Kategorie

Zdraví a krása

v Zdraví a krása, Život mámy

Jak zvládat vedra s malým dítětěm?

Červenec je skoro za námi a nevím jak vy, ale já mám těch vysokých teplot už tak akorát. 😀 Upřímně jsem si myslela, že nejhorší léto jsem už prožila v těhotenství s velkým bříškem. A to je asi i pravda. 😀 Nicméně s malým dítětem to také není zrovna velká zábava. 😀

Co vám mám povídat, být celý den zavřené doma je hloupost, jít ven je ale dost bláznivý nápad. Zvlášť, když by se s malýma dětma nemělo chodit ven v těch největších vedrech, což je tak nějak od 10 či 11 až do 15 hodin. No a to je právě ten čas, kdy jsme byly zvyklé po venku trajdat. 😀

Jaký teda máme teď režim a jak zvládáme vedra? Co se týče chození ven, snažím se vyhýbat se poledni, takže nejčastěji chodíme na procházky až v podvečer, avšak někdy to prostě nevyjde, protože musím něco zařídit a ven jít kolem 12 musíme. Mé tipy, jak zvládat procházky v parném létě jsou tyto.

Nezapomínám na opalovací krém

U Natálky opalováky střídám, máme 3 různé značky. U sebe volím to, co máme zrovna doma. Aktuálně jsou to opalovací krémy značky Astrid. Natálce mažu hlavně nožičky, které vyčuhují z kočárků a na které dopadá sluníčko. Ručičky i hlavičku má chráněnou, takže ty nemažu. U sebe se zaměřuju především na ramena, krk a dekolt, kde mám větší mateřská znaménka. Většinou nás namažu ještě doma. Ale pokud na to zapomenu, mám v přebalovací tašce vždycky jeden opalovací krém po ruce a mažu nás obě někde ve stínu. Můj muž tedy říká, že někde četl, že když jdete s dítětem jen chvilinku po sluníčku, tak jej mazat nemusíte, že prý nachytá vitamin D, co je na tom ale pravdy fakt nevím, takže já Natinku prostě mažu i kdybychom po sluníčku šly minimálmě.

Nosím s sebou všude termální vodu ve spreji

Tuto vychytávku mi poradila Kačka Smooth. Ačkoliv já termální vodu znám a myslím, že jsem ji v minulosti v kabelce i nosila, postupem času mi to přišlo jako zbytečnost, protože jsem se stříkat vodou zapomínala. S dítětem je to však jiné. V kočárku se většinou potí a vy přemýšlíte, jak mu v horku ulevit. Takže kromě toho, že jí dávám napít, mám u sebe teď neustále i termální vodu a v pravidelných intervalech Natinku i sebe osvěžuji. A věřte nebo ne, hned je nám líp. A pokud nemáte termální vodu rádi, mám pro vás ještě jeden tip. Moje kamarádka nosí v kabelce růžovou vodu ve spreji a ta je taky perfektně osvěžující a dokonce nádherně voní po růžích. 🙂

Nezapomínám na pitný režim

A to opět u nás obou. To, že mám v kočárku lahvičku s kojeneckou vodou pro Natálku je jasnačka, ale já nosím i vodu pro sebe. Jednou se mi totiž stalo, že jsme šla kolem poledne vyprahlými ulicemi Brna a hrozně se mi zamotala hlava. Od té doby na pití pro sebe nezapomínám. Natince pak vodu nabízím také pravidelně, aby nebyla dehydratovaná.

Doma máme nafukovací bazének

Pro zpříjemnění dne máme na terase nafouklý bazének. Natálka vodu miluje a cachtání v bazénku ji zaručeně vždy pobaví. Sice tam nevydrží tak dlouho, jak bych si třeba já představovala, ale i krátké osvěžení jí vlije opět energii do žil a mě to také osvěží, protože Natinka plácá ručičkama tolik, že je voda všude kolem a hlavně na mně. 😀

Když je nejhůř, jdeme se někam schovat

Když se stane, že jsme ve městě a fakt je už s prominutím na zdechnutí, rychle s kočárkem zalezu na nějakou zahrádku, která je ukrytá ve vnitrobloku či do nějaké kavárny, kde je chládek. Na ten vnitroblok doporučuji kavárnu Kafec a pak mám vytipovanou ještě dětskou kavárnu a čajovnu Mezi stromy, kde také není vedro, ale naopak je tam příjemně. 🙂 Navíc se tady dítě zabaví s jinými dětmi a hračkami, proleze se a hned je pro něj zase den zábavnější.

V autosedačce máme chladící podložku

Občas jedeme s Natinkou přes den v autě a co vám budu povídat, někdy je to dost pruda. Potím se já sama, takže se nedivím, že se potí i má dcera v autosedačce. A pro tento případ jsme pořídili chladící podložku, která by měla dítěti pomáhat udržovat správnou teplotu.

Na veřejná koupaliště zatím nechodíme, protože mi na to Natinka připadá ještě malá a zároveň si myslím, že tam musí být v tomto počasí hlava na hlavě a to není nic pro mne. 😀 Nejlepší by byla zahrada s vlastním bazénem, ale o takovém luxusu si bohužel můžu nechat zatím jenom zdát. 😀

No a to jsou asi všechny mé tipy. 🙂 Máte nějaké tipy vy, o které byste se chtěli podělit? Jaký třeba používáte opalovací krém vy? Znáte termální vodu ve spreji? Pužíváte chladící podložky do autosedačky nebo bambusové oblečení pro děti?

Elite Bloggers – Content Marketing

v Zdraví a krása, Život mámy

Moje večerní rutina

Sem tam se mě někdo zeptá, jak se po narození Natálky změnily mé večery. No, nebudu vám lhát, změnily se hodně. 😀 Místo toho, abychom šli večer s Jirkou posedět na pivo s kamarády, teď uspáváme Natálku a pak se snažíme co nejefektivněji využít volný čas, který nám zbyde. 😀

Hned po narození Natálky vypadal můj večer tak, že jakmile usla, šla jsem spát i já, protože mě děsilo noční vstávání a chtěla jsem získat co nejvíce energie. 🙂 Časem se to však změnilo, protože jsem si zvykla na jiný režim spánku. Teď chodím spát většinou v 11 večer.

Dlouho předlouho jsem se po večerech věnovala blogu a práci a zanedbávala jsem péči o sebe. Chvilku před půlnocí jsem zaklapla notebook a šla se rychle osprchovat, vyčistit si zuby, odlíčit se a spát. Sama jsem však začala cítit, že takhle to prostě dál nepůjde a musím si v aktivitách určit priority. Co pro mne bylo samozřejmě nejtěžší, bylo eliminovat z mých večerů práci. Tíhnu totiž k workoholismu, protože mě moje práce baví. Jenže se pak lehce stane, že se všechno moc nakupí a já se cítím vyčerpaně a nadávám si, proč jsem radši daný večer nevypla mozek a nepodívala se na nějaký zajímavý film. 🙂

K čemu jsem také hledala dlouhou cestu zpět byly jak já honosně říkám koupelnové rituály. To znamená, že se zavřu aspoň na půl hodiny do koupelny a dopřávám si dlouhou sprchu a poté se aspoň trochu věnuji jednotlivým partiím svého těla. 😀 Jak teď tedy vypadá můj večer?

