituálem. Ať už je to posezení s přáteli, či jen s kamarádem, kamarádkou nebo vaší drahou polovičkou nebo si vychutnáte svou skleničku sami. Vzhledem k tomu, že nás víno uvolní, dokážeme se i více rozpovídat o tom, co nás trápí, tudíž se někomu vypovídáme a hned nám je lépe. Jak se říká, nejlepší je se o své starosti či smutky podělit s někým blízkým a pak jsou poloviční. 🙂 U vína si také více kontrolujeme kvalitu moku, tudíž tím nepřímo ovlivňujeme a většinou i zvyšujeme pozitivní účinek na fyzické zdraví.

No a co se týče právě vlivu na tělesné zdraví, tak tam je toho o něco více. 🙂 Nejznámější informací je rozhodně účinek na srdce. Za to mohou fenoly, což jsou látky ve víně obsažené. Fenoly (nejznámější je pravděpodobně resveratrol) jsou známými antioxidanty, které působí proti nádorově a snižují obsah cholesterolu v krvi, čímž pomáhají v boji proti kardiovaskulárním nemocem, především infarktu. Důkazem toho mohou být třeba Francouzi, neboť jejich kuchyně obsahuje velké množství tuků a přitom je u nich paradoxně úmrtnost na srdeční onemocnění jednou z nejnižších.

Víno napomáhá také trávení, a to díky tříslovinám, které obsahuje. Červené víno pak prý ničí bakterie v záživacím ústrojí, takže nás chrání například před salmonelózou. Látky ve víně navíc snižují vznik rakoviny zažívacího traktu, obdobně je tomu u dalších druhů rakoviny – prsu, prostaty, plic, jater, střev nebo třeba kůže. Další nemocí, které víno pomáhá zmírnit, je prý zápal plic. Omezené množství vína také zvyšuje plodnost žen, zpomaluje stárnutí, snižuje rozvoj cukrovky či tvorbu křečových žil.

Víno obsahuje asi 600 složek, které působí na naše tělo. Velkou roli hraje poměr těchto složek, ale také třeba klimatické  a půdní podmínky. Pro naše zdraví je tak nejlepší pít víno, které je produkováno ze stejných klimatických podmínek, tudíž víno moravské či české. Je také vcelku jedno, zda pijete bílé či červené. Červené sice obsahuje větší množství resveratrolu díky slupkám, zato bílé působí více proti infarktu. Nejlepší je dle mě tedy vína střídat. 🙂

Tyto fakta o víně jsou vcelku pozitivní, no ne? Nicméně možná více než u něčeho jiného u konzumace alkoholu, tedy i u vína platí, pít s mírou. Víno a alkohol je totiž obecně dobrý sluha, ale zlý pán. Při větším požití alkoholu mohou být totiž všechny pozitivní účinky naprosto opačné a vést tak k rozvoji depresím, rakovině či dalším nemocem. No a jaké je to doporučené denní množství, které má na naše zdraví nejlepší účinky? Pro muže je to 2-4 deci a u žen jsou to přesně 2 deci vína. 🙂

V těhotenství se pak nedoporučuje pít alkohol, takže i víno vůbec, ale dle mého názoru těhotným ženám ani plodu velmi občasná jedna deci neublíží. Sama nicméně pití vína nevyhledávám, ale pokud si můj manžel dá skleničku, tak od něj bez výčitek ochutnám, protože to je tak malé množství, že se opravdu nemusím bát. 🙂

Pokud vás zajímají další informace o vlivu vína na zdraví člověka, klikněte sem. 🙂

 

 

Zavřít