Poté, co Natalinka usne, což bývá mezi 21. a 22. hodinou, beru do ruky notebook a mám 40 minut až hodinu na to, abych si udělala nějakou práci. Ihned potom notebook odkládám a jdu do koupelny, kde si dám nejdříve sprchu a na té fakt nešetřím, protože je to pro mne obrovský relax. 🙂 Poté promasíruju nohy ručníkem a na problematické partie nanáším olejíček, který by měl pomoci daným oblastem ke zpevnění, ostatní části těla mažu tělovým krémem nebo vonným olejíčkem, který mám zrovna po ruce. Nakonec si nechávám obličej a čištění zubů. Obličej každý večer, i když se daný den nenamaluju očistím od makeupu a nečistot. Já používám opět odličovací olej a poté pleť ošetřuji čistícím peelingem 3v1 od Garnier. A střídám jak Pure, který je určen pro ty, které trápí pupínky, což je od těhotenství pro mne zlo a každodenní chleba! A pak Pure Active, které je určeno proti černým tečkám a těm se můj obličej také zrovna nebrání. 😀 Po důkladném vyčištění pak nanáším noční krém a sérum pod oči.

No a co to čištění zubů? Jestli je někdo fakt blázen do čištění zubů, tak jsem to já. Vždycky jsem se bála zubařů, ale od té doby, co jsem našla svou úžasnou zubařku a dentální hygienistku se vůbec nebojím! Dala jsem totiž na jejich rady a doporučení a řeknu vám jedno. Pokud si čistíte každý den důkladně zuby a používáte i mezizubní kartáčky a dentální nit a chodíte jednou za půl roku na dentální hygienu, pak se zubaře opravdu bát nemusíte, protože vám málokdy něco najde. 🙂 K čištění používám nejradši šetrné bělící zubní pasty, protože mají mé zuby bohužel tendenci k tomu, aby žloutly a to je něco, o co fakt zrovna neusiluju. 😀

No a když mám tyto kosmetické a zkrášlující úkony za sebou, tak jdu buď hned spát anebo koukám na různá videa na YouTube o focení, projíždím Instagram anebo si pustím nějaký seriál a už jen odpočívám. 🙂

Jak vypadá vaše večerní rutina? 🙂

Elite Bloggers – Content Marketing

 

v Zdraví a krása, Život, Život mámy

Výzkum umělého mléka Nutrilon

Pokud mě sledujete na sociálních sítích, tak si možná vzpomenete, že v polovině května jsem se svým manželem, Natalinkou a dalšími blogerkami letěla do Holandska. Bylo to z jednoho konkrétního důvodu.

Společnost Nutricie, která mimo jiné vyrábí i umělé mléko Nutrilon, nás pozvala do jejich výzkumného centra v Utrechtu, abychom se o výzkumu tohoto umělého mléka dozvěděly více a abychom poznaly všechny ty, kdo za touto formulí stojí.

Návštěva centra byl pro mne upřímně velký zážitek. Pamatuji si totiž, jak se Natálka narodila a hned po narození jí museli umístit do inkubátoru. Bylo mi tenkrát řečeno, že ji nebudou moct nějakou dobu vyndat a že ji tedy podají umělé mléko. A co vám budu povídat, než jsme přešly pouze na kojení, nějakou dobu to trvalo. Doteď mám v hlavě ale ty okamžiky, kdy jsme novorozenci míchali Nutrilon a já si připadala jako špatná máma, protože bych měla začít co nejdříve plně kojit. Dnes bych si jako špatná máma určitě nepřipadala. A je to také tím, co jsem se o Nutrilonu dozvěděla a jaký vztah jsem po návštěvě výzkumného centra a poznání týmu odborníku, který za mlékem stojí, získala.

Co se mi líbilo nejvíce, bylo to, že nás nikdo nepřesvědčoval o tom, ať nahradíme kojení co nejdříve umělým mlékem nebo ať nekojíme vůbec. Ba naopak. Opravdu každý nám řekl, že mateřské mléko je to nejlepší, co svému dítěti můžeme dát. Umělé mléko je prostě a jasně varianta, pokud kojení z nějakého důvodu nefunguje, maminka kojit nemůže nebo se dítě samo odstaví.

A vzhledem k tomu, jak moc si tady uvědomují, že je mateřské mléko to nejlepší, snaží se v Utrechtu tým vědců zkoumat mléko matky a vyvíjet umělé mléko tak, aby bylo co nejvíce podobné právě mléku mateřskému. Všichni si uvědomují, že formule nikdy nebude totožná jako mateřské mléko, protože to je prostě zázrak.

Možná jste o něm věděli několik zajímavých informací a pokud ne, tak čtěte dál.

  1. Mateřské mléko se v prvních 15 dnech vyvíjí a mění. Od 15. dne má pak mléko vyvážený podíl makro a mikroživin pro daného kojence.
  2. Mléko každé matky je jiné. Je přizpůsobeno konkrétnímu dítěti.
  3. MM chrání před vznikem alergií a astmatu.
  4. Omezuje výskyt dětských zhoubných nádorů.
  5. MM se mění i v průběhu kojení. Přední mléko je více vodnaté, pro zahnání žízně, zadní mléko obsahuje více a tuků, aby se dítě zasytilo.
  6. MM se přizpůsobuje zdravotnímu stavu kojence. Pokud je dítě nemocné, utvoří se v mléce protilátky.
  7. MM má také vliv na spokojený spánek. Večer totiž matčino tělo produkuje hormon melatonin, který v děťátku vyvolá spánek.

 

Je tudíž jasné, že umělé mléko nebude nikdy tak dokonalé jako mléko mateřské, protože nikdy nedokáže být tak proměnlivé a přizpůsobovat se konkrétnímu dítěti. V Utrechtu se však snaží, aby složením byla formule co nejlepší. Výzkum nového typu mléka tady trvá třeba i celých 10 let, což mi přijde hrozně dlouhá doba. Zaměstnanci nám však říkali, že vzhledem k tomu, že je formule určena pro ty nejkřehčí bytůstky, nesmí se nic podcenit a má to smysl. Kromě složení MM se pak vědci věnují i výzkumu střev a procesech ve střevech, protože je tento orgán velmi důležitý, a to v jak funguje a v jakém stavu se nachází je důležité pro ostatní orgány, především ty, které souvisí s trávící a vylučovací soustavou.

Zkrátka a jasně byla návštěva výzkumného centra v Utrechtu skvělá a já jsem neskonale vděčná, že jsem se této návštěvy mohla zúčastnit. Není nic lepšího vidět pozadí produktu, který jsem si do té doby jednoduše představovala jako modrou krabici s bílým práškem. Teď tomu bílému prášku věřím, protože vím, kdo za ním stojí a jak je to složitý proces, než se takové umělé mléko vytvoří.

 

v Zdraví a krása

Díky mami!

Až když jsem se stala sama matkou, pochopila jsem mnoho věcí, které dělala moje máma a kterým jsem kolikrát nerozumněla. A stejně tak, jak se nyní já starám o Natalinku, se moje máma starala o mne. A to nemyslím jen to, že mi zajišťovala potravu, dávala mi lásku a pohlazení nebo že si se mnou hrála a rozvíjela mé smysly. Pečovala od začátku také o citlivou miminkovskou pokožku, která je hebká jak samet a je potřeba používat ty nejšetrnější kosmetické produkty, které by ji neublížily.

A stejně jak jsem stárnula já, měnila se i kosmetika v naší koupelně. A to nejen pro mne, ale i ta mámina. S každým rokem, kdy je pokožka starší, totiž naše pleť potřebuje něco jiného. Nebudu určitě lhát, když řeknu, že naše mámy jsou nám vzorem v mnoha oblastech. V oblasti krásy to platí dvojnásob. Nevím jak vy, ale já si vždycky uživala, kdy jsme spolu chodily do obchodů a koukaly se na různé krémy, šampóny a masky a i když jsem měla své krémy, stejně jsem občas tajně mamce umázla trošičku toho jejího a natřela si jím obličej. Tenkrát už měla třeba i krém na vrásky, který jsem já v ten čas absolutně vůbec nepotřebovala. 🙂 A i když určitě tušila, ať už podle vůně mého natřeného obličeje nebo podle úbytku jejího krému, že jsem krémový zloděj, nikdy to nedala na sobě znát, jen se potutelně usmívala…

Už od dětství, kdy jsem vymýšlela, jaký dárek mámě koupím, jsem nejčastěji skončila u kosmetiky a tak ode mne každý rok nacházela pod stromečkem nějakou zázračnou krabičku. Tohle mi zůstalo dodnes. Teď už ale nečekám na narozeniny nebo na Vánoce, ale když vidím krém nebo jiný produkt, který by se jí mohl hodit a který by si třeba sama nekoupila, neváhám a beru ho. Moje máma má už zralou pleť a potřebuje krém, který její plet pomůže osvěžit a redukovat vrásky, které má i díky mně, protože děti prostě občas zlobí a rodiče si s nimi dělají starost. 🙂 Byla jsem tak dost nadšená, když jsem objevila nový krém Collagen Pro od firmy Astrid, který je určen pro zralejší pleť. Nejenže nádherně voní a jeho textura je neuvěřitelně příjemná, ale jedná se o českou značku, kterou jsme doma měli prakticky neustále. 🙂 Jsem dost zvědavá, co na to řekne moje maminka, ale už vidím ty její oči, které se jako každé ženě rozzáří, když vidí nový kosmetický produkt a ještě ke všemu krém na její pleť. 🙂

Upřímně umírám zvědavostí, jakou značku a jaké vzpomínky na naši koupelnu bude mít jednou Natálka. Co však spatřuji za nejdůležitější jí vtloukat do hlavy a co mi také říkala moje máma je to, že nejhezčí je přirozená krása a ačkoliv se na pleti postupem času objeví vrásky, jsou to vzpomínky a památky, které nám píše do tváře život. A ty nejkrásnější vrásky, jsou vrásky od smíchu. Ty milujte, ty si hýčkejte, tyhle vrásky jsou totiž nádherné a tak se rádi a často smějte a naopak se málo mračte. 🙂

Elite Bloggers – Content Marketing

 

v Zdraví a krása, Život, Život mámy

Péče o mé vlasy

Tak, teď se vám k něčemu přiznám! Ani ve snu jsem si nemyslela, že někdy budu psát články o tom, co používám za kosmetiku nebo kam chodím do kadeřnictví. Otázky na mé vlasy jsou ale tak časté, že už to není možné. 😀 A tak jsem se rozhodla k tomuto tématu napsat konečně článek. 🙂

Asi každý z nás si za svůj dosavadní život prošel různými vlasovými experimenty. Já třeba měla neskutečnou potřebu mít vlasy velmi krátké a pak taky hodně hodně žlutě zářivě blonďaté. Naštěstí se tyto dva experimenty nestaly současně. Ty krátké vlasy mě chytly, když mi bylo asi 12 a po této zkušenosti bych se už nikdy nikdy nikdy nenechala tak ostříhat. Jenže tenkrát jsem byla prakticky ještě dítě a vůbec jsem nevěděla, co vlastně chci.

No a pak když mi ty vlasy dorostly, tak jsem asi tak nějak ve 14 dostala povolení, že si mohu své kadeře obarvit. Prvně jsem zkoušela melír, ale nakonec jsem vlasy nechala opakovaně barvit do žluté blond. Tenkrát mi to přišlo v pohodě, dnes bych to už také neudělala. 🙂 Postupem času, s přibývajícím věkem a také díky radám mé kadeřnice Kačence, jsem nakonec došla k tomu, že nejlepší pro mne bude studená blond. A musím říct, že v aktuální barvě se cítím prostě nejlépe. 🙂

Na kadeřnictví se mě mimochodem ptáte úplně, ale úplně nejvíc. 🙂 Už jsem to několikrát na Instagramu zmiňovala, i v článku jsem to psala. Je to toto skvělé kadeřnické studio KA.

Nechat své vlasy opečovávat v dobrém kadeřnictví a od toho, kdo vlasům rozumí a má pro svou práci zapálení a cit je samozřejmě velmi důležité. Nicméně bychom neměli podceňovat péči doma. Od kadeřníka totiž jdeme vesměs všichni nádherně učesaní a vlasy jsou jak znovuzrozené. Když jim však doma nebudeme věnovat úsilí, rychle se stane, že se jejich kvalita zhorší.

Jak se tedy já o svou blonďatou pýchu starám já?

1. Šampon, kondicionér, maska, olejíček na konečky

Je to prostě tak. Používám prakticky pouze tyto 4 přípravky. Šampon používáme asi všichni, kondicionér už jen někdo z nás, maska se moc často nevidí a olejíček na konečky? Kdo z vás jej používá, hm? 🙂 Šampon je důležitý na umytí vlasů to je jasný, kondicionér bych ale také nikdy nevynechávala (a že jsem to dost dlouho dělala!), protože má vlasům dodat ochranné a zkrášlující látky. Také vlasy zjemní a jsou lepší pro rozčesávání. Kondicionér nanáším pouze do délek vlasů, nikdy ne k hlavě, protože pak by vlasy byly mastné a nechávám jej cca minutu až dvě působit. Každé druhé umytí pak na vlasy dávám masku. Vlasy si většinou vysuším ručníkem, protože je to prý lepší pro působení a nechávám cca 5-10 minut.

Masku nanáším také pouze do délek. Poté ji důkladně smyju. Do polosuchých konečků pak ještě vtírám olejíček, který by měl působit proti třepení a lámání vlasů. Asi by vás i zajímalo, jaké produkty používám. Musím se přiznat, že vlasovou kosmetiku střídám. Ne nijak výrazně, ale ráda zkouším něco nového. Podle mne vám s vlasovými produkty poradí nejlépe vaše kadeřnice. Mě ta moje doporučila profesionální vlasovou kosmetiku, kterou používá ona v salónu a já ji aktuálně střídám s novou řadou od Garnier Botanic Therapy, konkrétně s produkty, které obsahují arganový olej a extrakt z camelie a jsem s ní velmi spokojená. Arganový olej je totiž skvělý kvůli obsahu esenciálních mastných kyselin a vitamínu E, a tak pomáhá vlasům k výživě a regeneraci, což je pro mé barvené vlasy dost důležité. 🙂

2. Umývám si vlasy 2x, maximálně 3x týdně

Možná jste si mysleli, že časté umývání vlasů je lepší. Opak je ale prý pravdou. Aspoň co mi řeklo několik na sobě nezávislých kadeřnic, vlasy by se měly umývat 2x, maximálně 3x týdně. A tak to tak prostě dělám. Rozpuštěné vlasy nosím nicméně pouze čerstvě po umytí a další 2 či 3 dny nosím vlasy svázané v culíku, protože rozpuštěné prostě nevypadají už dobře. 🙂 No a když už si říkám, že to fakt nejde, naštěstí existuje suchý šampon, který mě zachrání. 😀

3. Fénuju polosuché vlasy

Asi každý z nás ví, že fénování není zrovna něco, co by vlasům pomáhalo. Ba naopak. Nicméně vůbec nevyfoukat vlasy, pokud je chceme mít hezké, taky nejde. Já tedy po umytí čekám cca 2 hodinky, dokud nejsou polosuché a teprve pak přes kulatý kartáč foukám.

4. Nespím s rozpuštěnými vlasy

Jednou mi jedna kadeřnice řekla, že je velká hloupost spát s rozpuštěnými vlasy. Prý tím, že na nich ležím hlavou je ničím a že je lepší je svázat do culíku. Ne do drdolu, ale fakt do culíku a ten si položit na polštář nad hlavu, ne pod ni. Nevím, co je na tom pravdy, ale to také dodržuji. Používá tedy ty gumičky, kterým se říká nějak Invisibobble. Jsou prý lepší, protože nezanechávají otlak na vlasech a vlasy se díky ním netrhají a nelámou. Věřím, že je používá mnoho jiných z vás. 🙂

5. Tužidlo, lak, gel

Ani jedno skoro nepoužívám. Basta. Lak teda občas jo, ale fakt je to velmi velmi velmi výjimečně. Když si vlasy ošetříte kondicionérem, popřípadě maskou, vyfoukáte je přes kulatý kartáč, popřípadě je ještě vyžehlíte, pak byste lak ani nemusely holky podle mě potřebovat. 🙂 Ale možná se v tomto mýlím a funguje to tak jen u mě. 🙂

No a to je asi všechno o mých vlasech. Nebo si aspoň další tajemství, tipy a triky nevybavuji. 🙂 Kdyby vás však něco napadlo, nebojte se zeptat. 🙂

Mějte se krásně a těším se zase u dalšího článku nebo receptu. 🙂

Elite Bloggers – Content Marketing

 

 

 

promo-image
v Zdraví a krása, Život

Kde nakupuji oblečení?

Takže, rozhodla jsem se napsat článek o tom, kde na sebe nakupuji oblečení. Nemyslete si však, že jsem nějaký módní Guru nebo že se v módě nějak vyznám. Je to právě naopak. Móda je něco, čemu nerozumím a občas mi přijdou módní kousky dost otřesné. Takže je jasný, že některé věci bych si na sebe fakt neoblékla. Na druhou stranu ale nákupy oblečení a oblečení celkově miluju! Jak se říká, šaty dělají člověka a já si myslím, že to tak opravdu je. Navíc je fakt, že v určitých kouscích se cítím o hodně lépe, než je tomu u jiných. 😀

Co se týče barev, vyhledávám spíše tlumené barvy a klasiku, která nezestárne, jako je bílá, šedá, černá, hnědá, khaki či modrá. Jednou za čas se hecnu a koupím si něco červeného či růžového, ale to je fakt výjimečně. Barvy nějak nedokážu nosit nebo co. 🙂 Asi jako každou ženu mě samozřejmě ovlivňují moje kamarádky, které mají podobný styl oblékání. A tak se docela lehce stane, že to co má na sobě občas Marťa Mamachef, mě dost inspiruje k tomu, abych si něco stejného pořídila i já. 😀 Marťa má totiž opravdu vkus na oblečení, který sedí i tomu mému. Což jí doufám teď, pokud tento článek bude číst, polichotí. 🙂 Celkově je Marťa můj mentor, co se týče vzhledu. 😀 Poradila mi skvělé kadeřnictví, kam už nějakou dobu chodím, řekla mi, kde koupím skvělé rtěnky a ostatní makeup věci za relativně slušné peníze, přemluvila mě k tomu, ať chodím na pedikúru a když jdeme nakupovat oblečení, tak mi říká co jo, co ne a pak taky, že nemá smysl kupovat si něco v HMku teď, když si to můžu přes eshop objednat s 20% slevou. 😀

No ale abych se dostala k tomu, proč tento článek vlastně píšu. Sem tam, (teď se to teda stává nějak častěji, což úplně nechápu :-D), mi někdo napíše, kde jsem koupila tohle a tamto a odkud mám toto. Sice si nemyslím, že bych tímto článkem tyto dotazy eliminovala, ale pochopila jsem, že by možná nebylo od věci o tom, kam nejraději chodím oblečení vybírat, napsat. 🙂

Pravdou je, že mi chvilku trvalo, než jsem pochopila, jakým způsobem bych oblečení měla nakupovat. Také jsem zažila dost pokusů a omylů, než jsem našla nějaký svůj styl, který mi vážně sedí. 🙂 Asi jako každého, mě totiž v obchodě zaujmou slevy! A tak mířím nejprve k těmto stojanům. Jenže se mi dost často stalo, že jen pod vlivem snížení ceny, jsem si sice koupila více kusů, ale nakonec jsem o nich nebyla tolik přesvědčená a oblékla jsem si je na sebe jen zřídka. A pak jsem se inspirovala tímto rčením.

Nejsem tak bohatá, abych si kupovala levné věci.

Rozhodla jsem se tedy, že si třeba jednou za měsíc koupím jeden, dva kousky oblečení, které budou sice dražší, ale vydrží mi a budu je oblékat častěji. A od té doby jsem se svým šatníkem tak nějak spokojenější a nekupuji si zbytečnosti. 🙂

Tak a teď už by to chtělo vážně ten seznam obchodů co? 🙂 Možná čekáte, že jako správná blogerka nakupuji nejčastěji v ZARA. A to je prosím pěkně omyl. Ne, že bych se do ZARA nešla vždy, když mě má nákupní horečka chytne, podívat. Ale v 50% případů odcházím bez papírové tašky, protože mi nic nesedí, tak jak by mělo a tak jak bych chtěla. Některé kousky jsou pro mě navíc dost mimo a nikdy bych si je nas sebe neoblíkla. 😀

Další obchod, kam se chodím často podívat a sem tam si z něj něco odnesu je Reserved. Některé kousky mi zde připadají hezké a ceny jsou relativně ok. Nicméně si nejsem úplně jistá kvalitou materiálu. Tenké svetry se mi po několika vypráních úplně sepraly, ale mám odtud taky několik kousků, na které nedám dopustit. 🙂

Asi každý z nás sem tam něco koupí v H&Mku. A to i já. Nicméně ne vždy se mi poštěstí, že narazím na kousek, který by se mi líbil či mi sednul. Teď jsem tam ale díky Marti objevila super saténové bombry. Marťa má prostě na ty věci nějak lepší čuch nebo co. 😀 Další obchod, kde občas něco koupím je Stradivarius. Ale také se mi musí dost poštěstit. 🙂 Některé věci mi totiž přijdou vyloženě jako hadry. 🙂

Dlouho předlouho, když mě nebavilo chodit do kamenných obchodů, jsem objednávala oblečení na ZOOTu. Bavilo mě, že si můžu v klidu domova na tomto eshopu pobrouzdat, objednat si dané kousky, pak si je mohu na výdejně vyzkoušet a nakonec si odnesu jen to, co mi sedí. I zde se mi však v 90% stalo, že mi oblečení nesedělo buď velikostí nebo materiálem a já jsem kolikrát nešťastná a s prázdnou taškou odcházela domů. A to jsem si třeba už představovala, jak si určitou věc obleču a kam si ji vezmu. 🙂

Poslední obchod, který chci zmínit je MANGO. Musím se přiznat, že tady jsem asi nejspokojenější. Oblečení mi často sedí, kvalita mi přijde v pohodě a hlavně mají v MANGU dost často kousky, které jsou v souladu s mým stylem. Ale i tady je to o štěstí. Ne vždy odsud odcházím s úspěchem.

Suma sumárum chci tímto článkem tedy říci, že neexistuje jeden jediný obchod, kam bych vlezla a odešla s novou garderobou. Vždycky toho projdu víc, tam vezmu jedno, támhle něco druhého a nakonec z toho vždycky vznikne něco, s čím jsem relativně spokojená. 🙂

A kde nakupujete vy? Podělte se se mnou o své tipy. 🙂

v Zdraví a krása, Život, Život mámy

Jak o sebe pečuji?

Dost často se mě někdo ptá, kam chodím do kadeřnictví, jak pečuji o své vlasy, co používám za masku a tak podobně. No a já si řekla, že je tedy konečně čas na „seriál“ o tom, jak se o sebe starám. 🙂 Musím se přiznat, že žádná velká fintilka nejsem. Ne, že by mě to nebavilo! Baví mě to moc, ale jsem na to dost líná! 😀 A taky za kosmetické procedury a drahou kosmetiku obecně nejsem moc ochotná utrácet peníze… Nicméně se chci cítit a vypadat relativně dobře a nechci se stát jako máma na mateřské, která na sebe nemá zas až tolik času, „zanedbanou“. Nemyslete si však, že každý den vypadám jako ze žurnálu, ba právě naopak. 😀 A kór když jsem jen doma, to se ani nemaluju, protože je to prostě zbytečný. 🙂

Péče o vlasy

Rozhodla jsem se, že to vezmu od shora dolů, takže první o čem se chci zmínit jsou mé vlasy. 🙂 Na vlasech si dávám asi nejvíce záležet a návštěva kadeřnictví je pro mě obrovský relax! Toho bych se prostě nedokázala vzdát. Miluju vůni šampónů a miluju vůni mých vlasů poté co opustím ono magické místo. Na každou návštěvu salónu se snažím náležitě připravit a v hlavě mám vždy určitou představu, jak by měly mé vlasy vypadat. Dost často a dost ráda experimentuju, ale jen tak lehce. Výrazně barevné vlasy a razantní ostříhání u mě nečekejte. Většinou se jedná o odstín barvy, ten ráda měním. 🙂 Barva a střih vlasů vás totiž může ihned změnit. A to já mám prostě občas ráda. Kór se změnou ročního období. Jinou náladu na své vlasy mám na podzim a v zimě, to je většinou ztmavuji a naopak s příchodem jara barvu zesvětluji. 🙂 Dlouho jsem v Brně hledala kadeřnictví, kde bych nenechala půlku své výplaty, ale zároveň bych byla spokojená. Až jsem se seznámila s Marťou Mamachefem a ta mi poradila salón, kam ona chodí už dlouho. Po první návštěvě jsem si byla jistá, že tam půjdu prostě znovu, na druhé návštěvě se mě navíc ujala má jmenovkyně Kačka a tak jsme si sedly, že jsem už u ní v „trvalé péči“ zůstala. 🙂 No a protože se mě po každé mé návštěvě ptáte, kam to teda chodím, tak je to Ka studio na ulici Jungmannova. 🙂 Co se týče domácí péče o vlasy, tak jsem dala na rady své kadeřnice a používám přesně to, co ona v salónu a to je značka L’Oréal Professionnel. Konkrétně se o přípravcích na vlasy a o tom, jak je používám, budu zmiňovat v samostatném článku, takže si na něj počkejte. 🙂

Péče o pleť

Asi se teď budete hodně divit a já budu za exota, ale nikdy, opravdu nikdy jsem nebyla na kosmetice. Tak nějak jsem se k tomu prostě nedokopala, ačkoliv to v plánu a v hlavě pořád mám! Zatímco moje kamarádka chodí na kosmetiku jednou měsíčně, já jsem na tohle lenoch. Určitě je to i tím, že jsem chození na tuto proceduru ještě nezahájila, neboť věřím, že až půjdu jednou, budu chtít chodit opakovaně. 😀 Ale na některé věci potřebuju prostě čas. 🙂 A tak si dělám aspoň domácí kosmetické rituály, které zahrnují očištění pleti, nanesení masky, smytí masky, nanesení krémů, popřípadě olejíčku a to je vlastně všechno. Nepoužívám mnoho krémů ani rádoby zázračných přípravků, ale i o tom se chystám napsat samostatný článek. 🙂 Jo a péče o obočí? No tak tohle je dost vtipné. Obočí si moc neupravuju, ani tedy necítím potřebu. 😀 Jen občas si jej vytrhám u kořene nosu, jinak na to teda dost peču, protože to co? Protože to bolí! 😀

Péče o tělo

A jsme zase u mé zdechlosti. 😀 Tohle bude velmi krátký odstavec. 🙂 Co se týče péče o tělo, používám sprchový gel ve sprše, někdy ani to ne, sem tam použiju nějaký krém na tělo po osprchování, ale je otázkou, jestli si na to vzpomenu a jestli se mi taky chce, že jo. 😀 Co se však snažím dodržovat, je mazat si problémové partie olejíčkem či krémem pro zpevnění a proti celulitidě. Ne, že bych tomu nějak extra věřila, přeci jen je lepší určitě dané oblasti udržovat cvičením, ale mám prostě aspoň pocit, že se snažím něco dělat. 😀

Péče o ruce

Bývaly doby, kdy jsem se svým rukám skoro nevěnovala. Jediné, co jsem třeba dělala, bylo to, že jsem si sem tam nalakovala nehty. Mám s nimi však docela problém. Třepí se a lámou. Vyzkoušela jsem na to už mnoho přípravků a stejně nic nepomohlo. Až když jsem se rozhodla, že budu pravidelně chodit na manikúru a vyzkoušela jsem techniku P-shine, jsem zjistila, že tohle mým nehtům konečně svědčí, a tak teď praktikuji tuto prodceduru každý měsíc. Nemůžu však používat laky na nehty a už vůbec ne odlakovač, protože to mé nehty zase ničí a navrací do původního stavu lámavosti. 🙁 Kromě péče o nehty používám na ruce každý večer vyživující krém, protože je to prostě potřeba, především v zimních měsících, kdy kůže dostává mrazem dost zabrat.

Péče o nohy

Své nohy jsem dost dlouho zanedbávala. V létě jsem povětšinou nosila tenisky, takže ani tato sezóna a otevřené boty nedohnaly k tomu, abych si zašla na pedikúru. Ale jak tak přicházel čas porodu, říkaly mi holky kolem mě, že na pedi chodí pravidelně, a tak jsem se i já k tomuto odhodlala. Pravdou totiž je, že jsem se prostě styděla někomu ukazovat svá chodidla, ale bylo to prostě a jednoduše zbytečné. A od té doby chodím pravidelně a jsem za to dost ráda. Jak říká Kačí Smooth, není nic lepšího než se nestydět za své nohy. 🙂 Doma se nicméně nohám moc nevěnuji, maximálně občas paty namažu krémem. 🙂

Takže to by byl můj výčet jednotlivých oblastí. Myslím si, že je to docela v pohodě, ale je pravdou, že sama cítím, že bych se sobě mohla věnovat více. Především se chci konečně dokopat k tomu, abych šla na tu kosmetiku a pak bych chtěla pravidelně, 1x do měsíce chodit na masáž. 🙂

A jak o sebe pečujete vy? Stíháte to s dětmi?

 

v Těhotenství, Zamyšlení, Zdraví a krása, Život

Nemocnice Milosrdných bratří – porodnice

Už je to víc jak 14 dní od porodu a já se konečně rozhodla (a našla čas) na to, abych napsala článek o porodnici, ve které jsem se rozhodla přivést na svět svou dceru. Pokud čekáte klasický článek o porodu, tak vás asi bohužel zklamu, ale ten tady dnes nenajdete. A nenajdete jej ani v dalších dnech. O průběhu svého porodu určitě psát na blog nebudu a to jen z jednoho prostého důvodu. Je to pro mne velmi intimní a osobní záležitost, kterou si chci nechat jen pro sebe. 🙂

Od chvíle, co se malá narodila, jsem však věděla, že chci napsat článek o porodnici, ve které jsem rodila.

A to z toho důvodu, že dnes má mnoho žen a možná i mužů z porodnic a porodů v porodnici strach. Upřímně, já jej taky měla. A to jen proto, že jsem se podívala na dokumenty typu Český žurnál: Pět zrození.

V minulosti, což je asi tak 3,4 roky zpátky, jsem navíc hodně přemýšlela o tom, že bych možná chtěla rodit doma a jak je to skvělé prožít tuto velmi intimní záležitost v teple domova. A bylo to jen z toho důvodu, že jsem si nedokázala představit, že mě u porodu bude někdo sledovat. Jsem (nebo spíš jsem byla) velký stydlín. Jestli existuje nejstydlivější člověk na světě, tak já jsem byla ještě o dost stydlivější. Každá návštěva u lékaře, který se zaměřuje na intimní partie, pro mě totiž byla doslova jako očistec. Těhotenstvím a hlavně porodem se u mě ale mnohé změnilo. 😀

Myšlenka porodu doma mě opustila velmi brzy, vlastně hned jak jsem si uvědomila, že i když může být těhotenství vzorové, tak člověk nikdy neví, co se u porodu může stát.

A strach z toho, že bych mohla jen kvůli své sobeckosti ohrozit svoje miminko, zvítězil na plné čáře. A tak mi zbývalo vybrat porodnici, ve které bych chtěla rodit.

V průběhu těhotenství jsem navštěvovala předporodní kurz Majky Staňkové. Musím říct, že mě moc bavil a byl super, ale stejně se teorie mnohdy velmi liší od reality. 🙂 A tak je potřeba počítat i s tím, že ne všechno, co někdo říká, platí, ať už má zkušeností sebevíc. 🙂 Nicméně v rámci tohoto kurzu jsme měli možnost se za nižší cenu podívat na porodní boxy v Nemocnici Milosrdných bratří. Já jsem si samozřejmě hned od začátku těhotenství zjišťovala o jednotlivých porodnicích informace, tudíž jsem k Milosrdným šla trochu s obavou. Avšak, nakonec jsem byla velmi mile překvapena.

Za prvé se nás ujala naprosto skvělá sestřička nebo porodní asistentka, která působila tak mile, přirozeně a velmi klidně. Hned, jak pronesla prvních pár vět, jsem si říkala, že kdybych s ní rodila, vůbec bych se nebála. Za druhé, porodní boxy jsou u Milosrdných velmi útulné, nové a hezké. V každém boxu je porodní postel s polštářem a peřinou, můžete si zapálit aromalampu nebo si pustit vlastní CD s hudbou a každý box má také svou vlastní koupelnu. Byl nám tenkrát ukázán na delší dobu jeden box a pak další volné a právě v tom, ve kterém jsme strávili nejdelší dobu, jsem nakonec rodila. Za což jsem byla dost ráda. 🙂 Jedinou nevýhodu jsem spatřovala v tom, že u Milosrdných není novorozenecká JIPka a kdyby se něco stalo, miminko by muselo být odvezeno do dětské nemocnice, avšak na to mi bylo řečeno, že se tohle stane opravdu velmi velmi zřídka, prakticky skoro vůbec, protože na běžné problémy a komplikace s novorozenci jsou tam vybaveni. Druhou nevýhodou je to, že mají pouze jeden nadstandartní pokoj, kde může být se ženou i manžel a jeden nadstandart, kde je žena sama. Takže dostat se na nadstandart, kde může být i manžel, je vlastně téměř nereálné. Nakonec jsem byla ráda, že jsem měla na pokoji super maminku druhorodičku a také spřízněnou duši, se kterou jsem si mohla popovídat a která mi pomohla, když mi z péče o miminko šla hlava kolem. Nicméně tenkrát jsem otázku, kde budu rodit nechala ještě otevřenou a navštívila jsem druhou porodnici, o níž jsem uvažovala.

Už když jsme zaparkovali před Fakultní nemocnicí v Bohunicích, cítila jsem se tak nějak zvláštně. Tahle nemocnice je fakt obrovská, takže než jsme jen došli k části, kde je porodnice, tak jsme si říkali, že k Milosrdným to máme pěšky z domu blíž, než z parkoviště sem. Druhá rána pěstí pro mne bylo vybavení. Vím, že vybavení neřekne nic moc o kvalitně dané nemocnice, ale mě všechno přišlo staré a už jen v čekářně před příjmem rodiček jsem se necítila moc dobře. No a třetí rána pěstí pro mě byla porodní asistentka, která nás měla porodními boxy provést. Zrovna teda zda měli napilno, nicméně daná asistentka byla tak moc nepříjemná a neochotná, že jsem si hned řekla, tady prostě rodit nemůžu.

V Brně pak máme ještě jednu porodnici a to Obilní trh. Tam jsem ale věděla, že jít rodit nechci. Neměla jsem k tomu nijak velký důvod, jen jsem o této porodnici prostě vůbec neuvažovala. 🙂 Takže jsem se nakonec rozhodla pro to rodit u Milosrdných.

Kdybych měla volit znovu, vyberu si Milosrdné opět.

Musím říct, že jsem zde za celou dobu svého pobytu nenarazila na nikoho, kdo mi byl vyloženě nesympatický nebo by na mě byl nepříjemný. Jasně, že ne vždy si sednete s každým, ale já si všech lidí, kteří pracují v našem zdravotnickém sytému nesmírně vážím a jsem k nim dost pokorná. Věřím totiž, že vědí, co dělají. Takže, pokud to bylo v mých silách, jsem se snažila být pozitivní, na všechny se usmívat a být k nim milá. U porodu jsem vystřídala 3 porodní asistentky a všechny byly empatické a hodné, což jsem v téhle situaci dost ocenila a byla za ně vděčná. Nikdo mi navíc nic nenutil a pokud jsem něco nechtěla nebo naopak chtěla, tak mi bylo vyhověno. No a vzhledem k tomu, že můj porod skončil nečekaným vyvrcholením, kdy se Natálka narodila přidušená a musela být na jeden den umístěna v inkubátoru s přídavkem kyslíku, bylo pro mne velmi důležité novorozenecké oddělení. A zde to pro mne bylo oddělení plné andělů.

První chvíle pro mě byly totiž psychicky velmi náročné a byla to pro mne velká útěcha, vidět sestřičky, jak hezky se starají o Natálku, když jsem ji ještě nemohla mít u sebe.

Navíc, místní pediatr je neskutečně pozitivní a milý člověk, který mě vždy pohladil po duši.

No a ani na oddělení šestinedělí nemůžu říct jedno špatné slovo. Kdykoliv jsem něco potřebovala, bylo mých přání vyslyšeno a nikdo na mě nebyl nepříjemný. Já se ke všemu personálu snažila opravdu chovat mile, pokorně a usmívat se na ně a stejně tak se choval každý ke mně. No a díky tomu, že jsem byla na novějším pokoji, kde jsme byly jen dvě maminky a vybavení pokoje mi nepřišlo nikterak na nemocnici špatné, tak jediné, co mi opravdu vadilo, byla zdejší strava. K snídani a večeři se dáválo čerstvé pečivo, máslo a něco k tomu a obědy, tak ty pro mne byly jednou velkou noční můrou. A servírování obědů mě dostávalo ještě víc, přišlo mi to jako ve vězení. 😀 Nicméně já nerada vyhazuju jídlo, takže mě dost mrzelo, že jsem taková frfňa a nechávám skoro celý oběd nebo šunku, která byla k večeři. A vlastně nechápu, že i když někdo musí moc dobře vědět, kolik jídla se zde vyhodí, tak se nezamyslí nad skladbou nemocničních jídel a nevymyslí jídla tak, aby byly chutnější, zdravější, pestřejší a odpovídaly výživě kojících matek. 🙂

Suma sumárum, z porodnice jsem odcházela s velkým vděkem všem, za pomoc při porodu, ale hlavně za záchranu našeho miminka, protože nebýt porodu v porodnici, nemusela by tady být ani moje dcera a kdo ví, jak bych skončila já. A proto bych nikdy doma nerodila a ani bych porod doma nikomu nedoporučovala. Nikdy totiž člověk neví, co se u porodu, ač je to samozřejmě přirozená záležitost, může stát. Věřme více lékařům a zdravotnímu personálu. V porodnici se nemusí rodit špatně a ani s psychickou újmou. 🙂

 

 

v Zdraví a krása

Buď máslo!

Doufám, že vás název dnešního článku pobavil. 🙂 Říkáte si o čem vlastně bude? Prozradím vám, že bude o másle. A ne jen tak o ledajakém, ale o šlehaném bambuckém másle. 🙂

Asi tak před měsícem jsem byla na obědě s jednou známou, která pracuje pro českou kosmetickou firmu Aromatica a bavily jsme se spolu o mém blogu, především o jeho obsahu a co by měl mým čtenářům sdělovat a pak jsme se také dostaly k tématu přírodní kosmetiky. Říkala jsem totiž, že si sem tam něco doma vyrobím a že bych chtěla do tajů přírodní kosmetiky proniknout hlouběji. No a jí napadlo, že bych mohla vyzkoušet jejich novou řadu certifikované přírodní kosmetiky bebutter. A já samozřejmě souhlasila, protože když můžu vyzkoušet něco nového a ještě na přírodní bázi, tak to nedokážu ani nemohu odmítnout, že. 🙂

Sama jsem si tedy vybrala, které krémy bych chtěla vyzkoušet. Jako první jsem se rozhodla pro šlehané BIO bambucké máslo levandule, které je vhodné i pro těhulky na mazání bříška. Levandule je totiž jednou z bylin, které se v těhotenství nemusíte bát ani v neředěné formě, navíc má antiseptické, dezinfekční a uvolňující účinky, takže já ji používám i v přírodním deodorantu. Krabička s krémem má objem 200 ml, cena je krásných 179 korun a mně vydržel cca měsíc, je ale pravda, že jsem se natírala 1 či 2 krát denně  a s máslem jsem nešetřila. Krásně se roztíralo, nezanechávalo pocit mastnosti a díky levanduli krásně vonělo. Jinak složení je podle mě úplně parádní, krém obsahuje bio bambucké máslo, mandlový olej lisovaný za studena, bio pupalkový olej, extrakt z měsíčku lékařského, sójový olej, vitamín E, esenciální olej z levandule lékařské a přirozené složky esenciálních olejů.

Jako druhý krém jsem zvolila BIO bambucké máslo grep, na to si však budu muset ještě počkat, protože se jeho používání nehodí v těhotenství. Je totiž vhodný na celulitidu, podporuje činnost lymfatického systému a detoxikaci organismu a to v těhotenství není úplně žádoucí. Ten si tedy ještě měsíc počká v ledničce, ale věřím, že mé tělo po porodu jej bude potřebovat jak sůl. 😀

No a jako poslední jsem se rozhodla vyzkoušet ovesný krém s BIO bambuckým máslem. Tento lehký krém je vhodný jak na tělo, tak i obličej a já jsem se rozhodla ho prubnout právě na můj obličej. Já mám smíšenou, avšak citlivou pleť, takže vybrat vhodný krém pro mne je docela oříšek. Tento ovesný však slibuje zklidnění, přirozenou hydrataci a ochranu pokožky. Také bojuje proti stárnutí a podráždění pokožky a je vhodný na citlivou pokožku. Krém je krásně a lehce roztíratelný, nezanechává pocit mastnoty. Jediné co mi na něm vadí je ta specifická vůně ovsa. On vlastně skoro nevoní. Jenže tím, že je to přírodní kosmetika, nemohou do krémů používat žádné parfemace kromě esenciálních olejů. A bylo by vlastně dost divné, kdyby ovesný krém voněl po citrónech nebo meduňce. Nicméně když se zaměřím na jeho účinek, tak po měsíci používání se mi zdá, že je moje pleť jednotnější, takže nenalíčená už nevypadám tak šíleně. 🙂 Obsah krému je 75 ml a stojí 109 korun, což mi přijde fakt málo! Pokud vás pak zajímá obsah, tak tento ovesný krém je složen z těchto ingrediencí: demineralizovaná voda, bio bambucké máslo, ovesný olej – certifikován Ecocert, meruňkový olej lisovaný za studena, extrakt z měsíčku lékařského, sójový olej, extrakt z pupečníku asijského, slunečnicový olej, parfém rostlinného původu s antimikrobiálním účinkem, xanthanová guma, vitamín E, kyselina citronová – úprava pH.

Za mě značka bebutter uspěla na jedničku, jak složením na obalu, tak účinkem při každodenním celoměsíčním užívání a rozhodně v používání této značky budu pokračovat. No a pro vás mám dobrou zprávu, protože pro všechny mé čtenáře, které tato kosmetika zaujala mám slevu! Při objednávce na eshopu napište do objednávky milujisvujzivot.cz a získáte slevu 10%. 🙂

Doufám, že máte radost a že budete z této přírodní kosmetiky nadšeni stejně jako já. 🙂

Mějte se krásně! <3

Katka

 

v Těhotenství, Zamyšlení, Zdraví a krása, Život

Moje stravování v těhotenství

K něčemu se vám musím přiznat, jsem výborný teoretik. To se ale týká jen věcí, které mě zajímají. Ovšem, bohužel nejsem tak dobrý praktik té teorie, kterou vím a znám. 🙂 Nejvtipnější je, že si vždycky říkám, že až se mě něco bude týkat, tak to budu dělat takhle a takhle. No a jaká je realita, dělám to trochu jinak. 😀 Například jsem si vždycky myslela, že až budu mít před svatbou, budu se naprosto vyžívat na různých diskuzních svatebních fórech a svatebních skupinách, budu hledat úplně to nejlepší a plánováním strávím hodiny a hodiny. No a jaká byla skutečnost? Neskutečně mě to unavovalo a nebavilo, takže jsem vlastně dost překvapená, jak dobře naše svatba dopadla a jak krásná byla. 🙂 No a jaká je realita s mým stravováním?

Už předtím, než jsem otěhotněla jsem věděla, že by mělo být tělo na těhotenství připravené, že by mělo být při nejlepším pročištěno, neměl by se tři měsíce před otěhotněním pít alkohol a tak dále. Stejně tak důležitá je strava a stravovací návyky v těhotenství. Nuže, než jsem otěhotněla, tak jsem absolvovala několik vánočních večírků a procházení vánočních trhů s přáteli. No a co myslíte, byla jsem jen o vodě nebo horké čokoládě? Vůbec ne, samozřejmě, že jsem si ten svařák či jiný alkoholický nápoj dala. 🙂

Když jsem otěhotněla, první trimestr jsem měla chuť jen na pečivo a šťavnaté ovoce. Tak posuďte sami, to se také nedá udržovat nějaký extra zdravý režim, protože jste kolikrát rádi, že do sebe dostanete alespoň něco. A mě místo různých chutí trápilo ze začátku nechutenství. Nevěděla jsem, co bych si chtěla dát, z představy na zdravé potraviny, jako je kuskus, quinoa a podobně se mi dělalo strašně zle, takže jsem měla několik večerů, kdy jsem nechtěla jíst vůbec nic. Naštěstí mě vždy zachránil můj manžel, který mi namazal celozrnný rohlík máslem a přihodil na něj ještě sýr.

Ve druhém trimestru se to však zlomilo a já se mohla stravovat tak, jak jsem si celou dobu představovala. Šlo mi především o pravidelnou a vyváženou stravu. Vyváženost mi jde, ale musím se přiznat, že fakt nekontroluju, jestli jím po 3 hodinách, jím 4-5x denně, ale ve chvílích, kdy cítím, že mám hlad. Ze začátku jsem se také snažila dopředu si naplánovat jídelníček na 2, 3 dny dopředu, ale to se také nesetkalo s úspěchem. Celkově jsem nikdy nebyla natolik důsledná, že bych měla sepsaná konkrétní jídla, která si mám kdy dát a to plnila. Tohle mě totiž strašně svazuje. Já si totiž třeba večer řeknu, že si ráno dám kaši, jenže ráno se probudím a mám chuť třeba na toust. A tím veškeré mé plánování začíná a padá. 🙂

Tento článek ale nemá být o tom, co přesně jím na snídani, na svačiny, na obědy či na večeře, chtěla jsem vám vysvětlit můj přístup ke stravě. Stejně tak jak si užívám život, si užívám jídlo. Několikrát v životě jsem se zkusila vyhranit, zkusila jsem jíst vyloženě jen paleo stravu, zkusila jsem jíst jen vegetariánskou stravu, dokonce jsem jedla 3 měsíce striktně vegansky. Nikdy jsem to však nevydržela. Proč? Protože mi časem začalo něco fakt hodně chybět a protože mě určitá strava, kdy toho vyřadíte poměrně hodně, neskutečně svazovala. A to mě děsně nebaví. Já samozřejmě přemýšlím nad tím, co jím, ale nechci mít v hlavě pořád jen jídlo a to, co mám jíst na snídani, svačinu, oběd a večeři a řešit, jestli se v té nebo v té restauraci najím nebo ne. Za prvé to totiž otravuje mě a za druhé to otravuje i okolí.

Jaký je tedy můj přístup ke stravování? To nejdůležitější pro mě není to, jestli má daná potravina určitou kalorickou hodnotu nebo správný poměr bílkovin, sacharidů a tuků, pro mě je nejdůležitější, jak moc je kvalitní. Mnoho lidí se dnes totiž dívá právě na kalorické hodnoty a poměry makroživin, jenže je nezajímá odkud ta potravina pochází a jak vznikla. Pro mě je nejdůležitější kvalita, v těhotenství dvojnásobně. Za prvé se dívám na původ potravin a to, jestli je daná surovina bio a za druhé se dívám na složení. Nikdy nekupuju nic, co obsahuje zbytečná éčka, zahušťovadla, aromata a další „mňamky“. Všechny potraviny, které sníme se nám v těle rozkládají a na naše tělo nějakým způsobem působí. A pak je opravdu velký rozdíl, zda sníme zeleninu, která byla chemicky ošetřena nebo zda si dáme bio rajče. Dvakrát více to platí u mléčných výrobků a u masa. Podle mě je zdravější dát si plnotučné bio mléko než nízkotučné mléko od krávy z velkochovu. Navíc, zakoupením určitého produktu podporujete daný průmysl. A já chci podporovat ty firmy, které se s účtou chovají jak ke zvířatům, tak k přírodě. Ona i ta energie, kterou z těch potravin přijímáme je totiž jiná, než když koupíme obyčejný jogurt či maso z velkochovu. Pokud máme chuť na maso, měli bychom si podle mě za něj taky zaplatit vyšší částku. Muselo kvůli tomu totiž zemřít zvíře. Pak je velký rozdíl v tom, jak žilo a jakým způsobem bylo usmrceno.

Maso, vejce a mléčné výrobky kupuji jedině bio. Že je to zaplacená známka? Ano, to je, ale jen podle ní můžu poznat, že se jedná opravdu o kvalitní potravinu. Dřív jsem hodně hleděla na označení farmářské, ale dnes už je to tak moc zneužívané slovo, že farmářská potravina nemusí mít s tou skutečně farmářskou potravinou pranic společného, a to i tehdy, když jdete do „farmářské“ prodejny. Proto je pro mě označení bio známkou kvality. U ovoce a zeleniny je to těžší. Pokud můžu, snažím se kupovat také bio, ale ne vždy je takový výběr, což mě dost mrzí. 🙁 Nejradši bych si ovoce a zeleninu pěstovala sama, ale to je dost nereálné. Takže pokud třeba bydlíte na vesnici a máte svou produkci, buďte za ni neskutečně vděční. 🙂 To je totiž to nejlepší.

Na začátku článku jsem zmiňovala, že je pro mě důležitá vyváženost jídelníčku. Co to znamená? U mě to znamená to, že jím zdravě i méně zdravě, pokud se to tak dá nazvat. Snažím se to prostě nehrotit a nic si nevyčítat. Stejně jako mám ráda dietnější a lehčí úpravy jídel, tak stejně ráda si dám občas kaloričtější jídla jako jsou lívance, burgery, pizza, hranolky, svíčková či nějaký ten dort. Pokud si však přes den dám třeba buger s hranolkama na oběd, tak si už na večeři dám něco opravdu lehkého, jako třeba salát či tvarohovou pomazánku se zeleninou. Podle mě těhotenství není o tom, že bych musela jíst od rána až do večera jen samé superpotraviny, ale také těhotenství není o tom, jíst kotle zmrzliny, smažené sýry a zalévat je slazenou limonádou. A to, že se nějaké ženy vymlouvají na těhotenství a jí jako prasátka mě doslova irituje. Ale je to jejich těhotenství, jejich tělo a jejich budoucí dítě.

Co je podle mě také důležité zmínit je to, že všechno je o psychice. Pokud si dám dort či burger, naprosto si to vychutnám, protože ani jedno a ani druhé nejím každý den či každý třetí den. Nemá smysl si vyčítat, či nad tím půl dne přemýšlet, jestli jsem si ten dort dávat měla a jestli po něm přiberu více než kdybych si ho vůbec nedala. Jasně, že když nám to v hlavě bude takhle šrotovat, tak na to tělo zareaguje tím, že fakt přibereme víc. Podle mě prostě stravování není dogma a nemá přesný rozpis, jídlo je tu od toho, abychom žili, ale také abychom si ho užívali. Je třeba však umět svůj jídelníček vyvážit a vybírat si kvalitu. Podle mě totiž stejně tak, jako nebude člověk štíhlý a zdravý z každodenního pojídání tučného a sladkého jídla, nebude o nic zdravější ten, který se bude cpát pouze zeleninou či ovocem, které je chemicky ošetřováno.

Možná vás bude zajímat, kolik jsem se svou teorií v těhotenství zatím přibrala. Poslední číslo z minulé soboty bylo 8,4 kg a to jsem byla ve 31. týdnu těhotenství. Nicméně ono to číslo není zas tolik důležité, nejdůležitější je to, jak vypadají dané partie těla a kam se ta kila rozložila. 🙂

Takže jezte všeho s mírou a taky mi napište, jaký přístup a názor ohledně stravování máte vy. 🙂

Zavřít